V Karlovarském kraji se letošní žně pomalu blíží k závěru. Řepka už je sklizená zcela a základní obiloviny z 72,79 procenta osetých ploch. Úplně sklizený je ozimý ječmen, nejpomaleji žně postupují u ovsa, který je zatím sklizený jen z 37,92 procenta ploch. Vyplývá to ze zveřejněných údajů ministerstva zemědělství o průběhu sklizně.
Jihočeští zemědělci dosud sklidili čtyři pětiny obilovin a většinu řepky. Výnosy odpovídají průměru uplynulých pěti let. U obilovin jsou 5,87 tuny z hektaru, u řepky 3,37 tuny. Špatně dopadly jařiny, a to hlavně kvůli jarnímu deštivému počasí a podmáčené půdě. Žně by mohly tento týden skončit. Vyplývá to z informací zemědělců a jihočeské agrární komory. Meziročně horší bude úroda základních obilovin, naopak lepší u řepky, vyplývá z červencového odhadu sklizně, který zveřejnil Český statistický úřad. Hektarové výnosy všech plodin budou podle něj nižší než loni.
Sklizňová plocha chmelnic je letos proti loňsku o 83 hektarů nižší. K 20. srpnu činila 4860 hektarů, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) Ivana Kršková. O chmel se letos stará 122 pěstitelů.
Evropská unie vážně zvažuje dotování přepravy ukrajinského obilí přes okolní země. Informovala o tom o víkendu na svém zpravodajském portálu polská rozhlasová stanice Polskie Radio s odvoláním na zjištění své bruselské zpravodajky.
Zemědělci musí od letošního roku plnit přísnější pravidla pro hospodaření na zemědělské půdě tak, aby vyhověli požadavkům Společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová povinnost vyčlenit tzv. „neprodukční plochy“ spočívá v tom, že nejméně čtyři procenta půdy, kterou zemědělec vlastní nebo si pronajímá a kde by se jinak pěstovaly obiloviny nebo olejniny, nelze obdělávat. Z této plochy by mohlo být podle analýzy Agrární komory České republiky vyrobeno například 160 milionů bochníků chleba nebo krmivo pro 170 tisíc prasat.
V poradí 48. ročník medzinárodnej výstavy Agrokomplex, s podtitulom ,,Návrat ku koreňom“ otvoril brány Národného výstaviska, š. p. pre širokú verejnosť. Až do nedele 20. augusta 2023 uvidia návštevníci exponáty od vyše 450-tich vystavovateľov a predajcov z ôsmich krajín, ktorí priviezli do Nitry poľnohospodársku techniku, kvalitné potravinárske a poľnohospodárske produkty, rastliny, 600 jedincov hospodárskych zvierat, či najnovšie technológie, ktoré posúvajú poľnohospodárstvo a potravinárstvo medzi vysoko sofistikované odvetvia. Súčasťou Agrokomplexu je už tradične Národná výstava hospodárskych zvierat a výstava Poľovníctvo, rybárstvo a včelárstvo.
Pokračující pokles cen zemědělských výrobců, o kterém informoval Český statistický úřad (ČSÚ), je nejvíce vidět u pšenice. Zemědělci ji prodávají i za poloviční cenu oproti loňsku, kdy se v letních měsících ceny přibližovaly až k 9000 Kč za tunu. Klesá i cena mléka, za litr nyní dostávají chovatelé 10,35 Kč, reagoval na údaje ČSÚ mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha. Loni koncem roku i letos v lednu byla podle něho cena přes 13 korun za litr. Pícha také poukázal na to, že spotřebitelské ceny jsou meziročně vyšší. V červenci byla u potravin meziroční míra inflace 9,5 procenta, v červnu to bylo 12 procent.
Peníze určené na pomoc zemědělcům, aby se zmírnily dopady dovozu ukrajinské produkce do Evropské unie, by měly podle Českomoravské drůbežářské unie směřovat i chovům kuřat na maso. V tiskové zprávě to uvedla předsedkyně unie Gabriela Dlouhá. Ministerstvo zemědělství by mělo rozdělit přes 160 milionů korun z peněz EU. Už uvedlo, že finance by měly podpořit například pěstitele zeleniny a chmele. Podle Dlouhé nyní plánuje navíc podpořit chovatele dojného skotu. Asociace soukromého zemědělství sdružující (ASZ) malé farmáře však uvedla, že nesouhlasí s podporou chovů kuřat na maso, protože jde o velké průmyslové podniky. Podle Dlouhé asociace zaměňuje velké zpracovatele masa s chovy, tedy prvovýrobci.
Hodnota zemědělské produkce loni dosáhla 199 miliard korun, byla nejvyšší za pět let. Ceny zemědělských výrobců vzrostly oproti roku 2021 o 31,5 procenta. Ceny vstupů do zemědělství, jako jsou energie nebo krmiva, vzrostly o 24,2 procenta. V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo zemědělství. Data vycházejí z každoroční takzvané Zelené zprávy, kterou vypracoval Ústav zemědělské ekonomiky a informací.
V Plzeňském kraji, kde začaly žně v prvním červencovém týdnu, je zatím v silech obilí ze 68 procent ploch osetých obilovinami. Řepka je sklizená z 93 procent ploch. Kombajny sečou všechny druhy obilnin. Výnosy jsou zatím mírně vyšší než loni, kdy byla dobrá úroda. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství (MZe).
