Výnosy brambor, cukrovky, kukuřice na krmení, pícnin a sena byly v Pardubickém kraji vloni většinou vyšší než v roce 2019. O jedno procento se meziročně snížily jen hektarové výnosy cukrovky. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Osevní plochy se změnily jen mírně.
Podmáčená půda posune setí jarního obilí v Plzeňském kraji na začátek dubna. V regionu zatím nikdo nesil. Začátek žní, zahajovaných v regionu tradičně počátkem července, to nijak neovlivní. Zemědělci vítají, že po čtyřech suchých letech je na polích více vláhy, tedy spodní vody. Jařin budou letos sít více, protože někteří z nich nestihli na podzim zasít všechny plochy, řekl předseda krajské agrární komory Jaroslav Šíma, který je předsedou představenstva Osecké zemědělské a obchodní společnosti.
Ekologové kritizují návrh dlouho očekávané protierozní vyhlášky. Chybí důraz na prevenci a přípustná míra každoroční ztráty ornice z hektaru je příliš vysoká, uvedli v tiskové zprávě zaslané Hnutím Duha. Navrhovaná opatření podle nich půdu neochrání. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poté v tiskové zprávě uvedlo, že limity odpovídají akademickým poznatkům. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala se díky znění vyhlášky bude k pozemkům ohroženým erozí přistupovat individuálně, při opakovaných erozních událostech pak budou pozemky, jež jsou dnes mimo systém ohrožení, zařazené do zvýšené ochrany
Hrabošů na polích na Lounsku díky mrazům ubylo, část z nich však zachránil sníh, kvůli kterému mrazy nepronikly hlouběji pod zem. Podle Tomáše Jonáše, předsedy představenstva zemědělského družstva Peruc, jich letos může být daleko víc.
Letní zemědělské sucho v letech 2015 až 2018 bylo v souhrnu ve střední Evropě závažnější než kterákoli jiná suchá období za uplynulých 2110 let. Na základě analýz stabilních izotopů uhlíku a kyslíku v letokruzích dubů to zjistili vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a Univerzity v Cambridge. Z 13.500 letokruhů dokázali rovněž pro každý rok určit míru nedostatku nebo nadbytku vláhy, uvedl v tiskové zprávě spoluautor odborné studie Miroslav Trnka.
Společnost Zahrada Čech zrušila kvůli pandemii koronaviru jarní sezonu na výstavišti v Litoměřicích. S podzimním zahrádkářským veletrhem počítá. Řekla to ředitelka společnosti Michaela Mokrá. Loni se na výstavišti z větších akcí konal pouze zářijový veletrh.
Produkce většiny zemědělských plodin v Moravskoslezském kraji loni oproti roku 2019 vzrostla, nejvýrazněji u ovsa, jarní pšenice a kukuřice na zrno. Výtěžek z hektaru meziročně klesl jen u cukrovky. Úroda téměř všech plodin byla v kraji mírně nižší, než je celostátní průměr. Vyplývá to z konečných výsledků sklizně, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Na Mostecku plánuje energetická společnost United Energy stavbu velkokapacitních skleníků pro pěstování zeleniny. Využívaly by elektřinu a teplo díky přímému napojení na teplárnu. Náklady na investici se odhadují v řádech stovek milionů korun. V projektu se počítá s celoroční produkcí zejména rajčat a okurek. Řekla to mluvčí společnosti Miloslava Kučerová.
Půdní profil na 95 procentech území České republiky je na tom nyní z pohledu nasycenosti velmi dobře. Do nové vegetační sezony je to výborný výchozí stav, řekl dnes na webináři organizovaném projektem Intersucho Zdeněk Žalud. Vyšší vlhkost půdy se vyskytuje především na Vysočině a ve vyšších polohách, nižší v nížinách v severozápadních a západních Čechách a na jihu Moravy.
Zemědělci v jižních Čechách hnojí ozimy i základní obiloviny. Hlavní jarní práce jako setí nebo vláčení luk a pastvin nechávají na konec března a na duben, až půda vyschne a přestane mrznout. Někteří stihli minulý týden zasít oves. Kvůli tomu, že někde měli pozemky loni podmáčené, čekají místy až o pětinu nižší výnos řepky.
