V celém Česku hrozí do čtvrtečního rána přes noc mrazy. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) tak původní výstrahu prodloužil o den. V nižších polohách mohou mrazy poškodit kvetoucí ovocné stromy. Meteorologové je doporučují chránit například orosováním či pálením vlhkého rostlinného odpadu.
Ovocnářská unie Moravy a Slezska se domnívá, že škody po mrazech, které přišly v noci z úterý na středu, budou významné a zásadně sníží sklizeň teplomilného ovoce. Jde o meruňky, broskve, třešně a také jahody. Ostatní ovoce vzhledem k pozdějšímu kvetení poškozené nebylo. Jelikož se však minimálně v příštím týdnu opět očekávají noční mrazy, budou pěstitelé schopni přesně zhodnotit škody až po 15. květnu, uvedl ve zprávě pro média předseda Ovocnářské unie Ivo Pokorný. Teprve polovina května je datem, od kdy už je riziko nočních mrazů prakticky nulové.
V sadech společnosti Lukrom plus u Buchlovic na Uherskohradišťsku hořely v noci na dnešek a ráno ohně. Pěstitelé se jejich prostřednictvím snaží ochránit kvetoucí meruňky před mrazem. Zdali se díky zvyšování teploty mezi ovocnými stromy podaří zachránit letošní úrodu, bude jasné v příštích dnech, řekl ráno vedoucí sadů Jaromír Tabarka. Další ovocné stromy v regionu většinou ještě nerozkvetly.
Riziko, že úrodu ovocných stromů, které už stihly vykvést, poničí mrazy, je poměrně velké. Vyplývá to jak z předpovědi počasí, tak z webu AgroRisk, který je podpůrným projektem pro zemědělce a na mapě zobrazuje míru různých rizik včetně mrazů. Riziko hrozí v noci na úterý a ještě větší v noci na středu. Po krátkém oteplení se mrazy mají vrátit i na začátku příštího týdne, přičemž předpověď je zatím do úterý, ale mrazy mohou přijít až do poloviny května. Jak velké bude případné poškození, se ukáže až později.
Kvůli teplé zimě a mimořádně teplému a slunečnému počasí posledních dnů už na jihu jižní Moravy, převážně na Znojemsku a Břeclavsku, vykvetly meruňky. Velmi časné kvetení je již téměř pravidlem, proto se z tohoto ovoce stává v podmínkách jižní Moravy velmi riziková plodina. Podle předpovědi počasí hrozí příští týden výrazné ochlazení, které může již nyní potenciální úrodu z velké části zlikvidovat. Ovocnáři však žádná opatření nechystají, protože jsou nákladná a riziko mrazů trvá až do poloviny května, řekl ředitel Pomony Těšetice na Znojemsku a předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska Ivo Pokorný.
Do jara vstupují čeští zemědělci s mírným deficitem vláhy proti průměru z let 1961 až 2010. Podle jednoho z tvůrců projektu Intersucho Miroslava Trnky chybí v půdě do jednoho metru zhruba 20 až 40 milimetrů. Není to podle něj nic dramatického, ale na jižní Moravě a v části Poohří to už může znamenat horší podmínky pro vzcházení rostlin, řekl. Střednědobá předpověď zatím přináší spíše průměrné či nadprůměrné teploty a spíše podprůměrné srážky. Zásadní zlepšení situace se tak spíše nedá očekávat.
Zemědělci v Moravskoslezském kraji loni sklidili 383.000 tun obilovin. Meziročně to bylo o 2500 tun, tedy 0,7 procenta, více. Za nárůstem stojí meziroční rozšíření sklizňových ploch o 1,3 procenta na 65.895 hektarů. Výtěžek totiž u obilovin poklesl o 0,03 tuny na 5,81 tuny z hektaru. Vyplývá to z konečných výsledků sklizně, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Výzkum mezidruhových kříženců přispěje k efektivnějšímu šlechtění odolnějších a výnosnějších zemědělských plodin. Odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) totiž odhalili, proč se u některých kříženců trav časem ztrácí genom jednoho z rodičů a druhý naopak začíná dominovat. Zjištění olomouckých vědců pomůže šlechtitelům pěstovat plodiny i ve ztížených klimatických podmínkách, uvedla v tiskové zprávě AV ČR.
Zemědělci ve Zlínském kraji v minulém roce sklidili 319.971 tun obilovin, meziročně o 17.275 tun méně, což je pokles přibližně o 5,1 procenta. Ve srovnání s rokem 2021 klesl také hektarový výnos. Zatímco předloni u obilovin činil 6,53 tuny, loni 6,13 tuny. Loňská úroda obilovin v regionu se na celkové sklizni v České republice podílela zhruba z 3,9 procenta. Zatímco v roce 2021 pěstovali zemědělci v kraji obiloviny na 51.642 hektarech, loni to bylo na 52.230 hektarech, zjistila ČTK z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
V České republice loni ukončilo činnost 13 pěstitelů tržní zeleniny a jejich počet se tak snížil na 354 z 367 v roce 2021. Pěstební plocha se zeleninou klesla na 11.319 hektarů z předloňských 12.066 hektarů. Další úbytek farmářů zabývajících se tržní produkcí zeleniny lze kvůli rostoucím nákladům a problematické situaci na trhu očekávat i letos na jaře. Informace je ze situační a výhledové zprávy, kterou zpracovalo ministerstvo zemědělství společně se Zelinářskou unií Čech a Moravy.
