Červnové průtoky v řekách, které monitoruje brněnská pobočka Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), dosáhly 56 procent obvyklého stavu. Do podprůměru se znovu dostaly po dvou nadprůměrných měsících. Na blogu brněnských hydrometeorologů o tom informovali Barbora Špinarová a Jáchym Brzezina.
Sklizeň obilovin a řepky začala v posledním červnovém týdnu. Žně jsou tak stále na začátku. K dnešnímu dni zemědělci sklidili 2,5 procenta ploch obilovin, což odpovídá zhruba 31.000 hektarů osetých ploch. Sklidili z nich přes 195.000 tun, z toho většina je ozimý ječmen. Loni bylo touto dobou sklizeno 3,6 procenta ploch obilovin. V prvním žňovém zpravodajství letošního roku to dnes uvedlo ministerstvo zemědělství.
Zemědělci v Libereckém kraji čekají letos slabší úrodu obilí než loni, řepky by ale mělo být víc. Podle červnových odhadů čekají pěstitelé, že z polí sklidí necelých 98.580 tun obilí, což je o 13,6 procenta méně než loni. Pokud se odhady vyplní, bude letošní sklizeň patřit k nejnižším za posledních 20 let. Méně než 100.000 tun obilí se v kraji zatím sklidilo jen třikrát. Důvodem nižší úrody je i menší výměra, podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) pěstitelé obilím oseli jen 18.500 hektarů, nejméně od roku 2004.
Sklizeň obilovin v Královéhradeckém kraji letos zřejmě meziročně klesne o osm procent na 457.739 tun. Důvodem je snížení ploch osetých obilovinami i pokles průměrného hektarového výnosu. Vyplývá to z odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) k 10. červnu, řekla Věra Varmužová z hradecké pobočky ČSÚ. Během léta statistici údaje o sklizni ještě několikrát zpřesní.
V jižních Čechách začaly žně, a to tradičně sklizní ozimého ječmene, která je zhruba v polovině. Výnos z něj je zatím 5,7 tuny z hektaru, proti loňsku zhruba o šest procent nižší. Kvůli horku ale trpí další plodiny suchem, na kamenitých polích je místy pšenice spálená. Pomaleji někde roste i kukuřice na siláž.
Odhady sklizně vypadají velmi dobře, nedostatek obilovin nehrozí, řekl dnes k prvním údajům o žních ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) při návštěvě zemědělského družstva v Živanicích na Pardubicku. Zemědělci sklidili čtvrtinu úrody ozimého ječmene, výnos je lehce nad průměrem loňského roku. Jde o šest tun ječmene na hektar, uvedl ministr.
Sklizeň základních obilovin letos ve srovnání s loňskou nadprůměrnou úrodou klesne o 8,1 procenta na 6,955 milionu tun, uvedl dnes ve svém prvním odhadu Český statistický úřad. Snížit by se měla úroda pšenice, ječmene, ovsa i žita. Řepky by měli zemědělci sklidit 1,223 milionu tun, což je proti loňsku nárůst o 4,9 procenta. Statistici údaje o sklizni během léta ještě několikrát zpřesní.
Zemědělci nebudou mít kam uskladnit část letošní úrody, může jít až o milion tun obilí. Ve skladech jsou podle odhadů stále ještě dva miliony tun z loňské sklizně, kterou nedokázali prodat. Řekl to mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha. Podle odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) se letos sklidí zhruba sedm milionů tun obilí, oproti loňsku je to pokles o 8,1 procenta.
Hrabošů polních na polích v České republice v červnu mírně přibylo, jejich populace tak páchá na polích ekonomické škody. Počet aktivních východů z nor na hektar se v červnu zvýšil na 208 z květnových 127. Nejhorší situace je v Olomouckém a Zlínském kraji, zjistil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). V tiskové zprávě o tom informovala tisková mluvčí ústavu Ivana Kršková.
Kvůli vysokým teplotám a slabým srážkám posledních dnů se zvětšuje v Česku rozsah zemědělského sucha, tedy sucha v půdě do jednoho metru. Letos jde o dosud největší rozsah sucha. Podle webu Intersucho zasáhly dva nejhorší stupně sucha v neděli už 11 procent území. Sucho není na 12 procentech území a paradoxně jde o území jižní Moravy a západní části středních Čech, což jsou obecně sušší oblasti, vyplývá z údajů na webu Intersucho.
Na poli u Martinic na Kroměřížsku, které obhospodařuje rodina Krajčova, začal v tomto týdnu samosběr česneku. Farma Krajča jej letos uspořádala poprvé. I přes červnové sucho je úroda dobrá, pomohlo jí květnové deštivější počasí, řekl pěstitel František Krajča.
