V chovu v Brodu nad Tichou na Tachovsku, kde se na konci prosince potvrdilo dosud největší ohnisko ptačí chřipky v ČR, skončila dnes po poledni likvidace drůbeže. V třech třípodlažních halách bylo původně na 750.000 nosnic. Hasiči a pracovnicí firmy Česká drůbež, které chov patří, tak museli z hal vynosit kolem 1000 tun slepic. Pracovali na tom 12 dní. Řekl to mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.
Prasečí mor potvrdila laboratoř u dalších dvou uhynulých divokých prasat nalezených na Frýdlantsku. V pondělí je našli v blízkosti Nového Města pod Smrkem na Liberecku, jedno v katastrálním území Ludvíkov a druhé v oblasti Lázní Libverda, řekl ředitel Státní veterinární správy pro Liberecký kraj Roman Šebesta. Oba nálezy spadají do takzvaného pásma infekce, rozšiřovat ho ale zatím podle něj veterináři nebudou.
Likvidace zhruba 750.000 slepic kvůli ptačí chřipce na Tachovsku se nejspíše projeví na růstu cen vajec v českých obchodech. Nosnice, které se musejí kvůli nákaze zlikvidovat, snesou více než 600.000 vajec denně. Utracení takového množství představuje zhruba 15 procent ze zhruba pěti milionů slepic v Česku. Řekla to předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Česko je podle unie v produkci vajec soběstačné ze zhruba 85 procent.
Ve velkochovu v Brodu nad Tichou na Tachovsku se virus ptačí chřipky šíří i do dalších částí chovu. Zlikvidovat tak bude nutné všech téměř 750.000 nosnic chovaných ve třech samostatných halách. Řekl to mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer. Předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá v úterý řekla, že všechny slepice v areálu firmy představují 15 procent slepic v ČR.
Ve velkochovu slepic v Brodu nad Tichou na Tachovsku musí postupně utratit až 220.000 slepic, likvidace zvířat pomocí oxidu uhličitého začala dnes odpoledne. Na konci minulého roku se tam v jedné ze tří hal potvrdilo dosud největší ohnisko ptačí chřipky v zemi. Původně veterináři měli utratit asi 120.000 nosnic, v pondělí večer ale testy prokázaly nákazu i v druhé polovině zasažené haly. Likvidovat se budou i miliony vajec ze všech tří hal. Další chovy s prokázanou nákazou přibývají. Veterináři dnes oznámili, že ptačí chřipka se objevila také ve velkochovu drůbeže v Sedlčanech na Příbramsku, kde utratí 12.000 kuřat a tisícovku krůt. Nákaza se potvrdila také v malochovech ve Velké Bukovině na Děčínsku, v Kozojedech na Jičínsku či v Ostravě-Bartovicích.
Drůbežárna v Libotenicích na Litoměřicku začala do své haly umísťovat 95.000 kuřic, zhruba do tří týdnů začnou už jako nosnice snášet vejce. Řekl to Petr Bonczek, produktový manažer společnosti AG Maiwald, které velkochov patří. Slepice se do největší ze sedmi hal vracejí zhruba po roce od potvrzení ptačí chřipky. Tehdy šlo o největší ohnisko v ČR. Nové největší ohnisko se potvrdilo na konci loňska na Tachovsku.
Likvidace části velkochovu slepic v Brodu nad Tichou na Tachovsku, kde se v pátek potvrdila ptačí chřipka, začne v úterý. Zatím se nákaza týká zhruba šestiny ze 742.000 nosnic. V areálu firmy Česká drůbež s.r.o. jsou tři haly a každá je rozdělená na půl. Veterináři zatím zjistili vysoce patogenní ptačí chřipku subtypu H5N1, potenciálně přenosnou na člověka, v jedné polovině jedné haly, kde je zhruba 120.000 slepic. Řekl to mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer. Jde o dosud největší ohnisko ptačí chřipky v Česku. Hasiči spolu s veterináři budou muset dále zlikvidovat zhruba 2,5 milionu vajec ze všech tří hal.
Sasku se od letošního léta daří brzdit šíření nákazy africkým morem prasat (AMP). Oznámil to Sebastian Vogel, který je šéfem krizového štábu boje proti AMP při saském ministerstvu sociálních věcí. Dodal, že v Sasku se infekci daří držet mimo zemědělské chovy prasat. Proti této chorobě neexistuje vakcína, infikovaná zvířata se neléčí a musejí se usmrtit, mor je tak velkou hrozbou pro hospodářské chovy prasat. Na člověka se choroba nepřenáší.
Státní veterinární správa (SVS) v Libereckém kraji vymezila takzvané uzavřené pásmo I, které zahrnuje 65 katastrálních území o celkové výměře 531 kilometrů čtverečních. V tomto území mohou lovit prasata jen předem vyškolení lovci. Nově vymezené ochranné pásmo navazuje na pásmo infekce ve Frýdlantském výběžku, které je okolo místa, kde bylo na začátku prosince nalezeno uhynulé sele nakažené africkým morem prasat. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí SVS Petr Vorlíček.
Evropa už více než rok prochází nejničivější epidemií ptačí chřipky ve své historii. V nakažených chovech bylo vybito přes 50 milionů kusů drůbeže a se začátkem zimy se intenzita viru zdvojnásobila. Ve své zprávě o tom informoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Ztráty u kuřat, kachen a krůt jsou ve skutečnosti větší, protože do bilance utracených ptáků není zahrnuto preventivní vybíjení zdravých zvířat v okolí ohnisek nákazy.
