Osevní plocha máku se letos podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně rozrostla o 12,5 procenta na 40.255 hektarů. Činí tak 1,6 procenta celkových osevních ploch. Ještě však není jisté, že se o tolik zvýší také úroda. Pěstitelé se obávají plísňových chorob spojených s letošní větší vlhkostí, řekl na tiskové konferenci předseda spolku Český modrý mák Jaromír Gec.
Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka (MPRV) SR diskutuje o rezortných prioritách, ktoré chce presadiť do národného Plánu obnovy EÚ. Uviedol to Andrej Wallner z odboru komunikácie a marketingu rezortu v reakcii na utorkovú dohodu lídrov krajín EÚ.
Výnosy z letošních žní v Ústeckém kraji jsou podle předsedy krajské agrární komory Jaroslava Brožky pod průměrem České republiky. Na webu komory uvedl, že jsou o 15 až 20 procent nižší než v extrémně suchých letech 2018 a 2019. K letošnímu o něco menšímu suchu se totiž přidali hlodavci ničící úrodu, řekl ředitel zemědělského družstva Klapý na Litoměřicku Otakar Šašek.
Žně na Vysočině začaly kvůli dešti s víc než týdenním zpožděním
Hlavným problémom slovenského poľnohospodárstva je najmä rozdrobenosť poľnohospodárskej pôdy, problémom potravinárstva finančné poddimenzovanie. Uviedla to na tlačovej besede v Bratislave poslankyňa Národnej rady (NR) SR za stranu SaS Jarmila Halgašová po skončení workshopu ‚Nitriansky kraj – poľnohospodársky a potravinársky región‘.
Druhé kolo výberového konania na funkciu riaditeľa štátneho podniku agrokomplex Národné výstavisko rozhodlo o tom, že na stoličku riaditeľa výstaviska v Nitre zasadne Róbert Kanás. Informoval o tom Daniel Hrežík z Ministerstva pôdohospodárstva a rozvoja vidieka (MPRV) SR.
Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) uznala, že v ČR již není ptačí chřipka. S odkazem na web organizace to oznámili zástupci Státní veterinární správy (SVS). Některé mimoevropské státy zrušily vůči ČR obchodní omezení, která v souvislosti s chřipkou přijaly. Letos v únoru se zlikvidovalo druhé ze dvou ohnisek ve Slepoticích na Pardubicku.
Sklizeň obilovin v Královéhradeckém kraji kvůli deštivému počasí zaostává za minulými roky. Zemědělci v kraji do dneška zatím sklidili necelých šest procent ploch s obilím, zatímco loni touto dobou to bylo asi 13 procent a předloni přes 30 procent ploch. Nejdál zatím pokročila sklizeň ozimého ječmene. Ostatní obiloviny na posekání čekají, vyplývá z dnešních průběžných dat ke sklizni ministerstva zemědělství.
Deštivé počasí výrazně brzdí žně ve Zlínském kraji. Zemědělci v regionu zatím sklidili obilí jen z necelých sedmi procent ploch, na nichž je letos vyseté. Řepku se jim podařilo sklidit z necelých 27 procent polí, na kterých roste. Výnosy u obilí budou pravděpodobně lepší než loni, zvýšená vlhkost se však může podepsat na jeho kvalitě, řekl předseda Agrární komory Zlínského kraje Jindřich Šnejdrla.
Jihočeští zemědělci sklidili zatím méně než deset procent veškerých obilovin. Žně na jihu Čech brzdí lokální deště a půda nasycená vodou. V kraji zbývá požnout pětina z téměř 16.000 hektarů osetých ozimým ječmenem. Jeho výnos je zatím průměrný, kolem šesti tun z hektaru. Jiná plodina na zrno se zatím nesklízí. Řekla to ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Inšpektori Štátnej veterinárnej a potravinovej správy (ŠVPS) SR v júni 2020 vykonali 4845 úradných kontrol potravín rastlinného a živočíšneho pôvodu. Z uvedeného počtu bolo 302 kontrol s nedostatkom, celkovo sa zistilo 1048 nedostatkov. Prekontrolovaných bolo 1733 právnych subjektov a 2653 prevádzok. Vyplýva to z aktuálnej správy ŠVPS SR.
Poľnohospodári vykonávajú žatevné práce predovšetkým na západe našej krajiny v závislosti od počasia. Žatva je totiž často prerušovaná výdatnými dažďami. K záveru 28. týždňa bolo pozberaných 11 % výmery pšenice, 26 % jačmeňa (64 % ozimného, 7 % jarného) a 27 % výmery repky. Uviedol to Matej Korpáš zo Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory (SPPK).
Príslušníci finančnej správy za ostatný rok v Košickom kraji zaistili celkovo 1202 litrov a 276 kilogramov nelegálnych prípravkov na ochranu rastlín v celkovej hodnote viac ako 173.000 eur. „Tie neboli podľa platnej legislatívy v Slovenskej republike autorizované ani povolené, a preto je ich dovoz zakázaný. Prípravky boli určené pre čierny trh a mohli byť nebezpečné pre slovenských poľnohospodárov,“ informovala hovorkyňa finančnej správy Ivana Skokanová.
