Čeští pěstitelé chmele letos sklidili 6997 tun, což je mírně nadprůměrná sklizeň. Proti loňsku, kdy byla sklizeň nejhorší za deset let, je to o 2545 tun více. Průměrný výnos letos činil 1,44 tuny z hektaru, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) bude příští rok hospodařit s 38,9 miliardy korun, meziročně jde o snížení o zhruba 800 milionů korun. Vyplývá to z vládního návrhu rozpočtu fondu, který schválila Sněmovna. Většinu peněz by měl zemědělský fond získat z evropských fondů, a to téměř 29 miliard korun.
Zemědělci mají dostat příští rok na národních dotacích 2,5 miliardy korun. Částka je ve srovnání s letošním rokem o 239 milionů korun nižší. Návrh podpůrných programů na rok 2024 schválila Sněmovna. Jednací den dolní komory tím skončil.
Na nejkvalitnější zemědělské půdě asi nebudou moci vznikat velká nákupní a logistická centra ani fotovoltaické elektrárny. Vyplývá to z novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Předloha, kterou teď posoudí výbor pro životní prostředí a zemědělský výbor, by také měla přispět k zavedení takzvané agrovoltaiky. Projednáním tohoto návrhu zákona dnešní jednací den Sněmovny podle dohod klubů skončil.
Hospodářská komora (HK) kritizuje plánovaný plošný zákaz stavby větších skladů, obchodních center a solárních elektráren na nejkvalitnější zemědělské půdě. Zahustí se pak síť menších skladů, což povede k větší dopravní zátěži, uvedla komora v tiskové zprávě. Proti novele se staví také Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR), logistická centra podle něj přinášejí mimo jiné nová pracovní místa. Se zákazem počítá novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou nyní projednávají poslanci. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ve Sněmovně řekl, že Česko další sklady nepotřebuje.
Ministerstvo zemědělství stanovilo sazby mimořádné podpory, kterou letos dostanou pěstitelé ovoce, zeleniny, chmele a chovatelé dojnic. Rozdělí mezi ně 243 milionů korun. Z toho 163 milionů korun je z rozpočtu EU a 80 milionů ze státního rozpočtu. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) dostal 2575 žádostí o mimořádnou podporu. Zemědělci by měli všechny peníze dostat do konce ledna příštího roku, výplaty fond zahájí v prosinci. Ministerstvo to uvedlo v tiskové zprávě.
V České republice je jedna prodejna na 1681 obyvatel, v Německu je to na 5700 lidí. V ČR je tedy hustota obchodů více než trojnásobná. Na tiskové konferenci k novele zákona o ochraně půdního fondu to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Zákon podle něj neomezí důležité infrastrukturní stavby ani rozvoj například vědeckých center. Má ale zakázat stavbu velkých logistických a nákupních center na nejkvalitnější zemědělské půdě. Česko podle ministra nepotřebuje další skladovací prostor.
Ceny českých producentů vajec byly v polovině listopadu zhruba o čtvrtinu nižší než v Polsku. Vyplývá to z dat Evropské komise. Podle Českomoravské drůbežářské unie je z Polska dlouhodobě kolem 70 procent vajec, které se do ČR dováží. Proti průměru EU byly ceny nižší zhruba o pětinu. O asi 15 procent byly nižší ceny zemědělců oproti cenám na Slovensku. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v říjnu vzrostly spotřebitelské ceny vajec oproti září o více než osm procent.
Největší česká mlékárna Madeta od ledna zřejmě zdraží výrobky nejméně o tři až pět procent. Rostou jí náklady na energie i pohonné hmoty, řekl dnes generální ředitel Madety Milan Teplý v Jindřichově Hradci. Firma podle něj letos nedostane původně slíbenou dotaci 100 milionů Kč, což se dozvěděla v září. Podle ministerstva zemědělství ale mlékárna žádnou dotaci přislíbenou neměla.
Ministerstvo zemědělství si nechá zpracovat studii zaměřenou na možné využití bioplynových stanic v ČR k produkci biometanu, který může v budoucnu v Česku nahradit až pětinu dodávek fosilního zemního plynu z dovozu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) to řekl v Haňovicích na Olomoucku.
