Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) bude příští rok hospodařit zřejmě s 39,7 miliardy korun, meziročně jde o snížení zhruba o 2,9 miliardy Kč. Vyplývá to z vládního návrhu rozpočtu fondu, jehož schválení dnes podpořil sněmovní zemědělský výbor. Většinu peněz by měl fond získat z evropských fondů, a to 29,2 miliardy korun.
Zemědělci a potravináři mají dostat příští rok z národních dotací 2,7 miliardy korun. Schválení návrhu podpůrných programů doporučil Sněmovně její zemědělský výbor. Navržená částka je asi o 2,3 miliardy korun nižší než na letošní rok. Zemědělský výbor proto vyzval ministerstvo zemědělství, aby v příštím roce posílilo národní dotační programy o nespotřebované výdaje a hledalo pro tyto účely další úspory.
Zemědělské podniky nemají příliš velký prostor pro rychlé úspory energií, protože hlavně v živočišné výrobě nelze omezit topení v budovách nebo chlazení hospodářských zvířat. Šetření by v takovém případě vedlo ke zhoršení životních podmínek zvířat a kvality potravin, sdělili zástupci firem. Podle ankety Agrární komory ČR firmám stoupají náklady na energie meziročně až o stovky procent.
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PRGLF) dostane příští rok ze státního rozpočtu dvě miliardy korun, letos to bylo 1,5 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo zemědělství. Fond poskytuje jak přímé nevratné podpory, tak úvěry či jejich kombinaci například na nákup zemědělské techniky. Loni poskytl firmám podpory za 1,82 miliardy korun, část financoval z vlastních zdrojů.
Zákon o významné tržní síle, který má chránit dodavatele velkých obchodních řetězců před nekalými praktikami, se zřejmě bude vztahovat i na menší firmy než dosud. Některá jeho ustanovení se také zpřísní. Umožnil to dnes Senát, když k novele zákona neschválil žádné usnesení. Nepřijal ani návrh schválit novelu v předloženém znění z Poslanecké sněmovny, ani návrh svého hospodářského výboru, který ji chtěl vrátit Sněmovně s pozměňovacím návrhem. Zákon tak po uplynutí lhůty, kterou má Senát na projednání předlohy, dostane k podpisu prezident v podobě, v jaké ji přijala Sněmovna.
Ministerstvo financí dalo negativní stanovisko k pozměňovacímu návrhu poslanců TOP 09 k dani z mimořádných zisků, který by ze zdanění vyloučil například zemědělské podniky provozující bioplynové stanice. Na dnešním jednání sněmovního zemědělského výboru na to upozornil místopředseda výboru Jaroslav Faltýnek (ANO). Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR už dříve uvedly, že zákon může vést ke zdanění zemědělských podniků, jejichž hlavní činnost není výroba energie.
V rozpočtu ministerstva zemědělství (MZe) se na příští rok počítá s 2,7 miliardami Kč na národní dotace. Proti letošnímu roku je to o 2,3 miliardy méně. MZe o tom informovalo v tiskové zprávě po jednání vlády. Dotace směřují například na programy proti šíření nákaz hospodářských zvířat nebo podporu budování závlahových systémů. Agrární komora ČR upozornila, že snížení dotací může vést k omezování produkce a vyzvala vládu, aby výši dotací ponechala na stejné úrovni jako letos.
Sněmovní zemědělský výbor doporučil Poslanecké sněmovně schválení návrhu rozpočtu ministerstva zemědělství na příští rok. Resort bude hospodařit s výdaji 57,44 miliardy korun. Oproti letošnímu rozpočtu je to pokles o 3,8 procenta, tedy 2,24 miliardy korun. Náměstkyně ministra Marcela Antošová uvedla, že ministerstvo bude usilovat o získání dalších financí, k čemuž ho vyzvali i poslanci z výboru. Doplnila také, že úřad v budoucnu plánuje snižování počtu zaměstnanců.
Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) vyzvala vládu k vytvoření zákona, který by podpořil rodinné farmy. V Maďarsku, kde byl podle asociace nový zákon přijatý předloni, mají rodinné farmy například prioritní přístup k zemědělské půdě i systém daní, který je vůči nim vstřícnější. Větší podporu by díky připravovanému zákonu mohli získat také farmáři na Slovensku. Vyplývá to z tiskové zprávy ASZ ČR vydané po mezinárodní konferenci o legislativní podpoře rodinných farem v EU v Telči na Jihlavsku. Byli tam zástupci z osmi zemí.
Předsedou Zemědělského svazu ČR bude nadále Martin Pýcha, který organizaci vede od roku 2011. Na další čtyři roky ho ve funkci potvrdili delegáti na celostátní konferenci v Praze. Zvolili ho 555 hlasy z 577. Pýcha neměl žádného protikandidáta. Novinářům po svém zvolení řekl, že české zemědělství udělalo velký pokrok, negativně naopak hodnotí komunikaci s ministerstvem zemědělství.
Zemědělský svaz ČR chce nadále usilovat o změny v nastavení zemědělských dotací. Na konferenci svazu to řekl předseda Martin Pýcha. Svaz již delší dobu kritizuje přesun části peněz k menším farmářům. Pýcha také uvedl, že současná vláda razantně zasahuje do tržního prostředí, přitom by měla obhajovat spíše minimální zásahy do trhu. Zemědělská dotační politika se podle něho stala nástrojem boje proti velkým zemědělcům a diskriminuje kolektivní formy hospodaření.
