Sklizeň ozimých obilovin na Chrudimsku a Pardubicku začala o dva týdny dřív, než je obvyklé. Zemědělské stroje sklízely ozimy od minulého týdne, deštivé počasí pak práce zastavilo. Řekl to předseda chrudimské agrární komory a zemědělec Jaroslav Kopista.
O podporu za škody způsobené letošními jarními mrazy požádalo zemědělský fond 630 ovocnářů a zemědělských družstev, z toho více než polovina nahlásila poškození na jabloních, 275 pěstitelů nahlásilo škody na švestkách. Řekla to Kateřina Adamcová, ředitelka Sekce projektových opatření Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). K vyplacení podpory musí žadatelé splnit podmínky a fond následně zkontroluje škody na zasaženém místě. K 2. červenci ověřil SZIF přes 500 žadatelů.
Ztráty ovocnářů na tržbách z úrody, kterou zničily mrazy, budou kolem 1,3 miliardy korun. Kritické bude pro ovocnáře 1. pololetí příštího roku, kdy jim budou chybět tržby za jablka. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Podle zveřejněného odhadu sklizně k 15. červnu úroda ovoce kvůli silným jarním mrazům klesne v porovnání s pětiletým průměrem o 77 procent na 31.430 tun ze 138.963 tun. Při výpočtu ztrát ovocnáři vycházeli z cen zemědělských výrobců v roce 2023 podle ČSÚ.
Přesto, že hraboší populace se v červnu na českých polích po několika měsících poklesu mírně zvýšila, s ohledem na aktuální práh škodlivosti, který je čtyřikrát výše než květnový, se riziko poškození porostů snížilo. Z květnového průměru 176 aktivních východů z nor na hektar se průměr zvýšil na 216. Jde pouze o desetiprocentní překročení červnového prahu škodlivosti, což je nejméně za poslední rok a populace je prakticky stejná jako loni v červnu, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) Ivana Kršková. Loni se populace hrabošů přes léto a na podzim dramaticky rozrostla.
V rámci prvej zahraničnej návštevy na úrovni agroministrov dnes minister pôdohospodárstva a rozvoja vidieka Slovenskej republiky Richard Takáč privítal ministra zemědelství Českej republiky Marka Výborného. Témou spoločných rozhovorov boli najmä spoločná poľnohospodárska politika, dovozy agrokomodít z Ukrajiny, problémy s veľkými šelmami či odlesňovanie.
Původní rozhodnutí ohledně plošného navýšení pachtu ze strany SPÚ o 5,8 % bylo podle vyjádření předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýcha vnímáno zemědělskou veřejností značně kontroverzně. Tento postoj nevyplýval pouze z plošného navýšení pachtu, ale i z metodiky výpočtu. „V únoru tohoto roku jsme nad otázkou úprav pachtovného ze strany SPÚ měli poměrně věcnou a plodnou diskusi s ředitelkou SPÚ Ing. Maradovou, díky ní jsme došli k dohodě ohledně úprav kalkulací,“ poznamenal.
„Po deseti letech jsme se rozhodli zvýšit ceny pachtovného u zemědělských nemovitostí státu, abychom je přiblížili reálné hodnotě,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný a dodal, že při tomto rozhodnutí se vycházelo z analýzy Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). „Ta potvrdila, že dosavadní výše již neodpovídá současným ekonomickým podmínkám v zemědělství,“ zdůraznil.
Na jižní Moravě začala minulý týden sklizeň polních plodin, ovšem deštivé počasí ji komplikuje. A předpoklady očekávaných výnosů se spíše nenaplňují. Průběh zimního, jarního i současného letního počasí není příznivý, řekl předseda Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václav Hlaváček.
Zemědělci loni na dotacích obdrželi 34,8 miliardy korun, o 4,1 miliardy korun méně než předloni. Vyplývá to z výroční zprávy Státního zemědělského výročního fondu (SZIF), který dotace mezi zemědělce rozděluje. Nejvíce peněz, a to 15,6 miliardy korun, poskytl fond na přímé platby, které zemědělci získávají na plochu obhospodařované půdy nebo chov hospodářských zvířat. Předloni rozdělil 22,9 miliardy korun. Téměř většinu peněz na přímé platby vyplatila ze svého rozpočtu Evropská unie, ze státního rozpočtu šlo přes půl miliardy korun.
Dánsko uvalí zelenou daň na chovy prasat či krav, které jsou významným zdrojem emisí skleníkových plynů. Podle agentury AP to oznámil ministr pro daně Jeppe Bruus. Daň, kterou dánský stát začne vybírat v roce 2030, je součástí dohody mezi vládou a zemědělskými svazy.
