Populace hrabošů na polích v Česku se v dubnu snížila na průměrných 220 nor na hektar z březnových 661 nor na hektar. Práh škodlivosti, tedy hranici, kdy populace hrabošů působí škody, tento počet překračuje 4,4krát. Vysoké ohrožení trvá v Olomouckém s Středočeském kraji, uvedla dnes v tiskové zprávě Ivana Kršková, mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), který stav populace škůdců sleduje.
Postupující sucho v některých částech Česka působí zemědělcům stále větší potíže. V mnohých regionech v dubnu pořádně nepršelo a zaseté jarní plodiny zatím čekají na vodu, aby vůbec vzešly. Vyplývá to z hlášení zemědělců pro web Intersucho. Někteří už očekávají snížení výnosů. Kromě sucha navíc škodil v minulých dnech i mráz, který páchal škodu nejen na ovocných stromech a vinicích.
V Česku se letos kvůli silným mrazům místo 138.000 tun ovoce sklidí asi 30.300 tun. Po jednání se zástupci ovocnářů, vinařů a lesních školek to na tiskové konferenci v Praze řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Pro všechny pěstitele, jejichž produkce byla poškozena mrazem, je podle něj ministerstvo zemědělství (MZe) připraveno aktivovat program na řešení rizik a krizí v zemědělství. Materiál v úterý předloží vládě. Prioritou přitom podle Výborného budou právě ovocnáři, u kterých se ministr chce navíc zaměřit na ty pěstitele, kde škody přesahují 50 procent. Nejhorší sklizeň ovoce od 90. let byla v roce 2011, kdy činila 101.249 tun.
Aktuální rozloha chmelnic v Česku je 4851,8 hektaru, což je mírně méně než loni v srpnu i než před rokem. Na konci loňského dubna bylo o 23 hektarů více, v srpnu to bylo o devět hektarů více než nyní. Nižší je v porovnání s loňským rokem také plocha nově vysazených chmelnic. Těch letos pěstitelé vysadili 195,9 hektaru, což od srpna představuje snížení o 15,7 hektaru. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková.
Letošní mrazy, které podle odhadu ovocnářů způsobily škody na úrodě za více než miliardu korun, ohrožují existenci zhruba 500 pěstitelů ovoce v Česku. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Právě to jsou podle něj podniky, které se věnují výhradně produkci ovoce. Všechny jsou to také rodinné farmy. Ludvík doplnil, že v Česku je aktuálně 700 až 800 profesionálních pěstitelů ovoce, jejich počet v čase však mírně klesá.
Škody na vinicích v Česku po vlně dubnových mrazů jsou vyšší než dvě miliardy korun. V Čechách, kde jsou čtyři procenta registrovaných vinic v Česku, škody dosahují 95 procent. Na Moravě bude výnos nižší nejméně o čtvrtinu, škody ale mohou v některých podoblastech přesáhnout i 30 procent. Svaz vinařů, který je největším oborovým svazem, to zjistil v průzkumu mezi členy. Prezident Svazu vinařů Martin Chlad to dnes oznámil na tiskové konferenci. Podobné škody na révě vinaři podle něj nepamatují. Žádají aktivnější přístup ministerstva zemědělství a zastavení diskuse o zavedení spotřební daně na tiché víno. Ministr pozval vinaře a ovocnáře na jednání.
Současné chladné počasí zpomalilo vývoj škůdců na zemědělských plodinách, s růstem teplot, který meteorologové předpokládají v Česku koncem týdne, se jejich aktivita znovu zvýší. Nadměrně se mohou vyskytovat například mšice makové, které škodí na řepě nebo hrachu. Vyplývá to z informací Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV).
Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní. Novinářům to v Daminěvsi na Mělnicku řekli ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
Škody na úrodě ovoce budou kvůli nynějším silným mrazům rozsáhlé. Mrazy zasáhly zejména ovocné sady v Čechách. Na jižní Moravě jsou škody zatím lokální. Ovocnáři nyní škody sčítají. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Významné škody z mrazů podle něj hlásí i jiné evropské země. Podrobněji se ovocnáři ke škodám podle Ludvíka vyjádří ve čtvrtek na briefingu s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) v sadech v Daminěvsi u Mělníka. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že briefing bude i k chystané pomoci ovocnářům.
jbližší době nelze podle předsedy Českého bramborářského svazu Josefa Králička očekávat zlevnění konzumních brambor, které letos naopak meziročně výrazně zdražují – naposledy v dubnu o téměř čtvrtinu. Situace by se mohla zlepšit až po začátku nové sklizně v červenci a srpnu, řekl Králíček. Za zdražováním podle něj stojí dlouhodobé sucho, které vedlo k poklesu sklizně v Česku i hlavních bramborářských zemích EU, jako jsou Německo, Francie, Holandsko a Belgie, ale také nárůst poptávky po hranolkách. Doplnil, že v produkci brambor je Česká republika soběstačná ze 70 až 75 procent.
