Nákaza prasat africkým morem se vyskytla již ve druhé německé spolkové zemi. Po Braniborsku se prokázala také v Sasku, které sousedí s Českou republikou. S odvoláním na saské ministerstvo sociálních věcí o tom dnes informovala agentura DPA. Veterináři potvrdili nákazu u zastřeleného divočáka v okrese Zhořelec (Görlitz) nedaleko trojmezí Německa, Polska a Česka. Zvíře bylo usmrceno 27. října.
Výroba masa do budoucna klesne na úkor produkce rostlinných komodit. Sdělili to zástupci Zemědělského svazu ČR v reakci na zveřejněné údaje Českého statistického úřadu. Podle nich sice produkce ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,6 procenta, ceny jatečných zvířat však meziročně klesly o 14 procent. Podle tajemnice Agrární komory ČR Gabriely Dlouhé jsou důvodem slevové akce maloobchodních řetězců, které cenově tlačí na prvovýrobce. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že vyzvalo Evropskou komisi o zvážení současné situace a o případnou pomoc chovatelům prasat.
Výroba masa letos ve třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 1,6 procenta na 114.103 tun. Ceny jatečných zvířat ale klesaly, ceny prasat propadly o téměř 14 procent. Nákup mléka se zvýšil o 3,9 procenta na 775,7 milionu litrů při poklesu ceny mléka o 4,4 procenta. Vyplývá to z dat, která zveřejnil Český statistický úřad.
Toto číslo, které vyšlo 30. října, obsahuje články.
V živočišné výrobě aktuálně chybí zhruba šestina pracovníků kvůli karanténám nebo ošetřování dětí, které nemohly jít do škol. Lidé ze zahraničí pak nedorazili na pěstování zeleniny. Sdělili to zástupci Agrární komory ČR. Chovatelé zvířat proto apelují na vládu, aby prominula sociální pojištění alespoň po dobu trvání nouzového stavu pro prvních 50 zaměstnanců v podniku. Podle komory ubližuje zemědělcům také uzavření gastronomického sektoru a školních jídelen, se kterými měli někteří z nich smlouvy.
Farmáři v Plzeňském kraji letos po letech zvětšili plochy pro pěstování konzumních brambor. Důvodem tohoto kroku byla vyšší výkupní cena a jejich nedostatek v minulých dvou letech, řekl Viktor Kopačka, ředitel podniku VESA Velhartice, jednoho ze dvou největších šlechtitelů brambor v ČR.
Zaměstnanci Farmy Bezdínek v Dolní Lutyni na Karvinsku, jež obhospodařuje největší produkční skleníky v zemi, jsou kvůli koronavirové pandemii rozděleni do dvou směn, které se nepotkávají. Oproti jaru je ale nyní méně zaměstnankyň doma se školními dětmi. Zatímco na jaře na farmě pracovala stovka brigádníků, nyní jich tam je asi deset a dalších deset firma nabere v listopadu. Řekl to vedoucí provozu Jan Fučík.
klizeň cukrové řepy v Královéhradeckém kraji by letos měla meziročně vzrůst o devět procent na 690.309 tun a být nejvyšší za poslední tři roky. Farmáři v Královéhradeckém kraji patří mezi největší pěstitele cukrovky v zemi, sklízejí zhruba pětinu republikové produkce. Větší plochy cukrovky budou letos sklízet jen farmáři ze Středočeského a Olomouckého kraje. Vyplývá to z letošního prvního odhadu sklizně podzimních plodin, který provedl Český statistický úřad.
Jihočeští zemědělci očekávají podle odhadu výnosů a sklizně k 15. září ve srovnání s loňskem lepší úrodu všech základních druhů obilovin i kukuřice na zrno. Zřejmě sklidili víc řepky, máku, brambor, pícnin, ale také jablek a švestek. Podle odhadu sklidili 769.961 tun obilovin, meziročně o necelých sedm procent víc. Výnos z hektaru byl loni 5,45 tuny, letos 5,85 tuny. Ubývá ale osevních ploch. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Po několikadenním hlasování o stovkách pozměňovacích návrhů Evropský parlament schválil svůj postoj k novým pravidlům rozdělování zemědělských dotací v Evropské unii. Poslanci mimo jiné chtějí, aby třetina z přímých dotací šla na podporu ekologického hospodaření. Shodli se také na zastropování dotací pro velké podniky, ačkoli by mělo být při splnění určitých podmínek pro státy dobrovolné.
