Na třech hektarech letos Farma Jura v Bochovicích na Třebíčsku vypěstovala česnek a lidé o něj mají velký zájem. Už čtvrtým rokem prodává tuto zeleninu přímo z pole, přičemž letos plochu zvýšila dvojnásobně. Denně přijelo na pozemek na okraji obce i přes 100 zákazníků. „Na výběr jsme měli z několika odrůd, oblíbený je bjetin, který přes ostrou chuť nedráždí žaludek,“ řekl majitel farmy Dominik Jura.
Sklizeň základních obilovin letos ve srovnání s loňskou úrodou klesne o 8,8 procenta na 6,822 milionu tun. Ve svém prvním odhadu sklizně to oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Řepky se sklidí 1,045 milionu tun, což je o pětinu méně než minulý rok. Statistici údaje o letošní sklizni, která začala zhruba o týden dřív než loni, během léta ještě několikrát zpřesní.
Nejúčinnější systém k zadržování vody jsou nádrže, které zachytí až desítky procent dešťové vody. Uvedl to Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka a doplnil, že schopnost krajiny zadržovat vodu je podle něj v ČR neuspokojivá. Z intenzivních přívalových srážek dokáže krajina zadržet totiž jen několik procent vody. V Česku ale ročně vzniká tisíce drobných opatření na zvýšení zadržení vody v krajině. Stav nasycení půdy vodou na území Česka zhodnotil T. Hrdinka k 3. červenci jako dobrý až nadprůměrný.
Sklizeň ozimých obilovin na Chrudimsku a Pardubicku začala o dva týdny dřív, než je obvyklé. Zemědělské stroje sklízely ozimy od minulého týdne, deštivé počasí pak práce zastavilo. Řekl to předseda chrudimské agrární komory a zemědělec Jaroslav Kopista.
O podporu za škody způsobené letošními jarními mrazy požádalo zemědělský fond 630 ovocnářů a zemědělských družstev, z toho více než polovina nahlásila poškození na jabloních, 275 pěstitelů nahlásilo škody na švestkách. Řekla to Kateřina Adamcová, ředitelka Sekce projektových opatření Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). K vyplacení podpory musí žadatelé splnit podmínky a fond následně zkontroluje škody na zasaženém místě. K 2. červenci ověřil SZIF přes 500 žadatelů.
Ztráty ovocnářů na tržbách z úrody, kterou zničily mrazy, budou kolem 1,3 miliardy korun. Kritické bude pro ovocnáře 1. pololetí příštího roku, kdy jim budou chybět tržby za jablka. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Podle zveřejněného odhadu sklizně k 15. červnu úroda ovoce kvůli silným jarním mrazům klesne v porovnání s pětiletým průměrem o 77 procent na 31.430 tun ze 138.963 tun. Při výpočtu ztrát ovocnáři vycházeli z cen zemědělských výrobců v roce 2023 podle ČSÚ.
Přesto, že hraboší populace se v červnu na českých polích po několika měsících poklesu mírně zvýšila, s ohledem na aktuální práh škodlivosti, který je čtyřikrát výše než květnový, se riziko poškození porostů snížilo. Z květnového průměru 176 aktivních východů z nor na hektar se průměr zvýšil na 216. Jde pouze o desetiprocentní překročení červnového prahu škodlivosti, což je nejméně za poslední rok a populace je prakticky stejná jako loni v červnu, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) Ivana Kršková. Loni se populace hrabošů přes léto a na podzim dramaticky rozrostla.
Na jižní Moravě začala minulý týden sklizeň polních plodin, ovšem deštivé počasí ji komplikuje. A předpoklady očekávaných výnosů se spíše nenaplňují. Průběh zimního, jarního i současného letního počasí není příznivý, řekl předseda Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václav Hlaváček.
Farmáři v Plzeňském kraji sklidí letos dost sena i kukuřice na krmení pro dobytek. Pomáhá jim vlhko v posledních týdnech. Loni a předloni, kdy bylo velké sucho, sklidili minimum objemných krmiv, zejména travin, jetelovin a kukuřice, která se zkrmují v zeleném, sušeném a silážovaném stavu. Kvůli tomu museli omezovat krmení dobytka. Také bioplynové stanice neměly dost materiálu a někde kvůli tomu omezovali jejich provoz.
Žatva 2024 je realitou. Prvé kombajny už kosia tohtoročnú úrodu obilnín. Počasie bolo mesiace dozadu mimoriadne nestabilné. Slnečné dni počas jari striedali intenzívne dažde a krupobitie. Poľnohospodári preto pristupujú k zberu obilnín s pokorou a príliš veľké očakávania z nadpriemerných úrod nemajú.