Pěstitelům brambor by nynější mrazíky mohly oddálit sklizeň raných odrůd o jeden až dva týdny, pokud už brambory vzešly a omrzly. Podle předsedy Českého bramborářského svazu Josefa Králíčka se ale dá předpokládat, že nejdříve nasázené porosty zemědělci chrání proti mrazům netkanou textilií. Na Vysočině, kde se pěstují později sklízené brambory, je výsadba přibližně v polovině.
Noční mrazy v uplynulých dnech poničily v Česku některá pole se zelím, kořenovou zeleninou či ranými bramborami. Další finanční ztráty hrozí pěstitelům zeleniny kvůli zpoždění růstu zeleniny a následnému oddálení její sklizně. Řekla to tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Zuzana Přibylová. Škody po několikadenních nočních mrazech hlásí také pěstitelé ovoce či vinaři. Česko v posledních dnech zažilo několik mrazivých nocí a chladné počasí by mělo podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu vydržet do pátku.
Škody způsobené mrazem na letošní úrodě vinařů v Česku půjdou do stovek milionů korun, v Čechách pomrzlo 40 procent vinohradů, řekl prezident Svazu vinařů Martin Chlad. Vinohrady v Čechách ničil noční mráz o víkendu, část úrody poškodil už v noci na pátek. Vinaři na jihu Moravy proto od minulého týdne pozorně sledují několik předpovědních modelů i vlastní meteostanice, doplnil Chlad. Chladné počasí s rizikem nočních mrazů má podle předpovědi meteorologů vydržet do noci na pátek, ve středu se Svaz vinařů chystá své členy obeslat dotazníky o zjištěných škodách.
Závlahy jsou v Česku vybudovány jen přibližně na čtyřech procentech zemědělské půdy, v posledních letech je však pěstitelé kvůli častějšímu suchu postupně instalují na dalších polích. Do modernizace a rozšiřování závlah investují například zelináři, aby v období změny klimatu a častějšího sucha zajistili plodinám dostatek vláhy. Část investic pomáhají pokrýt dotace, které však podle zelinářů nejsou vzhledem k poptávce dostatečné. Zároveň kvůli dražším energiím i vyšším poplatkům za vodu rostou náklady na zavlažování. Řekla to tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Zuzana Přibylová.
Průměrný Čech konzumuje méně než 600 gramů ovoce a zeleniny denně, tedy méně, než doporučuje Společnost pro výživu ČR. Vyplývá to z tiskové zprávy. Příjem ovoce a zeleniny v posledních letech podle údajů Českého statistického ústavu (ČSÚ) klesá, lidé omezují také jejich nákup. Motivovat lidi, aby alespoň polovinu talíře naplnili ovocem a zeleninou, má nová kampaň Půl talíře, kterou představil novinářům v Praze ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) spolu s lékařem Petrem Smejkalem a dalšími zástupci projektu.
Ovocné stromy by měla studená rána těchto dnů poškodit nejvýše lokálně, předpokládá Eva Svobodová, která se v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR zabývá dopadem změny klimatu na agrosystémy. Aby byla poškozená úroda meruněk, které už vytvořily v uplynulých týdnech plody, musely by přijít silnější a déletrvající mrazy. Více jsou ohrožené dosud kvetoucí ovocné stromy, například na Vysočině, řekla.
Jižní Morava vysychá a podle předpokladů klimatologů vysychat bude, ovšem nové zavlažovací systémy se zatím nestaví a příprava jde podle předsedy Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václava Hlaváčka velmi pomalu, řekl. Podle něj je potřeba odvážné politické rozhodnutí, které stavbu závlah jednoznačně podpoří, protože než začnou fungovat, uplyne od rozhodnutí nejméně 15 let, míní.
Aktuální sklizeň chřestu v Hostíně u Vojkovic na Mělnicku může podle pěstitelů zpomalit nadcházející chladné počasí. Ceny pěstitelé drží třetí rok stejné, dopadá na ně ale tlak dovozové konkurence a růst nákladů a administrativy. Naopak jim pomáhá zájem zákazníků o českou zeleninu, která je čerstvější a často kvalitnější než dovezená, novinářům to řekl jednatel společnosti Český chřest Jiří Šafář a předsedkyně Zelinářské unie Čech a Moravy Monika Nebeská.
Umělou závlahu má v Česku jen zhruba třetina ovocných sadů. Ovocnáři se ji snaží budovat u nově sázených sadů, kterých však přibývá málo. U nových sadů jsou pod závlahou asi dvě třetiny ploch. V době oteplování a nerovnoměrných srážek je závlaha nezbytnou podmínkou pro kvalitní úrodu ovoce, které mohou pěstitelé dobře zpeněžit. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
V Hostíně u Vojkovic začala chřestová sezona, zatím sklizní bílého chřestu. Oproti loňsku je to zhruba o dva týdny dříve, a to v důsledku slunečného počasí. Prodejní ceny jsou stejné jako loni, tedy od 89 do 199 korun za kilogram. Koncem příštího týdne by mohl být i zelený chřest, řekl Jan Charvát ze společnosti Český chřest.