O novou výsadbu vinic na ploše zhruba 140 hektarů letos do konce února požádalo 153 zájemců. Nevyužitých, kvótami povolených, tak zůstalo 41 hektarů. Sdělila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Loni pěstitelé celou kvótu prakticky vyčerpali, když si zažádali o 181,2 hektaru nových vinic, přičemž kvóta pro loňský rok byla 181,4 hektaru.
Jarní práce na polích v okolí Těšetice na Znojemsku již začaly. Zemědělci nyní přihnojují plodiny, daří se jim to ale především k ránu, kdy je povrch mrazem. Později se tam již kvůli blátu stroje nedostanou. Připravují se také na setí jařin. V blízké době je čeká výsev ječmene jarního, vojtěšky a po prohřátí půdy i kukuřice, řekl ředitel Pomony Těšetice Ivo Pokorný.
Aktivita hrabošů klesla v únoru meziměsíčně zhruba o čtvrtinu na 456 používaných východů z nor na jeden hektar. U ozimých plodin jde však stále o 2,3násobek tzv. prahu škodlivosti. Sdělila to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Jde o další pokles, v lednu aktivita klesla meziměsíčně rovněž zhruba o čtvrtinu, jejich počty dosahovaly trojnásobku prahu škodlivosti. Stále ale podle ní existují lokality, kde jsou i dva tisíce používaných nor na hektar.
Společnosti Sladovny Soufflet ČR, která je největším výrobcem sladu v ČR, v účetním roce 2019/2020 meziročně klesly tržby o 482 milionů korun na 3,273 miliardy korun. Firma ale zvýšila svůj čistý zisk bezmála na 311 milionů korun z 277,5 milionu korun. Informace je z výroční zprávy firmy, jejíž hospodářský rok začal v červenci 2019 a skončil loni v červnu.
Středočeští zemědělci loni sklidili meziročně o pět procent více obilovin, vzrostl i hektarový výnos. Celkem sklizeň v regionu dosáhla téměř 1,6 milionu tun obilovin z více než 261.000 hektarů zemědělských ploch, průměrný výnos činil 6,04 tuny na hektar. Informoval o tom Pavel Hájek z Krajské správy Českého statistického úřadu pro Středočeský kraj.
Problém se suchem je v České republice menší než v posledních pěti letech. Půdu dosytily deště a tající sníh a dostane se do ní ještě voda ze sněhu, který v půli února ležel i v nižších polohách. Únorové sněžení by mělo citelně zlepšit i situaci v některých místech západních a severozápadních Čech, kde pětiletá suchá epizoda přetrvávala i v lednu. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí Mendelovy univerzity Filip Vrána.
Mlynáři ohlásili zdražování mouky o 20 až 25 procent kvůli vzrůstajícím cenám potravinářské pšenice. Vystoupala podle nových smluv až na 5800 korun za tunu. V tiskové zprávě to uvedl předseda představenstva Společenstva mlynářů a pekařů ČR Jaroslav Chochole. Organizace sdružuje podle něj zhruba desetinu trhu českého mlynárenství, podle informací ale má stejný postoj většina trhu.
Poslanecký návrh změny zákona na ochranu přírody a krajiny neměl ohrozit chráněné živočichy, ale pohnout s nepružným systémem ochrany přírody. Dnes to na tiskové konferenci uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Změnu obsaženou v návrhu poslance Josefa Kotta (ANO) podpořil v minulém týdnu sněmovní zemědělský výbor. Následně se změna dočkala kritiky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR nebo od Hnutí Duha.
Severočeští zemědělci věří, že mráz a sníh pomohly zlikvidovat hraboše. Skutečný stav na polích uvidí pěstitelé až na jaře. Řekl to předseda krajské agrární komory Jaroslav Brožka. Díky dostatku sněhu se vláha dostala do půdy, která trpěla dlouholetým suchem. Právě dlouhodobé sucho a přemnožení hraboši stáli za podprůměrnými výnosy obilovin v loňském roce.
Mrazivé dny na jižní Moravě zemědělské plodiny, ovoce ani dobytek neohrozily. Podnik Pomona Těšetice ze Znojemska naopak několik dnů s celodenním mrazem vítá. Je to lepší než střídání vysokých teplot přes den a nízkých teplot v noci, řekl ředitel podniku Ivo Pokorný. Průběh letošní zimy se podle něj nedá označit pro rostlinnou výrobu za nebezpečný.
