Po několikadenním hlasování o stovkách pozměňovacích návrhů Evropský parlament schválil svůj postoj k novým pravidlům rozdělování zemědělských dotací v Evropské unii. Poslanci mimo jiné chtějí, aby třetina z přímých dotací šla na podporu ekologického hospodaření. Shodli se také na zastropování dotací pro velké podniky, ačkoli by mělo být při splnění určitých podmínek pro státy dobrovolné.
Ministerstvo zemědělství zvýšilo meziročně o více než tisíc korun na hektar platbu pro pěstitele škrobových brambor, kteří tak letos získají přes 15.300 korun za hektar. O více než tisíc korun na hektar se také zvýšila platba pro pěstitele chmele, zvýšily se také platby pro pěstitele cukrové řepy nebo chovatele telat, dojnic nebo ovcí a koz. Naopak stát snížil platby pro pěstitele konzumních brambor. Celkově na tzv. citlivých komoditách plánuje vyplatit 3,5 miliardy korun, informoval dnes úřad v tiskové zprávě. Loni a předloni šlo o 3,3 miliardy korun.
Jediný šlechtitelský chov hus v Česku, v jihočeském Byňově, čeká kvůli koronaviru pokles objednávek. Některé restaurace snižují domluvený odběr. V Byňově teď prodávají přes okénko jednotlivcům. Odbyt se zastavil i Rybářství Nové Hrady, pod nějž chov spadá. Kdyby platila přísná opatření i na Vánoce, některé rybníky by rybáři letos nelovili. Řekli to ředitel Rybářství Nové Hrady Lubomír Zvonař a vedoucí střediska chovu drůbeže Naďa Hrvolová.
Toto číslo, které vyšlo 22. října 2020, obsahuje články.
Národní zemědělské muzeum dokončilo stavbu centrálního depozitáře v Čáslavi na Kutnohorsku. Bude sloužit k uložení sbírkových předmětů z poboček. Výstavba vyšla na 122 milionů korun, většinu pokryla dotace z Integrovaného regionálního operačního programu. S uvedením do provozu se počítá příští rok v květnu, informovala mluvčí muzea Jitka Taussiková.
Ministři zemědělství zemí Evropské unie se po dlouhém nočním jednání shodli na reformě základních pravidel, podle nichž by se v příštích sedmi letech měly rozdělovat zemědělské dotace. Nový systém má motivovat farmáře k ekologickému hospodaření a nejméně pětinu peněz z hlavního balíku přímých plateb státy povinně vyhradí na jeho podporu. Oznámila to německá ministryně zemědělství Julia Klöcknerová, která dohodla s kolegy kompromisní pozici pro další vyjednávání s Evropským parlamentem.
Jihomoravští zemědělci letos sklidí víc kukuřice, mrkve a cibule než loni. Dařilo se i ovocnářům. Je více jablek, hrušek a švestek. Letošní rok naopak nebyl příznivý pro pěstování květáku, brokolice a rajčat. Těch je pětina, uvedla na webových stránkách ČSÚ Jindřiška Svobodová.
Schodek agrárního zahraničního obchodu se letos bude pohybovat kolem 41 miliard korun, odhaduje i na základě údajů Českého statistického úřadu za srpen Zemědělský svaz ČR. Loňské výsledky byly zatím z hlediska schodku nejhorší, šlo o 47,2 miliardy korun. Do konce srpna pak schodek již dosáhl 27,3 miliard korun, což bylo meziroční zlepšení o tři miliardy korun.
Největší pěstitel jablek v kraji, chelčická Zemcheba, vysázela letos 20 hektarů sadů, nejvíc v historii. Investovala do nich i díky dotacím přes deset milionů Kč. V kraji přibývá žádostí o dotace na kapkové závlahy či další opatření spjatá s obnovu sadů. Stát dotuje hektar nového sadu částkou kolem 200.000 korun. Řekli to ředitel firmy Zemcheba z Chelčic na Strakonicku Jaroslav Muška a ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Za měsíc a půl, kdy je to znovu povolené, zemědělci v Česku nahlásili rozhoz jedu proti hrabošům Stutox v 59 případech na zhruba 9000 hektarech půdy. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který hlášení eviduje, zatím nezjistil pochybení proti předepsaným podmínkám. Jeho inspektoři ale řešili případ, kdy někdo donesl zřejmě přejeté zajíce na místa, odkud následně ornitologové hlásili podezření na úhyn zvířat kvůli jedu. Sdělila to mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková.
