Ztráta českých ovocnářů z loňské sklizně jablek bude podle ovocnářů kolem čtvrt miliardy korun. Důvodem je snížení farmářských cen jablek a výrazně zvýšené náklady na pěstování a především na skladování úrody. Důsledkem ztráty bude zrychlení kácení sadů a zmenšování výkonu českého ovocnářství. Na dnešních Ovocnářských dnech v Hradci Králové to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Sklizeň ovoce v České republice loni meziročně vzrostla o 23 procent na nadprůměrných 165.028 tun. Byla tak nejvyšší od roku 2018 a třetí nejvyšší za posledních 13 let. Část jablek ovocnáři kvůli vysokým cenám energií nutných pro skladování a nízkým cenám jablek loni nesklidili. Proti průměru sklizní předchozích pěti let byla loňská sklizeň vyšší o 17 procent. Řekla to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková.
Poľnohospodári preverujú aktuálny stav na poliach. V regiónoch kontrolujú či mimoriadne teplá zima nespôsobuje problémy na oziminách, teda na plodinách, ktoré do pôdy zasiali na jeseň. Z prvých údajov vyplýva, že teplé počasie a nedostatok snehu zatiaľ budúcej úrode neublížili.
Nezvykle teplé zimní počasí nemělo výrazný dopad na náklady pěstitelů zeleniny. V zimních měsících sice nemuseli skleníky vytápět tak intenzivně jako při tuhých mrazech, na druhou stranu ale více elektrické energie spotřebovali na chlazení uskladněných zásob zeleniny. Rozmáčená pole s ozimou zeleninou mohou v kombinaci s vysokými teplotami nahrát šíření plísní, což by poškodilo úrodu například cibule. Řekl to předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka. Podle sadaře Aleše Marčíka ze Žlutavy na Zlínsku pak avizované ochlazení může poškodit zejména meruňky.
Zemědělci loni v Olomouckém kraji ve srovnání s rokem 2021 sklidili více pšenice, ječmene a řepky. Naopak loňská sklizeň brambor, kukuřice a cukrové řepy v meziročním srovnání klesla. ČTK informaci získala z odhadu loňské sklizně vybraných zemědělských plodin, který zveřejnil Český statistický úřad.
Pěstitelé zeleniny loni v Česku zprovoznili další více než tři hektary moderních skleníků, a jejich celková plocha tak vzrostla na 62,3 hektaru. Ve sklenících farmáři celoročně pěstují hlavně rajčata, na která připadá 80 procent kryté plochy. Loni ale pěstování rychlené zeleniny v krytých plochách poznamenal prudký růst cen energií. Někteří zelináři proto s příchodem zimy omezili pěstování ve sklenících, jelikož náklady na jejich vytápění a osvětlování byly pro ně už neúnosné. Jde o informaci ze Situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství a Zelinářské unie Čech a Moravy.
Tuzemská tržní produkce zeleniny pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl loni podle předběžných údajů klesla o 7,6 procenta na 219.691 tun. O rok dřív byla 237.865 tun. Zelenina se loni v Česku pěstovala na 11.319 hektarech, zatímco o rok dříve zabírala 12.066 hektarů. Informace je ze situační a výhledové zprávy, kterou sestavilo ministerstvo zemědělství spolu se Zelinářskou unií Čech a Moravy (ZUČM).
Rusko v letošním roce sklidilo rekordních 159 milionů tun obilí, řekl při vystoupení v ruském parlamentu ministr zemědělství Dmitrij Patrušev. Údaj pravděpodobně zahrnuje také obilí z ukrajinských území anektovaných Ruskem. Ukrajina opakovaně obvinila Rusko z rozsáhlých krádeží obilí, informovala agentura DPA.
Podľa údajov Štatistického úradu SR zverejnených v Správe o poľnohospodárstve a potravinárstve SR za rok 2021 (tzv. Zelená správa) vzrástla produkcia strukovín celkovo na 29 248 t, čo je nárast oproti minulému roku o 3 816 t. Za nárast produkcie môže najmä zvýšená zberová plocha, ktorá bola v sledovanom roku 13 295 ha, čo je oproti predošlému roku o 2 601 ha viac. Tieto čísla majú priaznivý vplyv na nárast celkovej strukovinovej sebestačnosti na Slovensku, ktorá dosiahla v roku 2021 výšku 120 %, čo predstavuje 6 percentný nárast oproti minulému roku.
Monitoring eroze zemědělské půdy v Česku zaznamenal za posledních deset let přes 2500 erozních událostí, z toho na více než 260 místech se objevily opakovaně. V tiskové zprávě to uvedl Státní pozemkový úřad (SPÚ). Podle ekologů z Hnutí Duha může být případů výrazně více, protože monitoring vyplývá z dobrovolného hlášení. Ministerstvo zemědělství chce od roku 2024 rozšířit podíl ploch s přísnější protierozní ochranou. Zpřísnění ochrany může podle Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR ohrozit pěstování například kukuřice nebo brambor.