Intenzivní deště z posledních dvou týdnů dokázaly nasytit v Česku půdu do jednoho metru natolik, že ukončily několik týdnů trvající půdní sucho. Nasycená je jak svrchní vrstva do 40 centimetrů, tak na většině území i spodní vrstva do jednoho metru. Na 99 procentech území republiky je tak nyní stejně nebo více vody v půdě, než bylo v průměru v letech 1961 až 2010. A z předpovědi na dalších devět dnů vyplývá, že by dobrá vláhová situace měla vydržet na většině území i přes to, že by mělo panovat suché počasí s teplotami okolo 30 stupňů Celsia. Vyplývá to z informací, které dnes vědci zveřejnili na webu Intersucho.cz.
Jihočeští zemědělci sklidili již přes polovinu obilovin a většinu řepky. Do konce tohoto týdne by mohli mít žně za sebou. Průměrný výnos z obilovin je šest tun z hektaru, u řepky 3,37 tuny. Jde o lepší průměr. Horší je to ale s potravinářskou kvalitou pšenic i ječmenů. Jihočeským zemědělcům vrátili odběratelé z Rakouska dodávku pšenice krmné, měla nižší obsah dusíku, než je potřeba. Ceny, za něž se úroda prodává, jsou meziročně asi o polovinu nižší. Řekla to ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Tempo poklesu počtu chovaných prasat na jižní Moravě ani letos v prvním pololetí nezpomalilo. V chovech jich bylo 100.001, což je v meziročním srovnání o 11.275 méně. Ještě o dva roky dříve jich bylo 130.000, vyplývá z dat, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zemědělci dlouhodobě mluví o tom, že se jim nevyplatí prasata chovat, protože se realizační ceny většinou pohybují na hranici rentability či pod ní. Stavy skotu v minulých letech většinou mírně rostly, k letošnímu 30. červnu však poklesly o 1713 na 64.451.
Zemědělské podniky na Slovensku loni hospodařily v souhrnu s rekordním ziskem, výraznější zvýšení zisku zaznamenali i potravináři. Informovalo o tom slovenské ministerstvo zemědělství, které zlepšení hospodaření farmářů v době vysoké inflace zdůvodnilo mimo jiné výrazným růstem jejich tržeb.
Výkupní ceny českých chovatelů prasat se letos dostaly na nejvyšší úroveň od vstupu do Evropské unie. Vyplývá to z informací Svazu chovatelů prasat, který je sleduje na svém webu. Cena roste od začátku roku a v posledních týdnech se přiblížila k 60 korunám za kilogram. Podle svazu se letos v květnu po dlouhé době dostaly ceny jatečných prasat nad výrobní náklady. Potravinářská komora tento týden uvedla, že ceny vepřového masa na rozdíl od ostatních komodit klesat nebudou, protože se řídí cenami v Německu, kde stále stoupají.
Středočeští zemědělci očekávají v letošní sklizni kvůli suchému počasí a dešťům, které na řadě míst přišly do zralého obilí, nižší výnosy i kvalitu. Například část pšenice bude kvůli nižší kvalitě využitá jen jako krmná. Podle odhadu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), letos středočeští zemědělci sklidí 1,42 milionu tun základních obilovin o výnosu 5,85 tuny na hektar. Loni z polí sklidili 1,64 milionu tun obilí a průměrný výnos přesáhl šest tun na hektar. Lepší by měla být úroda řepky, podle odhadu statistiků by se jí mělo sklidit téměř 272.000 tun s výnosem 3,2 tuny na hektar, loni to bylo téměř 246.000 tun s výnosem 3,16.
Pro letošní žně je obecným znakem pokles kvality obilí. Vliv na to mají menší dávky hnojiv, kterých bylo na trhu nedostatek, a sucho v době dozrávání porostů. Na kvalitu měly poté vliv i dlouhotrvající deště z poslední doby, kvůli kterým nemohli zemědělci sklízet již zralé porosty. V některých oblastech se přitom objevily klasy, kde již začalo klíčit uzrálé zrno. Řekl to mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha. Zemědělci se podle něho ovšem neobávají, že by byl nedostatek kvalitního obilí pro produkci potravin.
Zemědělci letos sklidí 7,123 milionu tun obilovin. Vyplývá to z druhého odhadu sklizně, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti červnovému odhadu se očekávaná sklizeň zvýšila o 168.000 tun. Letošní předpokládaná úroda je však o 446.000 tun horší než loni, což je pokles o 5,9 procenta. Nevymyká se však pětiletému průměru, proti němuž je vyšší o 0,1 procenta. ČSÚ zároveň předpokládá lepší úrodu řepky, které by se mělo sklidit podle odhadu 1,215 milionu tun, což je narůst o 4,1 procenta.
Českým zemědělcům chybějí peníze na hnojiva či osiva, aby mohli založit novou produkci. Příčinou je, že se zastavil trh s obilovinami a olejninami, a nemohou tak hned po sklizni prodat úrodu, jak byli zvyklí. V Českých Budějovicích to novinářům řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Na 49. ročníku agrosalonu Země živitelka se v Českých Budějovicích koncem srpna představí přes 600 vystavovatelů. Agrosalon navštíví přes 100.000 lidí, počet odborných vystavovatelů bude rekordní, řekl novinářům ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Loni výstavu navštívilo přes 114.000 lidí. Organizátoři letos rozšířili výstavní plochy. Lidé spatří i nejsilnější sériově vyráběný traktor, zemědělské stroje historické i moderní, po delší době se na agrosalon vrátí včelaři, řekli pořadatelé. Základní vstupné na výstavu, která potrvá od 24. do 29. srpna, zůstalo stejné jako loni, 200 korun.
