Na přímých platbách pro zemědělce, které dostávají na hektar obhospodařované půdy, se letos rozdělí 20 miliard Kč. Loni to bylo téměř 23 miliard Kč, letos však začalo nové dotační období Společné zemědělské politiky EU. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zemědělství. Přímé platby jsou hrazené zcela ze zdrojů EU.
Ministerstvo zemědělství bude v příštím roce usilovat o navýšení částky určené na pozemkové úpravy a hledat volné peníze ve vlastním rozpočtu. Ministerstvo to uvedlo v tiskové zprávě. Podle ministra Marka Výborného (KDU-ČSL) souvisí pozemkové úpravy s prioritami ministerstva, jako je zadržení vody v krajině a opatření reagující na změnu klimatu. Letos se navýšil rozpočet o 200 milionů Kč a je na něj k disposici 2,35 miliardy. Příští rok by to mělo být 1,7 miliardy Kč.
Některé obchodní řetězce nadále poptávají vejce z klecových chovů, přestože se všechny společnosti již dříve zavázaly, že s jejich prodejem skončí v roce 2025. Na tiskové konferenci Agrární komory a Českomoravské drůbežářské unie to řekl místopředseda představenstva společnosti Proagro Nymburk Zdeněk Mlázovský. V Česku má chov v klecích skončit v roce 2027.
Čeští chovatelé letos vykrmili 125.000 hus, což je o 26 procent méně než loni. Podniky se potýkají s vysokými náklady hlavně na krmné směsi. Chovem hus se zabývají spíše menší firmy a je také náročnější na lidskou práci. Novinářům to řekli zástupci Českomoravské drůbežářské unie a prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Obchodní řetězce nabízí jako levnější alternativu husy každoročně kachny.
Extrémně teplý a suchý podzim působí zemědělcům na jižní Moravě problémy s ozimými plodinami. V sušších oblastech vzcházejí velmi obtížně a až déšť minulý týden jim možná trochu pomohl. V chladnější oblasti na severu kraje zase teplo způsobilo, že řepka narostla do takové míry, že ji mohou poškodit mrazy. Vzrůstajícím problémem jsou stále přemnožení hraboši, kterým sucho a teplo vyhovuje. Řekli to předseda představenstva společnosti Bonagro Romana Zvěřina, která hospodaří na východním Brněnsku, a ředitel zemědělského podniku Agrospol, agrárního družstva Knínice na Blanensku, Ladislav Menšík.
Zemědělskému podniku Agro Brno-Tuřany se loni podařilo zvýšit tržby o sedm milionů na 145 milionů korun a také zvýšit zisk o dva miliony na 11,5 milionu korun. Po obtížných letech, kdy se pohyboval ve ztrátě nebo vykazoval jen nízký zisk, jde o třetí rok po sobě, kdy se mu dařilo lépe. Do budoucna chce v nastoupeném trendu pokračovat a zvyšovat zisk díky organizačním změnám i investicím a zároveň tak snižovat zadlužení, vyplývá z výroční zprávy ve Sbírce listin.
Český holding Agrofert získá 65 procent kapitálu rumunského obchodníka s obilím a olejninami East Grain. Píše to dnes s odkazem na prohlášení rumunské firmy server Romania-Insider. Hodnotu operace firmy nezveřejnily, podle samotné firmy by se mohlo jednat o jednu z největších zahraničních investic do rumunského zemědělského a potravinářského odvětví za uplynulý rok.
V Česku stále klesají ceny placené zemědělcům, spotřebitelské ceny potravin naopak stále rostou, řekl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Podle něj vzniká paradoxní situace i vzhledem k tomu, že produkty ze zemědělství tvoří zpravidla pět až 30 procent ceny finálních produktů. Z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že souhrnně za první tři čtvrtletí roku se ceny v rostlinné výrobě snížily o 12 procent, spotřebitelské ceny potravin se proti tomu zvýšily o 15 procent, uvedl.
Navzdory poklesu cen tuzemským zemědělcům i zpracovatelům obilí vzrostly zásoby. V reakci na dnes zveřejněný poslední odhad sklizně Českého statistického úřadu (ČSÚ) to sdělila Alena Bečková ze Zemědělského svazu ČR. Svaz již před letošní sklizní přitom upozorňoval na to, že kvůli dovozu obilí z Ukrajiny do EU čeští zemědělci přicházejí o odbyt své produkce na vývoz. Podle ministerstva zemědělství se ale většina ukrajinské pšenice vyváží přes Rumunsko. Podle ČSÚ se letos sklidilo 7,93 milionu tun základních obilovin a kukuřice na zrno. Sklizeň obilovin proti loňskému nadprůměrnému roku je sice o 3,4 procenta nižší, přesto je druhá nejvyšší za posledních pět let.