Ministerstvo zemědělství zvýšilo meziročně o více než tisíc korun na hektar platbu pro pěstitele škrobových brambor, kteří tak letos získají přes 15.300 korun za hektar. O více než tisíc korun na hektar se také zvýšila platba pro pěstitele chmele, zvýšily se také platby pro pěstitele cukrové řepy nebo chovatele telat, dojnic nebo ovcí a koz. Naopak stát snížil platby pro pěstitele konzumních brambor. Celkově na tzv. citlivých komoditách plánuje vyplatit 3,5 miliardy korun, informoval dnes úřad v tiskové zprávě. Loni a předloni šlo o 3,3 miliardy korun.
Jediný šlechtitelský chov hus v Česku, v jihočeském Byňově, čeká kvůli koronaviru pokles objednávek. Některé restaurace snižují domluvený odběr. V Byňově teď prodávají přes okénko jednotlivcům. Odbyt se zastavil i Rybářství Nové Hrady, pod nějž chov spadá. Kdyby platila přísná opatření i na Vánoce, některé rybníky by rybáři letos nelovili. Řekli to ředitel Rybářství Nové Hrady Lubomír Zvonař a vedoucí střediska chovu drůbeže Naďa Hrvolová.
Toto číslo, které vyšlo 22. října 2020, obsahuje články.
Národní zemědělské muzeum dokončilo stavbu centrálního depozitáře v Čáslavi na Kutnohorsku. Bude sloužit k uložení sbírkových předmětů z poboček. Výstavba vyšla na 122 milionů korun, většinu pokryla dotace z Integrovaného regionálního operačního programu. S uvedením do provozu se počítá příští rok v květnu, informovala mluvčí muzea Jitka Taussiková.
Ministři zemědělství zemí Evropské unie se po dlouhém nočním jednání shodli na reformě základních pravidel, podle nichž by se v příštích sedmi letech měly rozdělovat zemědělské dotace. Nový systém má motivovat farmáře k ekologickému hospodaření a nejméně pětinu peněz z hlavního balíku přímých plateb státy povinně vyhradí na jeho podporu. Oznámila to německá ministryně zemědělství Julia Klöcknerová, která dohodla s kolegy kompromisní pozici pro další vyjednávání s Evropským parlamentem.
Jihomoravští zemědělci letos sklidí víc kukuřice, mrkve a cibule než loni. Dařilo se i ovocnářům. Je více jablek, hrušek a švestek. Letošní rok naopak nebyl příznivý pro pěstování květáku, brokolice a rajčat. Těch je pětina, uvedla na webových stránkách ČSÚ Jindřiška Svobodová.
Schodek agrárního zahraničního obchodu se letos bude pohybovat kolem 41 miliard korun, odhaduje i na základě údajů Českého statistického úřadu za srpen Zemědělský svaz ČR. Loňské výsledky byly zatím z hlediska schodku nejhorší, šlo o 47,2 miliardy korun. Do konce srpna pak schodek již dosáhl 27,3 miliard korun, což bylo meziroční zlepšení o tři miliardy korun.
Největší pěstitel jablek v kraji, chelčická Zemcheba, vysázela letos 20 hektarů sadů, nejvíc v historii. Investovala do nich i díky dotacím přes deset milionů Kč. V kraji přibývá žádostí o dotace na kapkové závlahy či další opatření spjatá s obnovu sadů. Stát dotuje hektar nového sadu částkou kolem 200.000 korun. Řekli to ředitel firmy Zemcheba z Chelčic na Strakonicku Jaroslav Muška a ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Za měsíc a půl, kdy je to znovu povolené, zemědělci v Česku nahlásili rozhoz jedu proti hrabošům Stutox v 59 případech na zhruba 9000 hektarech půdy. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který hlášení eviduje, zatím nezjistil pochybení proti předepsaným podmínkám. Jeho inspektoři ale řešili případ, kdy někdo donesl zřejmě přejeté zajíce na místa, odkud následně ornitologové hlásili podezření na úhyn zvířat kvůli jedu. Sdělila to mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková.
Sklizeň obilovin v Královéhradeckém kraji letos meziročně mírně vzrostla o zhruba půl procenta na 467.600 tun. Ploch osetých obilovinami sice ubylo o více než čtyři procenta, ale zároveň stoupl průměrný výnos o 4,8 procenta na 5,91 tuny na hektar. Vyplývá to z posledního odhadu sklizně Českého statistického úřadu (ČSÚ) k 15. září. U řepky stoupl letos výnos o desetinu na 3,3 tuny z hektaru. Řepku zemědělci v kraji pěstovali na 23.816 hektarech, meziročně o šest procent větší ploše. Celková sklizeň řepky tak vzrostla o 16 procent na 78.500 tun.
