Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) vyzvala vládu k vytvoření zákona, který by podpořil rodinné farmy. V Maďarsku, kde byl podle asociace nový zákon přijatý předloni, mají rodinné farmy například prioritní přístup k zemědělské půdě i systém daní, který je vůči nim vstřícnější. Větší podporu by díky připravovanému zákonu mohli získat také farmáři na Slovensku. Vyplývá to z tiskové zprávy ASZ ČR vydané po mezinárodní konferenci o legislativní podpoře rodinných farem v EU v Telči na Jihlavsku. Byli tam zástupci z osmi zemí.
V ČR hospodaří dlouhodobě kolem 30.000 zemědělských subjektů, z nich 25.000 má podle asociace formu blízkou rodinnému hospodaření. „Je zřejmé, že zákon o rodinných farmách by pomohl naprosté většině českých zemědělců – rodinných farem, které historicky tvoří přirozený model zodpovědného a perspektivního hospodaření na českém venkově,“ uvedl předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek ve zprávě. Asociace má 7500 členů.
Rodinné farmy podle asociace zaručují kromě lokální produkce a zpracování potravin přidanou hodnotu v podobě šetrného hospodaření v krajině a generační kontinuitě.
Podle předsedy zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Michala Kučery (TOP 09) se vládnoucí koalice v programovém prohlášení zavázala podpořit přirozený model zodpovědného a perspektivního hospodaření na venkově. „Teď nás čeká kus práce, abychom vytvořili takové zákony a normy, které by umožnily rodinným farmám, jež jsou naprosto zásadním modelem evropského a světového hospodářství, se dále a úspěšně rozvíjet. V tomto bude naprosto klíčové připravit a samozřejmě i schválit zákon o rodinných farmách,“ uvedl.
Dnešní konference konané při předsednictví České republiky v Radě EU se zúčastnili představitelé zemědělských organizací a politici z Maďarska, Rakouska, Slovenska, Malty, Litvy, Lotyšska a Velké Británie. Nastavení legislativy se podle ASZ ČR v zemích Evropy liší, ale problémy středoevropských sedláků jsou velmi podobné. Nová Společná zemědělská politika EU je podle asociace zaměřená na cílenější podporu menších farem, což by podle ní státy měly promítnout do národních legislativních opatření.
Vláda minulý měsíc schválila plán zemědělských dotací na léta 2023 až 2027. Hlavní změna proti současnému období je ve výši takzvané redistributivní platby, kterou dostávají zemědělci na prvních 150 hektarů půdy. V novém období to bude 23 procent z částky určené na přímé platby, kterou dostávají na hektar půdy. Původně se plánovalo deset procent. Povede to k tomu, že více peněz dostanou malí farmáři. Změna nastavení dotací vyvolala několik protestů, které organizovaly Agrární komora a Zemědělský svaz ČR zastupující velké zemědělské podniky.
ČTK