Zemědělský týdeník 4/2022
Toto číslo, které vyšlo 27. ledna 2022, obsahuje články.
Toto číslo, které vyšlo 27. ledna 2022, obsahuje články.
Zemědělský svaz ČR (ZS) a Agrární komora ČR (AK) svolávají na středu ve 12:00 protest formou jízdy zemědělské techniky v celé zemi kromě Prahy – takzvanou spanilou jízdu. Vadí jim změny v dotační politice a údajné nepřizvání AK a ZS k jednacímu stolu s ministrem Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL). Zástupci obou zemědělských organizací to uvedli na společné tiskové konferenci.
Vláda změnila v rychlosti Strategický plán Společné zemědělské politiky, čímž připraví v letech 2023 až 2027 zemědělce vyrábějící většinu českých potravin o miliardy korun. Přesto k rozhodování o zásazích do tohoto dokumentu, který ovlivní české zemědělství a ceny potravin pro spotřebitele, nepřizvala Agrární komoru ČR a Zemědělský svaz ČR a odeslala jej do Bruselu schválit.
Po řadě intenzivních diskusí se zástupci nevládních organizací a měsících příprav dnes Ministerstvo zemědělství (MZe) odeslalo Evropské komisi (EK) návrh Strategického plánu Společné zemědělské politiky (SZP) pro období 2023-2027. Komise má tři měsíce na připomínkování a stanovisko, podle kterého poté musí MZe dokument případně upravit. Na schválení má EK šest měsíců, které se ale prodlužují o dobu reakce ČR.
Ani po zveřejnění dotační kalkulačky se zemědělská sdružení neshodnou, jaká bude výše dotací pro různě velké podniky. Vyplývá to z dnešních vyjádření Agrární komory, Zemědělského svazu, Asociace soukromého zemědělství a Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů (ČMSZP). Kalkulačka, kterou ve středu zveřejnilo ministerstvo zemědělství, má podle vyjádření úřadu zemědělcům pomoci připravit se na změny ve vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027. Je k dispozici na webu Agronavigátor.
Premiér Petr Fiala (ODS) hájil ve Sněmovně změny v nastavení dotací pro zemědělce. Hlavním cílem je narovnat podmínky mezi velkými agrokoncerny, které byly v minulosti zvýhodňovány, a menšími a středními zemědělci a výrobci potravin, řekl ministerský předseda při dnešních interpelacích.
Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR vyhlásily po dnešním jednání s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL) protestní pohotovost a založily krizový štáb obou organizací. Sdružení to oznámila ve společné tiskové zprávě. Důvodem jsou podle nich změny v návrhu pravidel vyplácení zemědělských dotací v Česku pro roky 2023 až 2027.
PPA zverejnila Výzvy pre žiadateľov, ktorí v rámci Školského programu dodávajú do školských zariadení mlieko, mliečne výrobky, ovocie a zeleninu a výrobky z ovocia a zeleniny. Školský program je program pomoci na podporu dodávania alebo distribúciu uvedených produktov pre deti a žiakov v školách. Je súčasťou Spoločnej organizácie poľnohospodárskych trhov a je upravený legislatívou Európskej únie.
Vláda schválila návrh novely zákona o ochraně chmele, která má zajistit odrůdovou pravost a kvalitu. Jedním z jejích hlavních cílů je modernizace evidence chmelnic. Sdělilo to v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství.
Zemědělci si mohou ode dneška v dotační kalkulačce spočítat výši nově nastavených dotací. V tiskové zprávě to dnes uvedlo ministerstvo zemědělství. Podle něj se jedná o nástroj pro předběžný výpočet vybraných provozních podpor vyplývajících z revize Strategického plánu Společné zemědělské politiky (SP SZP) pro roky 2023 až 2027. Je zdarma dostupná na webu Agronavigátor.
Zlatou medaili v programu Pestrá krajina letos získaly tři farmy a jedno vinařství. Byly oceněny za odpovědné a šetrné hospodaření, které má pozitivní vliv na přírodu. Laureáti dnes převzali medaile v aule České zemědělské univerzity v Praze. Akci pořádá Asociace soukromého zemědělství ČR. Ocenění získaly farmy z Hodonínska, Nymburska a Vyškovska a vinařství z Břeclavska.
Slovenský zväz pekárov, cukrárov a cestovinárov požiadal listom ministra pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR Samuela Vlčana o dodanie metodík určených pre subjekty hospodárskej mobilizácie a subjekty zaradené do kritickej infraštruktúry. Medzi nich patria aj výrobcovia chleba a pečiva. V súvislosti so štvrtou vlnou pandémie totiž hrozí, že spracovatelia potravín nebudú schopní pre náhle výpadky personálu zabezpečiť potraviny na pultoch.
