Eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski je ochoten podpořit omezení obchodování s Ukrajinou. Podle agentury Reuters by tak učinil, pokud s takovým návrhem přijde Polsko. Evropská komise (EK) je teď pod značným tlakem kvůli hněvu unijních farmářů, kterým vadí dopady levného ukrajinského dovozu na ceny obilí.
Polsko si přeje, aby Evropská unie použila všechny nástroje k omezení vývozu ukrajinského obilí na unijní trh. Na dnešní tiskové konferenci to řekl polský premiér Mateusz Morawiecki. Jeho vláda čelí hněvu polských rolníků, kterým vadí dopady přílivu ukrajinského obilí na ceny. Na problém upozorňují zemědělci i z dalších zemí EU.
Téměř pětina chovatelů drůbeže chce letos podle průzkumu Agrární komory ČR omezit chov drůbeže, zachovat jich ho chce 75 procent. Kvůli zákazu klecových chovů plánuje do konce roku 2026 skončit 8,3 procenta chovatelů, omezit chov chce 28 procent firem. Novinářům to řekla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Ukončení podnikání zvažují podle ní především střední a menší firmy. Ke konci loňského roku bylo v obohacených klecích 60 procent z 5,15 milionu nosnic v ČR. Podle Dlouhé producenty stále sužují vysoké náklady a jejich zisk ovlivňuje dovoz vajec za levnější ceny ze zahraničí.
Ovocnářská unie Moravy a Slezska se domnívá, že škody po mrazech, které přišly v noci z úterý na středu, budou významné a zásadně sníží sklizeň teplomilného ovoce. Jde o meruňky, broskve, třešně a také jahody. Ostatní ovoce vzhledem k pozdějšímu kvetení poškozené nebylo. Jelikož se však minimálně v příštím týdnu opět očekávají noční mrazy, budou pěstitelé schopni přesně zhodnotit škody až po 15. květnu, uvedl ve zprávě pro média předseda Ovocnářské unie Ivo Pokorný. Teprve polovina května je datem, od kdy už je riziko nočních mrazů prakticky nulové.
V sadech společnosti Lukrom plus u Buchlovic na Uherskohradišťsku hořely v noci na dnešek a ráno ohně. Pěstitelé se jejich prostřednictvím snaží ochránit kvetoucí meruňky před mrazem. Zdali se díky zvyšování teploty mezi ovocnými stromy podaří zachránit letošní úrodu, bude jasné v příštích dnech, řekl ráno vedoucí sadů Jaromír Tabarka. Další ovocné stromy v regionu většinou ještě nerozkvetly.
Zemědělská bioplynová stanice v Herálci u Humpolce začne vyrábět biometan, tedy plyn s vlastnostmi zemního plynu. Sloužit bude k pohonu městských autobusů v Jihlavě, dopravovaný tam bude stlačený ve vysokotlakových láhvích od letošního července. Vyplývá to z informací společnosti Prodeval, která je dodavatelem technologie úpravy bioplynu, a Dopravního podniku města Jihlavy.
Zemědělci loni v Olomouckém kraji snížili početní stavy prasat téměř o čtvrtinu. Jejich chov je kvůli rostoucím nákladům a nízké ceně vepřového masa pro farmáře nerentabilní. Na konci loňského roku bylo v kraji evidováno 49.582 prasat, meziročně o 15.250 méně. Početní stavy prasat se v kraji snížily výrazně rychleji než v celé ČR, kde byl roční úbytek vyčíslen na 11 procent. Informace je z údajů Českého statistického úřadu.
Riziko, že úrodu ovocných stromů, které už stihly vykvést, poničí mrazy, je poměrně velké. Vyplývá to jak z předpovědi počasí, tak z webu AgroRisk, který je podpůrným projektem pro zemědělce a na mapě zobrazuje míru různých rizik včetně mrazů. Riziko hrozí v noci na úterý a ještě větší v noci na středu. Po krátkém oteplení se mrazy mají vrátit i na začátku příštího týdne, přičemž předpověď je zatím do úterý, ale mrazy mohou přijít až do poloviny května. Jak velké bude případné poškození, se ukáže až později.
Africký mor prasat potvrdila laboratoř u dalších dvou divokých prasat na Frýdlantsku. Uhynulé kusy našli myslivci o víkendu v katastru Horní Řasnice. Od objevení nákazy v Česku se už mor potvrdil u devíti divokých prasat, v osmi případech šlo o prasata uhynulá, v jednom případě o uloveného divočáka. Řekl to mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Nové nálezy podle něj spadají stále do vymezeného pásma, mimořádná veterinární opatření se proto v tuto chvíli nijak nemění.
Jihočeští veterináři loni odbavili z kraje 2911 zásilek skotu mířících do zahraničí, šlo o 72.865 zvířat. Jedna zásilka je většinou jeden kamion zvířat. Z toho 92 procent zásilek bylo do zemí Evropské unie, zbytek jinam. Počet zvířat prodaných do třetích zemí, tedy neunijních, rychle roste. Loni jich bylo meziročně zhruba o třetinu víc. Často míří do Turecka nebo do Afriky. Jihočeský kraj patří spolu s Vysočinou k těm, odkud se z Česka vyveze do ciziny nejvíc skotu. Řekli to jihočeští veterináři.