Sklizeň obilovin v Královéhradeckém kraji letos meziročně mírně vzrostla o zhruba půl procenta na 467.600 tun. Ploch osetých obilovinami sice ubylo o více než čtyři procenta, ale zároveň stoupl průměrný výnos o 4,8 procenta na 5,91 tuny na hektar. Vyplývá to z posledního odhadu sklizně Českého statistického úřadu (ČSÚ) k 15. září. U řepky stoupl letos výnos o desetinu na 3,3 tuny z hektaru. Řepku zemědělci v kraji pěstovali na 23.816 hektarech, meziročně o šest procent větší ploše. Celková sklizeň řepky tak vzrostla o 16 procent na 78.500 tun.
Zemědělci a potravináři budou moci dostat jako pomoc kvůli opatřením proti koronaviru až tři miliardy korun, schválila vláda. Dnes to oznámilo ministerstvo zemědělství. V materiálu, který předložil ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) vládě, chtěl úřad až dvojnásobek této sumy. Vláda schválila zásady dotačního programu, ministerstvo nyní dopracuje jeho pravidla, které pak bude kabinet Andreje Babiše (ANO) schvalovat na některém z dalších jednání.
Letošní sklizeň brambor ještě neskončila, jejich vybírání z brázd zdržují deště. Hektarové výnosy jsou podle Českého bramborářského svazu nadprůměrné, poptávku po bramborách ale snižuje zavření mnoha jídelen kvůli koronavirové epidemii. Pěstitelé teď při prodeji ve velkém dostávají za kilogram okolo 2,50 koruny, což je pro ně cena pod výrobními náklady, řekl předseda svazu Josef Králíček.
Letošní úroda byla dobrá, není důvod ke zvyšování cen potravin, shodují se analytici a Zemědělský svaz ČR. Podle Agrární komory ČR mají zemědělci problémy s novými osevy ozimých obilovin kvůli přetrvávajícím dešťům a přemnoženým hrabošům. Podle údajů Českého statistického úřadu se letos v ČR sklidilo 7,98 milionu tun obilovin, meziročně jich je tak o 4,5 procenta více. O více než desetinu se zvětšila úroda brambor a o zhruba čtvrtinu máku.
Obilí se letos v Česku sklidilo o 4,5 procenta více než loni, zemědělci ho svezli z polí 7,98 milionu tun. Vyplývá to z odhadu, který dnes podle stavu k 15. září zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Více se urodilo také brambor, a to o 10,5 procenta, řepky, cukrovky i kukuřice na zeleno a siláž. Máku bude v porovnání s loňskou úrodou více zhruba o čtvrtinu.
Toto číslo, které vyšlo 15. října 2020, obsahuje články.
Zavření restaurací a školních jídelen bude mít dopad i na potravinářský průmysl. Například u masa by mohlo jít o ztráty tržeb až za 600 milionů korun za měsíc. Po setkání s prezidentem Milošem Zemanem to řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Bude hledat finanční nástroje, jak zemědělce a potravináře podpořit. Zatím ale není jasné, zda půjde částečně o evropské peníze, například prostřednictvím evropského rozvojového programu, nebo zda bude žádat o přímé kompenzace vládu, či zda se peníze zaplatí z nějakého dotačního programu.
Ve Varšavě dnes několik tisíc rolníků demonstrovalo proti novému zákonu na ochranu zvířat, který zakazuje chov kvůli kožešinám a vývoz masa upraveného podle náboženských předpisů, známých jako košer a halál. Zemědělci se obávají, že novela postihne jejich příjmy. Ještě před demonstrací taxikáři ze solidarity se zemědělci zablokovali ulici, na které se nachází sídlo vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), uvedl server Onet.pl.
Třeboňští rybáři zahájili výlov největšího českého rybníka Rožmberk s rozlohou 647 hektarů. Slavnostní výlov s doprovodnými akcemi, kam jezdilo 50.000 lidí, je kvůli koronaviru zrušený. Lidé nesmí do míst, kde se loví a kde budou stát kádě, kapry si ale mohou koupit na sádkách, kilogram za 75 korun. Rybáři čekají z Rožmberka výnos 130 tun tržních kaprů a 20 tun vedlejších druhů ryb. Řekl to předseda představenstva Rybářství Třeboň Josef Malecha. Rybník vyloví místo o víkendu v pracovních dnech.
Rybářství Třeboň doporučuje velkoobchodním odběratelům koncovou cenu při vánočním prodeji u stánků kolem 100 korun za kilogram kapra výběrového. Je to stejně jako loni. Kvůli jarním dopadům koronaviru bude mít Rybářství Třeboň ztráty v milionech. Zatímco jiné roky už byly na podzim podepsané smlouvy na 70 procent ryb určených na vývoz, teď je to polovina. Řekli to předseda představenstva společnosti Fish Market Rudolf Provázek a předseda představenstva Rybářství Třeboň Josef Malecha.