Výzva č. 50 /PRV/2020 nie je zrušená. Generálny riaditeľ Jozef Kiss vyzýva poľnohospodárov, aby sa z nej prehlásili do aktuálne vyhlásenej výzvy č. 4.1. Motivovať ich k tomu má zvýšené stropovanie pri malých projektoch a tiež rýchlejšie vyplatenie finančných prostriedkov.
Minimální mzdové tarify v zemědělství letos vzrostou v průměru o 4,19 procenta, u nejnižších tarifních stupňů bude nárůst o něco vyšší. Vyplývá to z kolektivní smlouvy, kterou v pondělí podepsali zástupci Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Informoval o tom předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek, podle kterého součástí dohody je i navýšení příspěvku zaměstnavatelů na penzijní připojištění zaměstnanců.
Demonstrace před úředem vlády ČR minulý týden podle pořadatelů přinesla změnu v přístupu vlády k národnímu strategickému plánu, když bylo zrušeno uvažované zastropování přímých plateb, což bezesporu úspěchem je. K dalšímu požadavku, snížení podílu přímých dotací na první hektary, tzv. redistribuce, na původních deset procent, byl ovšem Fialův kabinet hluchý. Ten sice snížil tento díl z uvažovaného stropu 30 na 23 procent a ministr zemědělství hovoří o přijatelném kompromisu, že je to ale nejvíc ze všech zemí unie, už ale nedodal. Pouze jeden z pobaltských států zvolil pro tyto platby 22procentí část, Německo 12procentní, všechny ostatní, tedy zbývajících 24 států, ponechalo minimální hranici, tedy deset procent. A to je to, co mě na celé věci zaráží. Proč třeba Francouzi nebo právě Němci, Slováci a třeba i Maďaři, kde je podíl velkých farem také poměrně značný, k radikálnímu navýšení redistribuce nepřistoupili? Obě dnes už bohužel znesvářené strany, tedy Asociace soukromého zemědělství na jedné a Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR na druhé straně, o dopadech tohoto opatření mluví diametrálně odlišně. Asociace jásá, prý to přinese pro jejich členy, kterých je údajně kolem sedmi tisíc, zasloužené finanční prostředky navíc, o které byli až dosud obíráni, a proto se prý nemohli dostatečně rozvíjet. Zástupci obou pořadatelů protestní demonstrace zase mluví o tom, že více peněz na takzvané první hektary vyvolá reakci od vlastníků půdy, kteří budou požadovat vyšší nájmy, což přinese další růst nákladů. Už to může být smrtelné právě pro menší podniky, kteří z vyšších dotací nedostanou nic nebo jen málo. Také oni totiž…
Toto číslo, které vyšlo 20. ledna 2020, obsahuje články
Mýtus o bezpečnosti polských potravin je v troskách, jejich kvalita je tragická, píší polská média o zprávě polského nejvyššího kontrolního úřadu NIK. „V polském masu jsou tuny antibiotik, strašné bakterie a znečistění. Kontrola potravin je jen iluzorní a nikdo se o problém nechce postarat,“ napsal server Innpoland.pl o závěrech nedávno publikované zprávy NIK.
Podíl takzvané redistributivní platby na podporu prvních 150 hektarů půdy u každé zemědělské firmy je v dohodě vládní koalice nastaven mnohem výš než v okolních zemích, a to na úkor ostatních zemědělských podniků hospodařících na větších výměrách polí. Novinářům to řekl předseda okresní agrární komory v Olomouci Vladimír Dosoudil. Nerovné nastavení dotací pro malé a velké zemědělce může podle něj navíc narušit strukturu tuzemského zemědělství, jelikož bude svádět například k dělení farem na menší celky.
Plochy ovocných sadů v České republice by se do dvou až tří let mohly snížit o více než pětinu na úroveň 10.000 hektarů ze současných 13.000 hektarů. Důvodem úbytku sadů je pokračující nízká rentabilita pěstování ovoce. Vedle trvale nízkých farmářských cen ovoce povedou podle ovocnářů k dalšímu kácení sadů i chystané změny pravidel zemědělských dotací pro roky 2023 až 2027. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Na třetinu by se měla zmenšit plocha pro osetí jednou plodinou v oblastech silně ohrožených erozí. Od příštího roku bude zřejmě moci činit jen deset hektarů. Uvedl to ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Zpřísňují se tak podmínky, které musí zemědělci dodržovat, aby měli nárok na dotace. Úpravu ještě musí schválit Evropská komise. Zatím je plocha pro monokultury omezena jak v oblastech ohrožených erozí, tak i v neohrožených lokalitách na 30 hektarů. Celkově je ohrožena erozí asi čtvrtina orné půdy v Česku a zhruba 4,5 procenta orné půdy je ohroženo silně, řekl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.