Sklizeň chmele byla letos v Česku nejhorší za deset let a hektarový výnos byl dokonce nejnižší od roku 2000, pouze 0,9 tuny. Celkově se letos sklidilo 4452 tun chmele proti loňským 8306 tunám. Důvodem špatné úrody byla dlouhá období sucha spojená s vysokými teplotami, které se střídaly s krátkými a intenzivními srážkami. Proti loňské nadprůměrné sklizni činí propad téměř 50 procent, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková. Osázená plocha byla meziročně nižší o 0,6 procenta.
Nový biostimulátor růstu nazvaný MTU, který vyvinuli čeští vědci, dokáže snížit spotřebu dusíkatých hnojiv až o 15 procent a zvýšit výnosy plodin. Látka také zvyšuje odolnost rostlin proti vysokým teplotám a suchu. Novinářům to řekl Jaroslav Nisler z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, který na jejím vývoji pracoval přes deset let. Licenci na výrobu látky vlastní britská společnost Intracrop, která ji ve svém produktu Status chce příští rok uvést na český trh a považuje jí za zásadní objev.
Nízké výkupní ceny jablek povedou k tomu, že pěstitelé v Česku po letošní sezoně zlikvidují 1000 až 1500 hektarů ovocných sadů. Novinářům to řekl předseda Ovocnářské unie Čech a Moravy Martin Ludvík. Rozloha produkčních sadů letos byla 11.437 hektarů, z české krajiny by tedy mohlo zmizet až deset procent sadů, které nahradí pěstování obilnin nebo řepky. Za minulou zimu se rozloha sadů snížila o 6,5 procenta. Cenu jablek podle Ludvíka sráží hlavně levný dovoz z Polska.
Aktuální ceny jablek v českých obchodech jsou v meziročním porovnání nejnižší za poslední dva roky, zcela se tak vymykají výraznému zdražování potravin v posledním roce. Důvodem zlevnění jablek je zahlcení trhu polskými jablky, která kvůli napadení Ukrajiny Ruskem nelze vyvézt na východ. Čeští ovocnáři kvůli nízkým cenám a ztrátovosti pěstování chystají další kácení sadů. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Jablka jsou v Česku ovocem, kterého lidé spotřebují nejvíc.
Letošní úrodu chmele výrazně ovlivnily výkyvy počasí v letních měsících, pro které byly charakteristické dlouhé vlny veder a sucha a krátké intenzivní deště. Vyplývá to z dat projektu PRO CHMEL, který na šesti chmelnicích na Žatecku instaloval senzory sledující množství vláhy i živin v půdě. Pavel Donner ze soukromého výzkumného Chmelařského institutu uvedl, že výkyvy počasí vedly ke změnám v růstu rostlin, což mělo za následek jednu z nejhorších sklizní v novodobé historii.
Letošní sklizeň v jižních Čechách je mírně lepší než loni. Lehce stoupl výnos u obilí, u řepky pak průměrný výnos 3,36 tuny z hektaru představuje meziroční nárůst o 14 procent. Jihočeští zemědělci sklidí ale méně brambor a pícnin. Předpokládají, že bude lepší sklizeň jablek a švestek, ale horší u hrušek. Vyplývá to z odhadu Českého statistického úřadu a informací jihočeské agrární komory.
Sklizeň hroznů pro výrobu vína bude letos v České republice přibližně o 15 procent nižší než loni a o deset procent menší, než je dlouhodobý průměr. Důvodem je suché období od května do srpna a naopak silné srážky v průběhu září. V tiskové zprávě o tom informoval Svaz vinařů.
Světová produkce vína v letošním roce klesne mírně pod loňskou úroveň. Na sklizeň bude mít velký vliv počasí. Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) odhaduje, že produkce bude zhruba jedno procento pod loňským objemem 262 milionů hektolitrů. Bude také pod průměrem za posledních 20 let.
Cena brambor v obchodech i přímo u farmářů brzo stoupne hlavně kvůli růstu cen energií. Na pokrytí tuzemské poptávky bude potřeba dovézt zhruba 150.000 tun brambor ze zahraničí a dalších 100.000 tun v různých výrobcích z brambor. Novinářům to dnes řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Letošní úroda je podle posledních údajů Českého statistického úřadu zhruba 614.000 tun, což je o 8,6 procenta méně než loni. Svaz však odhaduje, že letošní úroda bude nižší o deset až 20 procent.
Sklizeň základních obilovin letos v Olomouckém kraji meziročně vzrostla o 5,9 procenta na 562.023 tun. Hektarový výnos sice ve srovnání s loňskem klesl o 0,7 procenta na 5,97 tuny, zemědělci ale obiloviny pěstovali na větší ploše než v roce 2021. Letošní sklizeň řepky v kraji vzrostla o pětinu.