Maximální ceny energií by v ČR měly být na stejné úrovni jako v okolních zemích a pokud to bude nereálné, vláda by toho měla dosáhnout i za cenu vysokých schodků státního rozpočtu. Ve své úvodní řeči na konferenci Zemědělského svazu ČR to řekl jeho předseda Martin Pýcha, jenž je jediným kandidátem na nového předsedu. Varoval také před tím, že orientace EU na ekologické cíle může vést k potravinové krizi.
Zemědělské podniky, které vyrábí elektrickou energii v bioplynových stanicích, by měly mít vyšší hranici pro zařazení podniků do daně z mimořádných zisků. V tiskové zprávě to dnes uvedly Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR. Podle vládního návrhu by měly být zdaněny od pěti milionů Kč obratu z prodeje a výroby energií a pohonných hmot. Komora a svaz požadují, aby se limit navýšil na 50 milionů Kč. Dále chtějí, aby pro zařazení do mimořádné daně musela tato činnost tvořit nejméně 75 procent tržeb podniku, jinak by podle nich došlo ke zdanění příjmů ze zemědělské výroby.
Ocenění Zemědělec roku 2022 v kategorii pěstitel získal Václav Hanzal z Žatecka, cenu v kategorii chovatel dostalo Zemědělské družstvo Kouty z Vysočiny a ocenění za smíšenou výrobu získalo Zemědělské družstvo Bernartice v Jihočeském kraji. Vítězové soutěže, které se účastnilo na 300 fyzických a právnických osob, vzešli na základě hodnocení Ústavu zemědělské ekonomie a informací (ÚZEI). Zástupci oceněných podniků uvedli, že kvalitně hospodařit v Česku dokáží velké podniky i malí farmáři.
Před několika dny zazněla z několika stran kritika studie zpracované Mezinárodní poradenskou společností KPMG na žádost Zemědělského svazu a Agrární komory ČR. V rámci této kritiky zaznívají hlasy o tom, že studie stojí na vodě či dokonce, že záměrně neposkytuje ucelený pohled na danou problematiku, v rámci výpočtu rentability nezahrnuje poskytované dotace atd. Tuto kritiku musíme jednoznačně odmítnout. Cílem této studie nebylo poskytnou ucelený pohled na změny strategického plánu SZP s jejich dopad na české zemědělství, ale porovnat dvě varianty navrhované podoby strategického plánu ve vazbě nastavenou redistributivní platbu a ukázat rentabilitu některých citlivých komodit bez vlivu dotací. Tyto cíle jsou ve studii jasně deklarovány a je zde také jasně uvedeno, že se při stanovování rentability nepřihlíží k dotacím.
Státní Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) minulý rok poskytl firmám podpory za 1,82 miliardy korun. Oproti roku 2020 je to o 28 procent méně, předloni poskytl podpory za více než 2,5 miliardy korun. Více peněz se vyplácelo hlavně kvůli pandemii koronaviru. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti, kterou tento týden projednala vláda. Fond loni přijal více než 13.700 žádostí, podpořil například nákup 1376 traktorů nebo 249 kombajnů. Fond poskytuje jak přímé nevratné podpory, tak úvěry či jejich kombinaci.
Vláda schválila plán zemědělských dotací na roky 2023 až 2027. Na dotace by mělo každý rok jít 40 miliard korun, většina z toho z evropských zdrojů, uvedl na tiskové konferenci ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Nastavení dotací vyvolalo letos několik protestů organizovaných hlavně Agrární komorou ČR, která kritizovala přesun větší části peněz k menším farmářům. Výhrady k plánu mají také ekologické organizace jako například Hnutí Duha. Plán musí ještě schválit Evropská komise.
Ministerstvo zemědělství dnes schválilo výši sazeb hlavních zemědělských dotací, tedy přímých plateb na hektar obhospodařované půdy, pro rok 2022. Hlavní platba na plochu, tzv. SAPS, bude činit 3213,91 Kč na hektar. Je to zhruba o 118 korun méně než loni, kdy to bylo 3331,70 Kč na hektar. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) schválil i výši plateb na citlivé komodity, jako jsou chmel, ovoce, zelenina nebo chov dojnic nebo telat, na které bude letos vyplaceno přes 3,1 miliardy Kč. Ministerstvo to uvedlo v tiskové zprávě.
Studie poradenské společnosti KMPG, která analyzovala dopady nastavení zemědělských dotací na příští období mezi lety 2023 až 2027, je podle ředitele Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) Štěpána Kaly zkreslená a její část zabývající se zemědělskými komoditami je podle něj zavádějící. Uvedl to ve vyjádření pro Asociaci soukromého zemědělství ČR, která sdružuje malé farmáře. Studii si nechala zpracovat Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR. Prezident Agrární komory Jan Doležal uvedl, že studie pracovala s veřejně dostupnými daty.
Rozpočet na příští rok počítá s programem na podporu zaměstnanosti v zemědělství na venkově pomocí sníženého sociálního pojištění. Sdělil to vedoucí oddělení mediální komunikace ministerstva práce (MPSV) a sociálních věcí Jakub Augusta. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) už dříve uvedl, že by mělo jít o podporu až tři miliardy korun a měla by směřovat do živočišné výroby a pěstování citlivých komodit, jako jsou brambory nebo zelenina.