Výnosy cukrovky i brambor ve Zlínském kraji loni meziročně vzrostly. U technické cukrovky loni činily 68,22 tuny na hektar, o rok dříve byly 67,81 tuny. V případě brambor mimo raných a sadbových stouply hektarové výnosy z 27,93 tuny v roce 2021 na loňských 29,96 tuny. ČTK to zjistila z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Plocha, na které farmáři pěstují zeleninu, letos klesne o pět procent z loňských více než 11.600 hektarů. Novinářům to dnes řekla předsedkyně Zelinářské unie Čech a Moravy Monika Nebeská. Uvedla, že zemědělci mají problém získat za svou produkci adekvátní cenu. Podle unie to povede k větší závislosti na dovozu ze zahraničí. Letos například u cibule mají pěstitelé zásoby zhruba 2000 tun, do další sklizně na přelomu června a července bude potřeba dovézt asi 40.000 tun. Na nízké výkupní ceny své produkce dlouhodobě upozorňuje také Ovocnářská unie ČR.
Vinaři v Česku využili k výsadbě nových vinic pouze 31,5 hektaru, i když na základě evropské a národní legislativy mohli osázet téměř 179 hektarů. Jedná se o nejmenší osázenou plochu za posledních osm let, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) Ivana Kršková. Průměrně vychází na jednoho žadatele půl hektaru nové vinice, protože ÚKZUZ schválil 62 žádostí pěstitelů o novou výsadbu.
V Pardubickém kraji byly vloni vyšší výnosy cukrovky, meziročně vzrostly o pět procent na 71,46 tuny z hektaru. Plocha, na které zemědělci plodinu pěstovali, se téměř nezměnila a činila 4186 hektarů. Výnosy brambor byly meziročně obdobné, poklesly výnosy kukuřice na krmení, pícnin a sena, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
Úroda chmele loni v Olomouckém kraji kvůli suchu klesla o čtvrtinu na 733 tun z 998 tun v roce 2021. Plocha chmelnic zůstala na 621 hektarech, průměrný hektarový výnos se ale v roce 2022 snížil na 1,18 tuny z předloňských 1,61 tuny. Informace je z údajů České statistického úřadu.
V Ústeckém kraji pěstitelé meziročně sklidili méně obilovin i chmele. V regionu je více než polovina ploch plodících chmelnic České republiky, meziroční propad výnosu byl o 51,7 procenta. Vyšší produkce byla u luskovin a cukrovky. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila regionální pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ) na webu.
Sklizeň obilovin v Královéhradeckém kraji loni meziročně vzrostla o dvě procenta na 524.698 tun a byla nejvyšší za posledních šest let. Důvodem růstu bylo zvýšení ploch osetých obilovinami, protože průměrný hektarový výnos se meziročně snížil. Více farmáři sklidili i řepky, naopak u brambor zaznamenali pokles sklizně. Cukrovky sklidili jako v roce 2021. Vyplývá to z konečných výsledků sklizně, které zveřejnil Český statistický úřad.
Zemědělci v Olomouckém kraji v roce 2022 sklidili 636.900 tun obilovin, meziročně o 1,5 procenta více. Hektarový výnos sice loni klesl, ale farmáři obiloviny pěstovali na větší ploše než v roce 2021. Loňská úroda obilovin v kraji se na celkové sklizni v ČR podílela 7,7 procenta. Informaci je z údajů Českého statistického úřadu.
Středočeští zemědělci loni počtvrté v řadě sklidili meziročně více obilí. Důvodem bylo i rozšíření obhospodařovaného území, hektarový výnos mírně klesl. Sklizeň v regionu byla oproti roku 2021 vyšší též u luskovin, okopanin, řepky i dalších olejnin, naopak méně se sklidilo chmele a kukuřice. Informoval o tom v tiskové zprávě vedoucí oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ pro Středočeský kraj Pavel Hájek.
Kvůli nízké výkupní ceně jablek a rostoucím nákladům zastavil jeden z největších českých pěstitelů jablek v Tuchorazi na Kolínsku veškeré investice. Sady Tuchoraz i partnerské distribuční družstvo Bohemia Apple očekávají za loňský rok hospodářský výsledek na nule. Řekl to majitel společnosti Sady Tuchoraz a předseda družstva Bohemia Apple Robert Vyšata.