Celková plocha vinic v České republice se od konce loňského roku opět snížila, a to o 352 hektarů na celkových 17.383 hektarů. To představuje zmenšení plochy o dvě procenta. Ještě výrazněji se snížila plocha nově osázených či obnovených vinic, která klesla o 61 procent na 107 hektarů vinic. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).
Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy má do budoucna přinést novela, kterou dnes podepsal prezident Petr Pavel. Současně prezident poslal předsedkyni Sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) dopis, v němž vyjádřil výhrady ke způsobu projednání zákona a přijetí pozměňovacího návrhu, který se týká podnikatelského parku Dolní Lutyně na Karvinsku, uvedl Hrad v tiskové zprávě. Zákonodárci přijali opatření k zamezení vzniku některých staveb na nejlepší půdě v mírnější podobě, než jak je původně navrhovala vláda. Do předlohy naopak doplnili zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii.
Středočeští pěstitelé ovoce musí o stromy pečovat, i když z nich letos po jarních mrazech nic nesklidí. Znamená to další výdaje, kompenzace zatím nedostali. V jablečných sadech v okolí Tuchorazi na Kolínsku pěstují na 220 hektarech půdy, letos z nich měli sklidit kolem 15.000 tun. Škody vyčíslili na 300 milionů korun. Do září bude společnost prodávat loňskou sklizeň. Ceny jablek se příští rok kvůli výpadku části české úrody zničené dubnovými mrazy zvýší nejméně o deset procent, řekl majitel společnosti Sady Tuchoraz a předseda družstva Bohemia Apple Robert Vyšata.
Čeští zemědělci loni spotřebovali na ochranu rostlin10 490 tun přípravků. Celková jejich spotřeba má v posledních letech klesající tendenci a meziročně se snížila o 360 tun. Výrazně ale loni rostla spotřeba rodenticidů proti hrabošům, a to téměř na šestinásobek. Důvodem byl obrovský nárůst populace hrabošů, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková (ÚKZÚZ).
Hrabošů na českých polích v dubnu ubylo. Z březnového počtu 220 aktivních východů z nor na hektar bylo o měsíc později 176. I to je však stále třiapůlkrát více, než je aktuální práh škodlivosti. Ještě v zimě byli hraboši silně přemnožení zejména na Moravě. Nyní jich je nejvíc v Olomouckém kraji, ale také v Pardubickém a Středočeském, silně se rozšířili také v některých okresech Ústeckého kraje. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.
Díky dešťům, které byly v mnohých částech republiky v posledních třech dnech velmi intenzivní, není v povrchové vrstvě do 40 centimetrů až na drobné výjimky sucho, uvedli tvůrci projektu Intersucho na síti X. Za deset let existence monitoringu se to stalo na přelomu května a června poprvé. V hlubší vrstvě od 40 centimetrů do jednoho metru ještě suchá místa zůstávají. V nasycení půdy jsou poměrně velké regionální rozdíly. Zatímco někde je plně nasycená, v některých oblastech jen z poloviny.
V Česku začala sklizeň raných brambor, díky příznivým podmínkám oproti loňsku zhruba o dva týdny dříve. Výnosy brambor zemědělci očekávají meziročně podobné, rozhodnou ale letní měsíce. Letos by se po letech zmenšování mohly bramborářské plochy v Česku o několik procent zvětšit. Novinářům to na dnešní tiskové konferenci řekli předseda Českého bramborářského svazu (ČBS) Josef Králíček a místopředseda Vlastimil Rasocha.
Agrolesnictví, před několika lety v Česku ještě prakticky zapomenuté a neznámé, se mezi českými zemědělci pozvolna prosazuje jako alternativa k současné podobě hospodaření na zemědělské půdě. Podle Martina Klimánka z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity se to daří díky novým dotačním titulům a relativně nedávné změně legislativy. Řekl to dnes na tiskové konferenci, jež byla součástí mezinárodní agrolesnické konference na Mendelově univerzitě.
Pojišťovny odhadují pojištěné škody na zemědělských plodinách po nočních mrazech, které zasáhly zemi koncem dubna, na stovky milionů korun. Nejvíce se jich týká ovoce. Vyplývá to z vyjádření největších pojistitelů zemědělců. Jde podle nich o rekordní škody v tomto pojištění. Pokud mají zemědělci sjednané pojištění plodin pro letošní rok, dostanou od státu podporu v plné výši. Při nedoložení platného pojištění dostanou pěstitelé o polovinu méně, sděliloministerstvo zemědělství (MZe).
Pěstitelé mohou nově žádat o podporu za škody způsobené mrazy Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v aplikaci Portál farmáře. Po žádosti naplánuje fond termín kontroly škod na zasaženém místě a pokud žadatel splní všechny podmínky, počítá fond s vyplacením peněz na konci srpna a začátku září. SZIF o tom informoval v tiskové zprávě. Fond předpokládá, že kompenzace bude poskytovat až od 50 procent škod, případně ušlých příjmů.
