Zemědělci obdrží přes 6,3 miliardy korun na investice do svých podniků, chytrých technologií, obnovu lesů po kalamitách nebo na zahájení činnosti mladých zemědělců. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) o podpoře informoval na briefingu v Praze. Peníze chce směřovat především malým a středním podnikům. Žádosti začne ministerstvo zemědělství (MZe) sbírat letos v říjnu.
Průběžná kontrola a včasná výměna pásů a linek pomáhají předejít náhlým výpadkům provozu, které stojí firmy nemalé peníze. Společnost GUMEX vám poradí, jak na to.
Kvůli nepřízni počasí a špatné sklizni mohou letos zemědělci přijít na tržbách za obiloviny a olejniny až o šest miliard korun ve srovnání s loňským rokem, uvedla v tiskové zprávě Agrární komora ČR (AK ČR). Zemědělci letos podle ní očekávají nejhorší sklizeň řepky za posledních 17 let a druhou nejhorší sklizeň pšenice za 12 let. Ze čtvrtého žňového hlášení ministerstva zemědělství vyplývá, že v porovnání s loňskou sklizní je aktuální výnos u obilovin téměř o osm procent nižší, u řepky zaznamenal úřad pokles o 16,7 procenta. Oproti loňsku ale postupují žňové práce rychleji.
Průměrný výnos obilovin i řepky je letos v Česku v porovnání s loňskou sklizní nižší, u obilovin téměř o osm procent, u řepky jde o pokles o 16,7 procenta. Hektarové výnosy ovlivňuje především nepříznivé počasí, které na některých místech ztěžuje žňové práce. V porovnání s loňskou sklizní ale postupují letošní práce výrazně rychleji. Vyplývá to ze žňového zpravodajství, které dnes vydalo ministerstvo zemědělství na základě průzkumu Státního zemědělského intervenčního fondu. Zemědělci podle statistiků letos sklízejí obilniny z nejmenší pěstební plochy od počátku sledování před více než 100 lety.
Na podpoře požadavku svého petičního výboru, který chtěl požádat ministerstvo zemědělství, aby při nastavení evropských i národních podpor jako jednu z hlavních priorit prosazovalo rovné podmínky pro zemědělské podnikatele bez ohledu na jejich právní formu a výměru obhospodařované půdy, se senátoři neshodli. Na závěr debaty o petici zemědělců proti diskriminaci a nerovným podmínkám vzali pouze tuto petici na vědomí.
Ministerstvo zemědělství (MZe) spolu se Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF) aktuálně připravují podrobné podmínky programu na odškodnění pěstitelů za škody, které na jaře způsobily mrazy. Ovocnáři by tak mohli začít žádat o kompenzace ve druhé polovině letošního října. Uvedl to mluvčí MZe Vojtěch Bílý. Nejzazší termín vyplacení podpory je podle něj konec ledna příštího roku.
(mak) Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, který analyzuje obiloviny v akreditovaných laboratořích, letos zatím vyhodnotil kvalitu sklizené pšenice jako velmi dobrou. Potvrzují to také zemědělci v okolí Prahy. Informovala o tom vedoucí laboratoře Ivana Polišenská a rovněž zástupci některých zemědělských farem. Pokud laboratoř vyhodnotí kvalitu sklizených obilovin jako nedostatečnou pro potravinářské využití, dají se většinou použít jako krmné. Jejich cena je ale nižší, zemědělci se tak obávají ztrát. Cenový rozdíl mezi potravinářskou a krmnou pšenicí byl v květnu přes 500 korun za tunu.
Předsedkyní vlivného výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) v Evropském parlamentu byla zvolena Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Místopředsedou výboru pro hospodářství a měnu (ECON) se stal český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany (EPP). Evropský parlament má 20 výborů a čtyři podvýbory. Každý výbor si volí své vedení – předsedu a až čtyři místopředsedy – na funkční období dvou a půl roku, tedy na polovinu volebního období EP.
Ječmen ozimý už je v Česku téměř sklizený, zemědělci k dnešnímu dni posekali 95 procent ploch. Sklidili 37,81 procenta ploch obilnin, téměř o deset procent více než loni touto dobou. Vyplývá to ze žňového zpravodajství, které dnes vydalo ministerstvo zemědělství (MZe) na základě průzkumu Státního zemědělského intervenčního fondu. Zemědělci podle statistiků letos sklízejí obilniny z nejmenší pěstební plochy od počátku sledování před více než 100 lety. Společnost Agrotest fyto letos poprvé analyzovala vzorky pšenice, kvalita vzorků sklizených na začátku července je podle analýzy velmi dobrá.
Slovenští zemědělci odhadli škody na letošní úrodě způsobené hrabošem polním a přívalovými dešti dohromady nejméně na 35 milionů eur (887 milionů Kč). Uvítali by změny stávajících pravidel, aby mohli účinněji zasáhnout proti hrabošům. Novinářům to dnes řekli zástupci Slovenské zemědělské a potravinářské komory (SPPK).
