Česko doplní pomoc pro ovocnáře zasažené mrazy o 100 milionů korun ze státního rozpočtu, informoval dnes ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na sítí X. Na částce se dohodl s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS), většina peněz půjde pěstitelům ovoce, zhruba deset procent dostanou také školkaři. Evropská komise už dříve navrhla uvolnit pro české pěstitele ovoce 15 milionů euro, tedy zhruba 378 milionů korun.
Evropská komise navrhla uvolnit z rezerv 77 milionů eur (přes 1,9 miliardy Kč) na podporu zemědělců pěstujících ovoce, zeleninu a víno v Česku, v Rakousku a v Polsku, kteří byli nedávno postiženi nepříznivým počasím nebývalého rozsahu. Zároveň chce Komise podpořit také portugalské producenty vína. Členské státy návrh schválily, uvedla EK v tiskovém prohlášení.“Podařilo se nám vyjednat pomoc od Evropské komise pro české pěstitele ovoce ve výši 15 milionů euro, tedy zhruba 378 mil. Kč. Další peníze přidáme z národních zdrojů. Jak jsem slíbil, české ovocnáře nenecháme padnout,“ napsal na sociální síti X ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Letošní sklizeň obilnin začala v 25. týdnu, o týden dříve než loni, sklizeno je 3,42 procenta ploch obilnin, což je zhruba 41.400 hektarů. Řepky je sklizeno 4,22 procenta, což odpovídá 14.500 hektarů. Vyplývá to z prvního šetření Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) k 7. červenci. Sdělila to Armine Artouni z tiskového odboru ministerstva zemědělství (MZe). Žně podle ministerstva zpomalují srážky, místy až velmi silné, které postupují napříč celým Českem. Zemědělci podle statistiků letos sklízejí obilniny z nejmenší pěstební plochy od počátku sledování před více než 100 lety.
Slovensko letos očekává dvouciferný pokles úrody hlavních obilovin oproti loňsku, kdy sklizeň dosáhla tříletého maxima. Důvodem propadu je menší osetá plocha a nižší hektarové výnosy. Vyplývá to z prvního odhadu, který poskytl slovenský statistický úřad. Slovensko je v produkci obilí dlouhodobě soběstačné. Analytik 365.bank Tomáš Boháček v reakci uvedl, že mírně by mohlo zdražit pečivo. Slovenský premiér Robert Fico na poli na západě země obhajoval slovenský zákaz dovozu některých zemědělských a potravinářských produktů z Ukrajiny.
Zisk holdingu Agrofert, působícího v zemědělství, potravinářství či chemii, loni meziročně klesl o 84 procent na 2,09 miliardy korun. Tržby se snížily o 14 procent na 212 miliard, hlavně v chemii a zemědělství. Holding to oznámil v tiskové zprávě. Za poklesem tržeb je podle Agrofertu snížení prodejních cen. Do února 2017 vlastnil koncern přímo někdejší ministr financí a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů.
Zemědělci letos zaseli o 10.000 hektarů více ovsa a máku, naopak se zmenšila osevní plocha pšenice a řepky. Zemědělský svaz (ZS ČR) zaměření na jiné plodiny vysvětluje nízkou cenou obilovin a olejnin, která farmářům nepokryje výrobní náklady. Řekl to předseda ZS ČR Martin Pýcha. Pěstební plocha je podle vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví Českého statistického úřadu (ČSÚ) Renaty Vodičkové nejmenší za posledních 100 let. ČSÚ odhaduje, že se letos sklidí 6,822 milionu tun základních obilovin, o 8,8 procenta méně než loni.
Na třech hektarech letos Farma Jura v Bochovicích na Třebíčsku vypěstovala česnek a lidé o něj mají velký zájem. Už čtvrtým rokem prodává tuto zeleninu přímo z pole, přičemž letos plochu zvýšila dvojnásobně. Denně přijelo na pozemek na okraji obce i přes 100 zákazníků. „Na výběr jsme měli z několika odrůd, oblíbený je bjetin, který přes ostrou chuť nedráždí žaludek,“ řekl majitel farmy Dominik Jura.
Sklizeň základních obilovin letos ve srovnání s loňskou úrodou klesne o 8,8 procenta na 6,822 milionu tun. Ve svém prvním odhadu sklizně to oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Řepky se sklidí 1,045 milionu tun, což je o pětinu méně než minulý rok. Statistici údaje o letošní sklizni, která začala zhruba o týden dřív než loni, během léta ještě několikrát zpřesní.
Nejúčinnější systém k zadržování vody jsou nádrže, které zachytí až desítky procent dešťové vody. Uvedl to Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka a doplnil, že schopnost krajiny zadržovat vodu je podle něj v ČR neuspokojivá. Z intenzivních přívalových srážek dokáže krajina zadržet totiž jen několik procent vody. V Česku ale ročně vzniká tisíce drobných opatření na zvýšení zadržení vody v krajině. Stav nasycení půdy vodou na území Česka zhodnotil T. Hrdinka k 3. červenci jako dobrý až nadprůměrný.
Sklizeň ozimých obilovin na Chrudimsku a Pardubicku začala o dva týdny dřív, než je obvyklé. Zemědělské stroje sklízely ozimy od minulého týdne, deštivé počasí pak práce zastavilo. Řekl to předseda chrudimské agrární komory a zemědělec Jaroslav Kopista.
