Výdaje ministerstva zemědělství vzrostou o více než miliardu korun na 59,68 miliardy korun. Výdaje se zvýšily například o mimořádnou pomoc 540 milionů pro zemědělce, které nejvíce zasáhly růsty cen energií kvůli válce na Ukrajině. Vyplývá to z návrhu novely státního rozpočtu pro letošní rok, který schválila vláda.
Nizozemští zemědělci na protest proti plánovanému zpřísnění ekologických předpisů na několik hodin zablokovali dálnice a silnice. Vysypali na ně seno, hnůj i odpadky, některé z nich podpálili. Akce vedla k dlouhým dopravním zácpám hlavně na východě země, informují tiskové agentury. Protesty se opakují už více než měsíc.
Ceny pšenice dnes prudce vzrostly, na obchodní burze v Chicagu se jeden bušl (27,2 kg) prodává zhruba za 7,86 USD, v přepočtu asi 6930 Kč za tunu. Proti pátku je to nárůst skoro o čtyři procenta. Sobotní raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa vyvolává obavy, zda bude možné z Ukrajiny vyvážet obilí na základě dohody uzavřené minulý týden s Ruskem. Pšenice tak smazala většinu ztrát z pátku, kdy její cena po podpisu zmíněné smlouvy klesla téměř o šest procent.
Cena potravinářské pšenice dnes klesá díky dohodě, která má umožnit vývoz ukrajinského obilí. Na burze Euronext v Paříži se ve večerních hodinách tuna pšenice prodávala za zhruba 327 eur (asi 8000 Kč). Oproti čtvrtečnímu závěru tak ztrácela téměř sedm procent. K jejímu poklesu přispívají rovněž vyhlídky na vysokou úrodu.
Zemědělský svaz ČR a Agrární komora ČR dnes odmítly, že by prvovýrobci byli jediní zodpovědní za zdražování komodit. Cenu určují hlavně ceny na světových burzách, řekli mluvčí svazu Vladimír Pícha a tajemnice komory Gabriela Dlouhá. Ceny zemědělských výrobců podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v červnu meziročně vzrostly o 42,5 procenta, což může naznačovat další vývoj cen pro spotřebitele. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza na twitteru uvedl, že nejvíce ceny aktuálně zvyšují zemědělci, nikoliv obchodní řetězce.
Evropská komise (EK) v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu schválila České republice program státní podpory primárních zemědělských výrobců v objemu 20,2 milionu eur, tedy 500 milionů Kč. Komise to oznámila v tiskové zprávě. Program je v souladu s dočasným krizovým rámcem státní podpory, který komise přijala 23. března. Impulzem k jeho přijetí byly vážné potíže ekonomiky EU v důsledku invaze.
Zemědělský podnik Zemos z Velkých Němčic na Břeclavsku loni zvýšil výnosy na 215 milionů korun, což je meziroční nárůst o 31 milionů. Důvodem je prodej části sklizně z roku 2020. Zisk se zvýšil z 18 na 44 milionů korun a byl nejvyšší za více než deset let, vyplývá z výroční zprávy ve Sbírce listin. Podnik je součástí koncernu Agrofert.
Nekompromisní zelená politika vlády Marka Rutteho a jeho „Plán pro dusík,“ který požaduje vybít 30 procent stád hovězího dobytka do roku 2030 a v některých oblastech chov zvířat kabinet úplně zakázat, vzedmul v Nizozemsku obrovskou vlnu protestů.
Koncernu Agrofert loni meziročně stouply konsolidované tržby o 15 procent na 184,8 miliardy korun. Zisk po zdanění stoupl na 5,8 miliardy korun ze 3,8 miliardy Kč v roce 2020. Za růstem tržeb je podle holdingu hlavně zvýšení prodejních cen v chemickém segmentu v reakci na významné zvýšení vstupních nákladů a za růstem zisku hlavně zlepšení hospodaření v segmentech chemie a zemědělství. V tiskové zprávě to sdělil mluvčí koncernu Pavel Heřmanský.
Zemědělci protestující již od ledna proti diskriminační agrární politice umístili na všech příjezdech do Litomyšle transparenty požadující férové podmínky podnikání. Členové dvou největších agrárních uskupení v zemi – Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR – využili toho, že se do města sjíždějí čelní představitelé Evropské unie, aby zde spolu s českou vládou zahájili předsednictví. Chtějí tak upozornit na fakt, že je Česko jedinou zemí EU, která nastavuje svoji agrární politiku nepřátelsky k produkčnímu zemědělství, a ohrožuje tak svoji potravinovou soběstačnost.
