Rubrika: Politika a ekonomika

Ani po zveřejnění dotační kalkulačky se zemědělská sdružení neshodnou, jaká bude výše dotací pro různě velké podniky. Vyplývá to z dnešních vyjádření Agrární komory, Zemědělského svazu, Asociace soukromého zemědělství a Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů (ČMSZP). Kalkulačka, kterou ve středu zveřejnilo ministerstvo zemědělství, má podle vyjádření úřadu zemědělcům pomoci připravit se na změny ve vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027. Je k dispozici na webu Agronavigátor.

Premiér Petr Fiala (ODS) hájil ve Sněmovně změny v nastavení dotací pro zemědělce. Hlavním cílem je narovnat podmínky mezi velkými agrokoncerny, které byly v minulosti zvýhodňovány, a menšími a středními zemědělci a výrobci potravin, řekl ministerský předseda při dnešních interpelacích.

Zemědělci si mohou ode dneška v dotační kalkulačce spočítat výši nově nastavených dotací. V tiskové zprávě to dnes uvedlo ministerstvo zemědělství. Podle něj se jedná o nástroj pro předběžný výpočet vybraných provozních podpor vyplývajících z revize Strategického plánu Společné zemědělské politiky (SP SZP) pro roky 2023 až 2027. Je zdarma dostupná na webu Agronavigátor.

Podíl takzvané redistributivní platby na podporu prvních 150 hektarů půdy u každé zemědělské firmy je v dohodě vládní koalice nastaven mnohem výš než v okolních zemích, a to na úkor ostatních zemědělských podniků hospodařících na větších výměrách polí. Novinářům to řekl předseda okresní agrární komory v Olomouci Vladimír Dosoudil. Nerovné nastavení dotací pro malé a velké zemědělce může podle něj navíc narušit strukturu tuzemského zemědělství, jelikož bude svádět například k dělení farem na menší celky.

Agrární komora ČR proti novým dotačním pravidlům navrženým pro roky 2023 až 2027 další protesty zatím nechystá, se svými výhradami by se ale mohla obrátit na Evropskou komisi a proti návrhu by mohly také směřovat hromadné žaloby. Řekl to prezident Agrární komory Jan Doležal. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha chce s reakcí počkat po setkání s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL) v příštím týdnu. Pozitivně zemědělské organizace hodnotí ohlášený vznik on-line kalkulačky, v níž si zemědělci předběžně spočítají provozní podpory podle nových pravidel.

Návrh pravidel vyplácení zemědělských dotací v Česku pro roky 2023 až 2027 chce ministerstvo zemědělství zaslat Evropské komisi do konce ledna. Parametry chce mít po projednání hotové do pololetí, aby na ně farmáři mohli reagovat. Novinářům to řekli ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) a jeho náměstek pro fondy EU, vědu, výzkum a vzdělávání Pavel Sekáč po jednání pracovní skupiny o takzvaném strategickém plánu společné zemědělské politiky. Nejpozději do středy příštího týdne bude k dispozici on-line kalkulačka, ve které si zemědělci budou moct předběžně spočítat provozní podpory podle nových pravidel, řekl Nekula.

Vedení ministerstva zemědělství na jednání pracovní skupiny s nevládními organizacemi představí změny v pravidlech pro čerpání evropských zemědělských dotací v Česku pro roky 2023 až 2027. Úpravy ohlášené minulý týden po jednání koaliční rady se nelíbí Agrární komoře ČR a Zemědělskému svazu ČR, organizace sdružují hlavně větší zemědělské podniky a proti návrhu ve čtvrtek svolaly protesty.

Česko chce spolu s dalšími státy Evropské unie zajistit unijní podporu pro chovatele prasat, které existenčně ohrožují nízké výkupní ceny vepřového masa. Českým novinářům v Bruselu to řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula po svém prvním jednání s kolegy z ostatních členských zemí. S komisařem Januszem Wojciechowským hovořil mimo jiné o tom, že česká vláda hodlá místo velkých podniků více podporovat menší farmáře, což podle Nekuly polský komisař ocenil.

Zástupci zemědělského holdingu Lukrom, který sídlí v Lípě na Zlínsku, kritizují plánované změny v dotační politice na období let 2023 až 2027. Velké podniky v případě jejich uskutečnění podle nich přijdou o významnou část dotací. Na dotaz to uvedl Karel Čadek ze společnosti Lukrom plus, která se ve skupině zabývá rostlinnou i živočišnou výrobou.

Farmáře Františka Němce z Netína na Žďársku mrzí to, že zemědělci nejsou schopní své požadavky místo nátlakových akcí řešit společně jednáním u kulatého stolu. Podle něj to hospodáře zbytečně rozděluje. „Všem nám jde nakonec o to samé, aby fungoval venkov,“ řekl . Za důležité považuje hlavně investice do technologií a nemovitostí, které podle něj mohou nejvíc zlepšit ekonomiku farem. Rodina Němcova hospodaří přibližně na 150 hektarech půdy, má 200 kusů skotu a výkrm drůbeže, ale také svoji mlékárnu, drůbeží jatka, výrobu uzenin a e-shop.

Větší podpora menších farmářů, kterou chce nová vláda, pomůže podle zemědělce z Plzeňska rozvoji krajiny i zemědělství. Kromě snahy státu zvyšovat ochranu životního prostředí by měla zajistit také širší nabídku zpracované regionální a domácí produkce rovnou od zemědělců, řekl  Pavel Moulis z rodinné ekologické Farmy Moulisových v Milínově na jihu Plzeňska. Farma hospodaří 30 let na 145 hektarech, chová masná plemena krav a významnou část příjmů jí zajišťuje agroturistika.

Asociace soukromého zemědělství (ASZ) hodnotí změny v zemědělských dotacích po roce 2023 jako správný krok k potřebným změnám. Její zástupci novinářům řekli, že 23 procent z peněz na takzvanou redistributivní platbu, tedy dotaci na podporu prvních 150 hektarů u každé firmy, vidí jako kompromis. Za lepší by považovali 30 procent. Úterní demonstraci Agrární komory a Zemědělského svazu před úřadem vlády označili za nespontánní akci s cílem ukázat sílu.