Zemědělci sklidili více než 162.000 hektarů obilnin, což odpovídá 13,45 procenta jejich plochy. Loni touto dobou sklidili 10,8 procenta ploch obilnin. Řepky je sklizeno přes 22 procent, tedy zhruba 75.000 hektarů. Vyplývá to ze žňového zpravodajství, které vydalo ministerstvo zemědělství na základě údajů Státního zemědělského intervenčního fondu. Sklizeň obilnin a řepky podle fondu oproti minulému týdnu mírně postoupila i přes časté bouřky a přívalové deště. Sklízet začali zemědělci ve všech krajích, nejdále je sklizeň ve Zlínském kraji. Zemědělci podle statistiků letos sklízejí obilniny z nejmenší pěstební plochy od počátku sledování před více než 100 lety.
Budějovický Budvar letos odvede do státního rozpočtu 550 milionů korun, uvedl na síti X ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Peníze půjdou na mimořádnou podporu farmářů a zemědělců pro letošní rok. Výborný dodal, že je na tom už dohodnutý s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). Loni Budvar přispěl do rozpočtu 250 miliony a předloni 550 miliony Kč.
Podle Svazu venkovské turistiky a agroturistiky v Česku přibývá agroturistických zařízení, která nabízejí dovolenou zaměřenou na venkovský pobyt. V současnosti mohou lidé vybírat zhruba z tisíce nabídek. Státní agentura CzechTourism uvedla, že venkovský turismus preferují téměř dvě procenta návštěvníků během pobytu v Česku. K většímu rozvoji ale podle svazu chybí dlouhodobá programová a finanční podpora.
Za polovinu letošního roku eviduje portál státního Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy asi 270 erozních událostí, zatímco loni jich bylo za celý rok 238. Na tuto skutečnost upozornily ekologická organizace Hnutí Duha, Česká společnost ornitologická a Světový fond na ochranu přírody ČR. Nárůst eroze je podle nich způsoben výskytem extrémních srážek, zranitelností krajiny a nedostatečnou protierozní ochranou.
Česko doplní pomoc pro ovocnáře zasažené mrazy o 100 milionů korun ze státního rozpočtu, informoval dnes ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na sítí X. Na částce se dohodl s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS), většina peněz půjde pěstitelům ovoce, zhruba deset procent dostanou také školkaři. Evropská komise už dříve navrhla uvolnit pro české pěstitele ovoce 15 milionů euro, tedy zhruba 378 milionů korun.
Evropská komise navrhla uvolnit z rezerv 77 milionů eur (přes 1,9 miliardy Kč) na podporu zemědělců pěstujících ovoce, zeleninu a víno v Česku, v Rakousku a v Polsku, kteří byli nedávno postiženi nepříznivým počasím nebývalého rozsahu. Zároveň chce Komise podpořit také portugalské producenty vína. Členské státy návrh schválily, uvedla EK v tiskovém prohlášení.“Podařilo se nám vyjednat pomoc od Evropské komise pro české pěstitele ovoce ve výši 15 milionů euro, tedy zhruba 378 mil. Kč. Další peníze přidáme z národních zdrojů. Jak jsem slíbil, české ovocnáře nenecháme padnout,“ napsal na sociální síti X ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Letošní sklizeň obilnin začala v 25. týdnu, o týden dříve než loni, sklizeno je 3,42 procenta ploch obilnin, což je zhruba 41.400 hektarů. Řepky je sklizeno 4,22 procenta, což odpovídá 14.500 hektarů. Vyplývá to z prvního šetření Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) k 7. červenci. Sdělila to Armine Artouni z tiskového odboru ministerstva zemědělství (MZe). Žně podle ministerstva zpomalují srážky, místy až velmi silné, které postupují napříč celým Českem. Zemědělci podle statistiků letos sklízejí obilniny z nejmenší pěstební plochy od počátku sledování před více než 100 lety.
Slovensko letos očekává dvouciferný pokles úrody hlavních obilovin oproti loňsku, kdy sklizeň dosáhla tříletého maxima. Důvodem propadu je menší osetá plocha a nižší hektarové výnosy. Vyplývá to z prvního odhadu, který poskytl slovenský statistický úřad. Slovensko je v produkci obilí dlouhodobě soběstačné. Analytik 365.bank Tomáš Boháček v reakci uvedl, že mírně by mohlo zdražit pečivo. Slovenský premiér Robert Fico na poli na západě země obhajoval slovenský zákaz dovozu některých zemědělských a potravinářských produktů z Ukrajiny.
Zisk holdingu Agrofert, působícího v zemědělství, potravinářství či chemii, loni meziročně klesl o 84 procent na 2,09 miliardy korun. Tržby se snížily o 14 procent na 212 miliard, hlavně v chemii a zemědělství. Holding to oznámil v tiskové zprávě. Za poklesem tržeb je podle Agrofertu snížení prodejních cen. Do února 2017 vlastnil koncern přímo někdejší ministr financí a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů.
Zemědělci letos zaseli o 10.000 hektarů více ovsa a máku, naopak se zmenšila osevní plocha pšenice a řepky. Zemědělský svaz (ZS ČR) zaměření na jiné plodiny vysvětluje nízkou cenou obilovin a olejnin, která farmářům nepokryje výrobní náklady. Řekl to předseda ZS ČR Martin Pýcha. Pěstební plocha je podle vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví Českého statistického úřadu (ČSÚ) Renaty Vodičkové nejmenší za posledních 100 let. ČSÚ odhaduje, že se letos sklidí 6,822 milionu tun základních obilovin, o 8,8 procenta méně než loni.