Nizozemští zemědělci při protestní akci zahnali policii na útěk, informovala místní média. Zemědělci demonstrovali před domy jednoho z poslanců a jedné ministryně, před dveřmi domu členky vlády shodili z nákladního vozu hromadu hnoje. Předtím prorazili za pomoci traktorů policejní zátaras.
Současná podoba zemědělské politiky na další dotační období dostatečně neochrání českou krajinu před dopady změn klimatu a úbytkem biodiverzity. Vláda také nastavením dotací nemůže plnit cíle, které si vytyčila ve svém programovém prohlášení. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci Hnutí Duha a dalších ekologických organizací. Ministerstvo zemědělství (MZe) podle mluvčího resortu Vojtěcha Bílého připravilo návrh dotací, které mají zemědělce více motivovat k péči o krajinu.
Cena potravinářské pšenice se zotavuje ze čtyřměsíčního minima, na trhu Euronext v Paříži stojí dnes tuna asi 355 eur (8780 Kč). Proti pondělí je to nárůst skoro o 1,5 procenta. Podobně se začala zvyšovat i cena pšenice na komoditní burze CBOT v Chicagu, kde mají vliv hlavně technické faktory, uvedla agentura Reuters.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) nechá prověřit projekty Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR na podporu zemědělských produktů, u kterých odhalila kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) několik pochybení. Jde o projekty z roku 2013 a 2014 dohromady za více než 21 milionů korun z evropských dotací. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Nizozemští zemědělci s traktory znovu zablokovali dálnice na protest proti vládním návrhům na omezení emisí oxidů dusíku a čpavku, napsala agentura AP. Úřady vyzvaly motoristy na silnících k obzvláštní opatrnosti a sledování informací o dopravě.
Vláda by podle Agrární komory ČR a dalších organizací měla během českého předsednictví v Radě EU prosazovat zejména nastavení spravedlivých podmínek v rámci celé unie. Požadují také odklad začátku dalšího dotačního období zemědělské politiky EU o rok do 1. ledna 2024 hlavně kvůli dopadům války na Ukrajině a zajištění potravinové bezpečnosti členských zemí. Komora o tom informovala v tiskové zprávě. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) řekl, že takový odklad neočekává.
V zemědělství našlo od vypuknutí konfliktu na Ukrajině práci zhruba 2500 uprchlíků. V tiskové zprávě o tom informoval Zemědělský svaz ČR. V Česku si podle pondělního vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) již našlo práci téměř 77.000 Ukrajinců. Podle svazu nelze očekávat dlouhodobé uplatnění uprchlíků v zemědělství, protože kvůli válce odešlo mnoho kvalifikovaných zaměstnanců z Ukrajiny zpět do vlasti a v ČR jsou nyní hlavně ženy s dětmi, pro které není tato práce vhodná.
Minulý týden vyšel v týdeníku Reflex rozhovor s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou. Tento rozhovor se zcela vymyká standardům odpovědného politika a je daleko od prohlášení státníka. Ukazuje, že ministr si vlastně vůbec neváží práce zemědělců, tedy těch, které má zastupovat a vytvářet jim podmínky pro to, aby byli schopni naplňovat své poslání, tj. živit náš národ. Některá prohlášení jsou nepochopitelná. Rozhodli jsme se reagovat na některé svérázně podané informace.
Vláda v následujících týdnech rozhodne o dalším postupu ve věci auditu, který se týká střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Jednou z variant je možnost, že stát bude vymáhat vrácení veškerých dotací vyplacených společnosti Agrofert za období, kdy byl Babiš ve vládě a platil zákon o střetu zájmů. Řekl to mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Celkový objem dotací byl podle resortu zhruba 4,5 miliardy korun. Podle mluvčího Agrofertu Pavla Heřmanského holding získal všechny dotace v souladu s pravidly ČR i EU.
Do české legislativy by se podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) měl dostat pojem rodinná farma. Řekl to na čtvrteční valné hromadě Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ), která o to dlouhodobě usiluje. Tento koncept by podle znovuzvoleného předsedy asociace Jaroslava Šebka měl výrazně zjednodušit podnikání velkého množství malých farmářů například jednoduššími podmínky pro zpracování jejich produkce, a stát by tak rozlišoval mezi malými farmáři a velkými podniky, uvedl.