Zemědělci budou moci klást granule nebo kapsle proti škůdcům pomocí dronů, nejvýše však z pětimetrové výšky nad pozemkem. Umožní jim to novela zákona o rostlinolékařské péči, která vstoupí v účinnost k 1. červenci. Leteckou aplikaci přípravků nyní zákon až na výjimky zakazuje. Novela zavádí také označování rostlinolékařských přípravků pomocí čárových kódů, což má bránit jejich falzifikaci.
Poľnohospodári ukončili jarné práce na poliach. Chladný máj a dostatok zrážok dáva predpoklad dobrej úrody. Väčšina územia Slovenska je navyše bez rizika sucha. Na juhu pestovatelia už vyorávajú zemiaky z novej úrody. Zároveň všetci producenti čakajú, kým obilie dozrie, aby mohla naplno odštartovať žatva. Tento rok by sa mohla začať na prelome júna a júla v závislosti od nadmorskej výšky jednotlivých poľnohospodárskych oblastí.
Sklizeň ovoce v České republice by měla letos meziročně klesnout o 24 procent na podprůměrných 125.157 tun. Měla by tak být nejnižší od roku 2017, tedy za posledních šest let. Proti průměru sklizní předchozích pěti let by měla být nižší o 16 procent. Výrazný meziroční pokles úrody se čeká u meruněk, které postihly mrazy. Propad bude také u švestek a jabloní. Vyplývá to z odhadu, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).
Dostatek srážek v uplynulých dnech pomohl zemědělcům na Litoměřicku odvrátit sucho. Vysoké teploty, na jejichž příchod upozorňovali meteorologové, by plodiny jako je řepka olejná nebo obilí měly zvládnout. Řekl to ředitel zemědělského družstva Klapý Otakar Šašek. Družstvo hospodaří na 1990 hektarech.
Čeští ovocnáři za poslední rok kvůli nízkým výkupním cenám ovoce a ztrátovému pěstování vykáceli 8,3 procenta ovocných sadů. Plochy sadů snížili o 1011 hektarů na 11.214 hektarů. Představuje to úbytek milionu stromů a keřů. Úroda ovoce kvůli tomu klesne. S odkazem na aktuální data Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského to dnes v tiskové zprávě uvedli představitelé Agrární komory a Ovocnářské unie ČR (OU ČR). Podle předsedy ovocnářů Martina Ludvíka zahraniční obchodní řetězce křiví trh, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza to označil za „hloupé řeči“.
V ČR začala sklizeň raných brambor, přibližně o týden později než loni. Pozdější zahájení sklizně ovlivnilo studené a vlhké jarní počasí. Celkové výnosy brambor zemědělci očekávají meziročně zhruba podobné. Soběstačnost ČR v produkci brambor je mezi 75 a 80 procenty. Každoročně se dováží například z Německa, a to zejména na jaře. Minulý rok byly touto dobou v tuzemsku výnosy 30 tun na hektar a více, letos je to zatím 20 až 30 tun. Výslednou sklizeň ale ještě ovlivní počasí v letních měsících. Novinářům to na tiskové konferenci řekli předseda Českého bramborářského svazu (ČBS) Josef Králíček a místopředseda Vlastimil Rasocha.
Pěstitelé brambor se mohou od letošního dubna sdružovat do organizací producentů. Uvedlo to ministerstvo zemědělství (MZe), podle kterého díky tomu mohou mít podniky silnější pozici při vyjednávání s obchodníky. Ministerstvo v příštích pěti letech na podporu organizací rozdělí zhruba 300 milionů korun. Plochy raných brambor, které se sklízejí do konce června, letos podle MZe rostou třetím rokem. Sklízet se bude z přibližně 2000 hektarů, což je o 200 hektarů více než loni.
Zatímco ještě minulý týden pěstitelé jahod na jihu Moravy předpovídali začátek samosběru v polovině příštího týdne nebo v půli června, už od pátku se na jejich facebookových profilech začala objevovat oznámení o zahájení samosběru jahod už o tomto víkendu. Také Jakubčíkovi, kteří pěstují jahody v Šakvicích na Břeclavsku, odhadovali začátek samosběru po 10. červnu, nakonec ale otevřeli už dnes, Miroslava Jakubčíková.
Populace hraboše polního v posledních týdnech klesá, ale stále překračuje práh škodlivosti. Celostátní průměr je 127 aktivních východů z nor na hektar, což je 2,5krát více, než je stanovený práh škodlivosti. Nejhorší situace zůstává na Moravě v Olomouckém, Jihomoravském a Zlínském kraji, kde je práh škodlivosti překročen v průměru sedmkrát. Hraboši tak zůstávají rizikem v porostech krmných plodin a ohrožují i výsadbu mladých stromků, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.