Sklizeň obilovin letos klesne proti loňskému nadprůměrnému roku o 3,4 procenta na 7,93 milionu tun. Přesto bude druhá nejvyšší za posledních pět let. Vyplývá to z letošního posledního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Řepky podle něj zemědělci sklidili 1,29 milionu tun, což je meziroční nárůst o 10,9 procenta.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil podnikatelům Jaromíru Tesařovi a Liboru Švábovi koupit podíl v zemědělském podniku ZOS Jedlová ze Svitav. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě zveřejněné na svých internetových stránkách.
Z dokumentů k případným změnám legislativy týkající se welfare, tedy životních podmínek zvířat, vyplývá, že by se živočišná produkce mohla snížit o třetinu až polovinu. K přehodnocení legislativy se zavázala Evropská komise. Příprava se zpozdila, konkrétní návrh zatím nevznikl. Na konferenci v Poslanecké sněmovně to řekla vedoucí oddělení ochrany zvířat ministerstva zemědělství Eva Kaděrková.
Zákaz individuálních klecí v chovech hospodářských zvířat podporuje 84 procent Čechů, v celé EU je to 89 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu Eurobarometr. V tiskové zprávě na to upozornila ochranářská organizace Compassion in World Farming (CIWF). Uvedla, že Evropská komise měla v září předložit legislativu, která by upravovala pravidla pro životní podmínky zvířat v chovech, což neučinila.
ČR podporuje, aby cíl EU na snížení používání pesticidů o polovinu do roku 2030 zůstal právně nezávazný. Každý stát by si měl ve svém národním plánu vypracovat strategii, jak přispěje k dosažení společného cíle unie. Česko patří k zemím s nejnižší mírou využívání pesticidů a další snížení by pravděpodobně vedlo ke ztrátě produkce některých komodit. Řekl to ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Ekologické Hnutí Duha kritizuje, že ČR se přidala k desítce unijních zemí, které požadují, aby se z připravovaného nařízení o udržitelném používání prostředků na ochranu rostlin vypustily cíle snižování pro jednotlivé státy.
Brambor se v Česku podle odhadu Českého bramborářského svazu a statistiků kvůli dopadům počasí urodilo o 15 až 20 procent méně než vloni, na trhu budou chybět zjara. Při prodeji ve velkém teď pěstitelé za kilogram dostávají okolo sedmi korun, víc než minulé dva roky. Oživit by to mohlo zájem o pěstování brambor, řekl předseda svazu Josef Králíček na semináři pěstitelů v Havlíčkově Brodě. Kvůli dražším bramborám v obchodech by ale mohla klesnout jejich spotřeba.
Na českém trhu je první robotický traktor, který funguje bez řidiče. Stroj s názvem AGbot lze osadit běžným zemědělským nářadím, jako jsou například postřikovače, secí stroje nebo kypřiče. Řídí se automaticky podle předem nastaveného plánu pomocí GPS navigace. Stroj se obsluhuje na dálku. Novinářům ho dnes ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby (VÚRV) představil Zemědělský svaz ČR spolu se zástupci společnosti Leading Farmers, která stroj na český trh uvedla. Cena robotického traktoru by se měla pohybovat kolem osmi milionů korun.
Ztráty ukrajinského sektoru obilovin a olejnin by v letošním roce mohly přesáhnout 3,2 miliardy USD (74,6 miliardy Kč). Důvodem jsou vysoké náklady na logistiku a také nárůst cen pohonných hmot a hnojiv. Hrozí také, že vysoké ceny způsobí snížení osevních ploch v příštím a následujících letech. Uvedly to podle agentury Reuters ukrajinské zemědělské svazy. Ukrajina je jedním z předních světových producentů a vývozců potravin a její agrární sektor je tradičně ziskový.
Asi pět stovek francouzských zemědělců dnes na jihu Francie u hranic se Španělskem zastavilo provoz na dálnici, kde postavili zátarasy z pneumatik a některé z nich zapálili. Posléze se protestující vrhli na španělské kamiony se zemědělskými produkty a zboží házeli na silnici, informovala dnes španělská média.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) přijal a zpracoval 31.218 žádostí o přímé platby a neprojektová opatření. Výplatu zahájí 1. prosince, podporu získá 29.827 zemědělců. Fond letos nepočítá s vyplácením záloh kvůli náročnosti realizace nové Společné zemědělské politiky EU. Dotaci fond vyplatí jako jednu platbu. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí fondu Eva Češpiva. Rozdělit by fond měl zhruba 30 miliard korun.
Petici, která požaduje, aby vláda změnila podmínky zemědělských dotací tak, aby sdružení vlastníci půdy měli stejné podmínky jako samostatní zemědělci, podepsalo 11.600 lidí. Sdělil to iniciátor petice a předseda Zemědělského družstva Ostaš na Náchodsku Jaroslav Lád. Současné nastavení zemědělských dotací považuje za diskriminační. Uvedl, že v úterý 5. prosince by mělo být k petici veřejné slyšení v Poslanecké sněmovně. V případě, že nebudou požadavky petice vyslyšeny, je podle něj připravena i ústavní žaloba, což je ale poslední možné řešení, podotkl.