Ředitel drůbežářského podniku v Kosičkách na Královéhradecku Jan Pozdílek považuje opatření Státní veterinární správy (SVS), jež zakazuje venkovní chov drůbeže, v současné situaci za rozumné. SVS zakázala v ČR od středy venkovní chov drůbeže kvůli rostoucímu počtu ohnisek ptačí chřipky. Jde o nutnou prevenci, řekl Pozdílek. Farma, která zásobuje trh vejci a patří k významným drůbežářským podnikům v Královéhradeckém kraji, musela chov nosnic loni na jaře kvůli nákaze ptačí chřipkou zlikvidovat. Drůbežárna má z 90 procent chov v halách, tedy z většiny izolovaný od venkovního ptactva.
Státní veterinární správa (SVS) zakázala na celém území České republiky venkovní chov drůbeže, opatření bude platit od středy. Důvodem je rostoucí počet ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky. Chovatelům drůbeže s výjimkou holubů a běžců, jako jsou pštrosi, veterináři nařídili umístit chované ptáky do budov. Tam, kde to není možné, je třeba maximálně omezit kontakt chované drůbeže s volně žijícími ptáky. Sdělil to mluvčí SVS Petr Vorlíček. Stejné opatření bylo naposledy vyhlášeno loni koncem listopadu.
Francouzi jedí stále méně koňského masa a počet koní zabitých na jatkách prudce klesá. V loňském roce řezníci porazili 5252 koní, před devíti lety to bylo ještě přes 20.000 kusů za rok. Vyplývá to ze statistik masného průmyslu, o nichž informovala agentura AFP.
Nákaza africkým morem prasat se na Liberecku nepotvrdila ani u dalších čtyř zvířat. Vzorky nepocházely z pásma ve Frýdlantském výběžku, kde kvůli výskytu onemocnění platí opatření. Řekl to ředitel Státní veterinární správy pro Liberecký kraj Roman Šebesta. Doposud se mor potvrdil u jednoho uhynulého selete.
Ve velkochovu kachen ve Frahelži na Jindřichohradecku se objevila ptačí chřipka. Na farmě bylo 22.000 kachen, tisíce z nich během tří dnů kvůli nákaze uhynuly. Zbývající drůbež v chovu bude utracena. V tiskové zprávě to dnes oznámila Státní veterinární správa (SVS). Nové ohnisko ptačí chřipky se v Česku podle správy objevilo zhruba po sedmi měsících od posledního výskytu. Zdrojem nákazy jsou zřejmě volně žijící vodní ptáci. Jde o chov firmy Mavela Dynín. Veterináři ptáky utratí zřejmě v pondělí, řekl ředitel jihočeské veterinární správy František Kouba.
Ve Frýdlantském výběžku na Liberecku se dnes potvrdil africký mor prasat (AMP) u jednoho uhynulého divočáka. Řekl to ředitel Státní veterinární správy (SVS) pro Ústecký kraj Daniel Macháček. Mrtvé sele bylo podle veterinářů nalezeno v blízkosti hranic s Polskem, kde se nákaza dlouhodobě vyskytuje. V Česku jde o první výskyt afrického moru prasat téměř po pěti letech.
Spotřeba veterinárních antibiotik v ČR loni meziročně klesla o 11 procent na 50 mg/PCU, což je evropské měřítko hodnot na populaci, do kterých se například započítávají hmotnosti zvířat v době léčení. Spotřeba dlouhodobě klesá a Česko je v současnosti pod průměrem spotřeby v EU, která je na hodnotě 84,4 50 mg/PCU. V tiskové zprávě o tom informovala Státní veterinární správa (SVS), která v rámci monitoringu reziduí antibiotik loni odhalila překročení limitu u tří vzorků z 1810. Letos ze 1751 vzorků byl limit překročen ve dvou případech.
Firma Zemědělské služby Dynín zprovoznila u Hvozdna na Českobudějovicku novou halu na 40.000 kuřat. Stavba vyšla na 30 milionů korun. Ročně z haly dodá firma asi 910.000 kuřat. Firma, která vyrábí hlavně krmné směsi pro hospodářská zvířata a ryby, musela letos meziročně zdražit směsi o 35 procent, čeká obrat 1,3 miliardy korun. Řekl to předseda představenstva Petr Pokorný. Skupina, pod niž spadá desítka firem, denně produkuje i 30.000 litrů mléka, má kolem 230 zaměstnanců.
Zemědělské družstvo Bernartice, které zvítězilo v kategorii smíšená výroba soutěže Zemědělec roku 2022, se snaží hospodařit citlivě vůči krajině. Nezabírá novou půdu, když staví nebo opravuje některý provoz, vždy tam, kde již nějaký je. Kolem vodních toků zakládá travní porosty, kde nehnojí. Družstvo v posledních letech investuje desítky milionů, příští rok zmodernizuje posklizňovou linku a začne předělávat farmu živočišné výroby, řekl ČTK předseda představenstva družstva Pavel Rozhoň.
Společnost SZP Těšnovice, která je předním chovatelem prasat ve Zlínském kraji, utržila loni z prodeje výrobků a služeb zhruba 114,3 milionu korun, meziročně o 30,2 milionu korun méně. Zatímco předloni vykázal podnik sídlící v místní části Kroměříže zisk 6,7 milionu korun, loni skončil ve ztrátě přes 21,1 milionu korun. Výsledky ovlivnil pokles výkupních cen. Vyplývá to z účetní závěrky a výroční zprávy společnosti, které jsou uloženy ve Sbírce listin.