První odhady příští sklizně předpokládají nižší sklizeň základních obilovin, než tomu bylo loni. Podle zkušeností z minulých let lze předpokládat, že skutečnost bude zcela jiná. Už proto, že v polovině června, ke kterému se tyto odhady dělají, lze opravdu obtížně vyslovit jednoznačný názor.Vzpomeňme třeba na minulý rok. Tehdy se v této době rozhodně nedalo předpokládat, že řepka jen sotva přesáhne ve výnosu třítunovou hranici, jaká byla nakonec skutečnost. Ještě v polovině června se zdálo, že výsledek bude lepší, jenže přišly doslova tropy, které řepkové šešule spálily, takže výsledek nakonec pěstitele hodně zklamal. Letos je ale situace zcela jiná. Vláhy je dostatek, takže by to mohlo mít na intenzitu nejen řepky, ale i obilovin příznivý vliv. Otázkou však je, jak se to promítne na kvalitě hlavně potravinářských odrůd. Jedna věc je výnos, druhá celkové plochy. U nich jsme v posledních letech svědky jejich snižování zejména u řepky, ale letos i ozimé pšenice, naopak vzrostla výměra žita a hlavně ovsa. Co se týká řepky, je to svým způsobem pochopitelné. Na jedné straně v posledních dvou třech letech klesla rentabilita jejího pěstování s ohledem na nižší výnosy, a také cenu. Na druhou stranu v části laické veřejnosti stále přetrvává odpor k této plodině, který je podle mě nezasloužený a pramení hlavně z neznalosti věci. Často to vypadá, že proti řepce jsou lidé jenom proto, že jim vadí žlutá barva v krajině. Bohužel do tohoto boje proti této olejnině se pustili i někteří politici, aby získali potřebné hlasy, takže lze předpokládat, že řepka nebude mít i nadále u nás na růžích ustláno. A protože podobná…
Toto číslo, které vyšlo 16. srpna 2020, obsahuje články.
Ceny v průmyslu v červnu zpomalily meziroční pokles na 0,3 procenta z květnových 0,9 procenta. Zemědělské ceny se ale snížily o 4,4 procenta, což byl nejhlubší meziroční propad od července 2018. Naopak ceny stavebních prací zrychlily růst na 4,3 procenta a tržní služby pro podniky zdražily o 2,1 procenta. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Ceny u výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Podle tajemnice Agrární komory ČR Gabriely Dlouhé je pokles cen u zemědělských výrobců spojený s koronavirovou krizí, trh se jen pomalu oživuje.
Slovenský pozemkový fond (SPF) posiela farmárom návrhy na uzatvorenie dodatkov k aktuálnym nájomným zmluvám. Požaduje, aby sa zmenila doterajšia výška nájomného za pôdu. SPF pritom nájomcom hrozí, že ak so zmenou výšky nájomného nebudú súhlasiť, odstúpi od nájomných zmlúv. Agrominister Ján Mičovský (OĽaNO) návrh SPF zvýšiť nájomné obhajuje potrebou urobiť v správe štátneho majetku poriadok, ktorý predchádzajúce vlády zanedbali.
Obavy, že na jed proti hrabošům budou plošně umírat jiná zvířata, jako jsou sovy nebo zajíci, se nepotvrdily. Dnes to s odkazem na údaje od státních veterinářů a ornitologů sdělila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Otrava zbytky jedu, tedy fosfidem zinku, byla prokázána u jednoho káněte a jednoho bažanta. Proti aplikaci jedu na povrch půdy loni protestovaly ekologické organizace. Rozhoz jedu na povrch země ústavu letos oznámili zemědělci 245krát.
Sezóna samozberu malín v Zemplínskej Novej Vsi v časti Úpor v okrese Trebišov je takmer v polovici. Ako povedal pestovateľ Dušan Leško, sú prekvapení, koľko ľudí má o neho záujem.
Súčasná vláda počas pandémie ochorenia COVID-19 slovenským poľnohospodárom finančne nepomohla, naopak, ide im cez Slovenský pozemkový fond (SPF) zvyšovať nájomné za prenajatú pôdu. Uviedli to na pondelkovej tlačovej besede poslanci Národnej rady (NR) SR za opozičnú stranu Smer-SD Robert Fico (predseda) a Richard Takáč. „Vláda SR v prvom rade chce pomáhať len bankám, ruší im odvod a ide im vracať stovky miliónov eur. Na druhej strane ide poškodzovať a zvyšovať náklady pre slovenských poľnohospodárov. Aktuálne sa z úradu SPF rozposielajú dodatky k nájomným zmluvám pre poľnohospodárov na Slovensku. Ide približne o vyše 1200 subjektov, ktorým sa zvyšuje nájomné,“ spresnil Takáč. Iné krajiny EÚ podľa jeho slov vyčlenili počas pandémie nového koronavírusu desiatky až stovky miliónov eur na podporu svojich poľnohospodárov. „Napríklad v Maďarsku to bolo vyše 400 miliónov eur, Francúzsko vyčlenilo vyše 7 miliárd eur, na Slovensku vláda pre poľnohospodárov nevyčlenila ani euro. Na druhej strane ide slovenským poľnohospodárom zvyšovať nájomné,“ priblížil poslanec NR SR. Navýšenie nájomného predstavuje podľa neho niekoľko miliónov eur. Pozemkový fond v návrhoch dodatkov zmlúv o zvýšení nájomného podľa jeho slov „tlačí poľnohospodárov do kúta“ tým, že ak do 15 dní nepodpíšu navrhovaný dodatok, tak SPF odstúpi od nájomnej zmluvy s nimi. „SPF a Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka (MPRV) SR mení tak poľnohospodárom pravidlá počas roka, a to ešte počas takého roka, keď sme boli zasiahnutí pandémiou koronavírusu,“ podčiarkol. „Chcem z tohto miesta vyzvať ministra pôdohospodárstva pána (Jána) Mičovského (OĽaNO), aby v tejto veci rázne zakročil a zastavil rozposielanie spomínaných dodatkov pre poľnohospodárov na Slovensku….
