Počasí letos na podzim komplikuje sklizeň cukrové řepy z polí, která jsou podmáčená. Například cukrovar v Dobrovici na Mladoboleslavsku se kvůli tomu potýká s menšími zásobami cukrovky ke zpracování, hrozilo i snížení produkce, nakonec se tak ale zatím nestalo, řekl PR manažer společnosti Tereos TTD Jakub Hradiský.
Česko chce kvůli výskytu afrického moru prasat blízko českých hranic v Německu a Polsku zvýšit odlov divokých prasat na severu Čech. Nabídne kvůli tomu odměny za odstřely divočáků a vyšší odměnu za nálezy a odklízení uhynulých prasat. Po jednání Ústřední nákazové komise to oznámilo v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství. Komise jednala také o ptačí chřipce, která se objevila třeba v Nizozemsku, a výskytu nemoci covid-19 u zvířat.
Společnost Agrofert prodává producenta slepičích vajec Druko Střížov a obchodníka s vejci Česká vejce CZ. Převzít je má firma Maso Jičín podnikatele Bohuslava Kohouta. Vyplývá to z informací na webu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Na obchod, jehož cena nebyla oznámena, upozornil server IHNED.cz.
Ochranáři na Slovensku se znovu dostali do sporu s úřady kvůli lovu vlků. Povolení k odstřelu této šelmy ale postavilo proti sobě i ministerstva zemědělství a životního prostředí, které nově navrhlo zařadit vlka mezi chráněná zvířata.
Nizozemské úřady nařídily utratit kvůli dalšímu ohnisku ptačí chřipky na severu země 48.000 kuřat. Rovněž úřady na severu Německa přikázaly držet veškerou drůbež v uzavřených prostorách poté, co se nemoc objevila na dvou farmách ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko.
Husy se v ČR chovají na 50 hospodářstvích, do listopadu se jich v ČR vylíhlo zhruba 171.000, přibližně o 5000 méně než loni. Sdělila to předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie a tajemnice Agrární komory ČR Gabriela Dlouhá. Středeční svátek svatého Martina je dnem jejich největší roční konzumace. Podle komory přibývá v posledních letech obchodníků, kteří nabízejí na sváteční stůl husu z českých chovů. Jinak se do ČR většinou vozí z Maďarska.
Sklizeň podzimních plodin se kvůli dešťům opozdila o tři týdny až o měsíc. Dnes to na on-line tiskové konferenci uvedli zástupci Zemědělského svazu ČR. Kromě sklizně brambor a cukrovky se zpožďuje i setí ozimých plodin.
Zemědělské družstvo Klapý na Litoměřicku bude žádat Agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK) o náhradu ve výši zhruba tří milionů korun za ušlý zisk. Zemědělci kvůli výskytu chráněných opeřenců nemohli plošně aplikovat Stutox II, prostředek na hubení přemnožených hrabošů. Řekl to ředitel družstva Otakar Šašek.
Schodek agrárního obchodu se za letošní první tři čtvrtletí meziročně snížil o čtyři miliardy na 30,4 miliardy korun. Za celý rok tak dosáhne podle odhadu Zemědělského svazu ČR 41 miliard korun, když loni byl zatím nejvyšší, a to 47,2 miliardy korun.
Až 60 litrů mléka denně nadojí některé krávy prachatické firmy Prima Agri PT. Firma staví na krmení s vysokým obsahem živin, na něž si najala specialistu. Letos společnost, která hospodaří téměř na 1300 hektarech, měla rekordní výnos u řepky, 4,5 tuny z hektaru. Do budoucna plánuje i bourárnu masa s bufetem. V koronakrizi teď podporuje zdravotníky z prachatické nemocnice. Řekl to jednatel František Hodina. Společnost vyhrála regionální kolo soutěže Firma roku.
Až pětinu ploch zatím nemohli osít někteří jihočeští zemědělci. Deště ztížily setí ozimých plodin i podzimní práce, opožděná je sklizeň kukuřice na zrno i sóji. Problémy jsou i se sklizní druhých otav na zmáčených loukách, stejně jako nejde zorat všechnu půdu, aby byla připravená na jaro. V některých podnicích komplikuje práce koronavirová nákaza. Sdělili to jihočeští zemědělci.
Zpoždění prací na polích o dva až tři týdny, problémy se sklízením kukuřice, setím ozimých plodin, ale i rozmetáním hnoje a další péčí o půdu způsobuje zemědělcům na jihu Moravy letošní deštivé a vlhké počasí. Sdělili to zástupci zemědělců.
Farma ve městě Puiflijk v Nizozemsku musí utratit 200.000 kuřat, v chovu se jí totiž vyskytla nebezpečná ptačí chřipka. Nařídilo jí to místní ministerstvo zemědělství, informovala agentura Reuters. Nizozemsko se potýká se stále častějším výskytem ptačí chřipky už několik týdnů.
Na jižní Moravě se za prvních devět měsíců letošního roku vyrobilo 22.500 tun masa, což je v porovnání se stejným obdobím loňského roku o 713 tun méně. Vzrostla produkce hovězího a telecího masa, ubylo naopak vepřového a skopového. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Ministerstvo zemědělství letos navýšilo rozpočet na vědu a výzkum o 27,3 milionu Kč, dává na ně přes miliardu korun. V příštím roce by se na ně mělo dát o dalších 156 milionů korun více, rozpočet na resortní výzkum by měl dosáhnout 1,16 miliardy Kč. Vyplývá to z údajů, které poskytl mluvčí úřadu Vojtěch Bílý. Úřad také informovalo o tom, že z 246 projektů vybral 50, u kterých doporučil pro příští rok 155milionovou dotaci, celkem na ně půjde 650 milionů Kč.
Česko bude podle Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR, nejvíce znevýhodněna mezi evropskými státy po příchodu nové zemědělské politiky. Ukazují to podle nich předložené návrhy evropských institucí, sdělili zástupci těchto organizací na tiskové konferenci. Organizace odmítají navyšování byrokratické zátěže například při zjišťování skutečných majitelů jednotlivých podílů zemědělských společností, což odsouhlasil Evropský parlament. Kromě krácení peněz pro ČR se jim nelíbí také zjišťování, zda zemědělec nedělá jinou činnost, než pouze zemědělské práce.
Pět oborových zemědělských organizací odmítlo návrh a způsob projednání zákona o fondu těžko pojistitelných rizik. Ten chce předložit ministerstvo zemědělství jako poslanecký návrh. Návrh by měl, pokud si za ním stojí, ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) předložit jako vládní, aby prošel standardním připomínkovým řízením, nikoliv ho dát nějakému poslanci, aby ho následně předložil Poslanecké sněmovně, řekl předseda Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) Jaroslav Šebek.
Počty přemnožených hrabošů klesly v říjnu meziměsíčně o 37 procent. Stále ale výzkumníci zaznamenali 664 aktivních východů z nor na hektar, loni jich touto dobou bylo 764. Současné hodnoty odpovídají u ozimých plodin 3,3násobku tzv. podzimního prahu škodlivosti. Sdělila to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Hlodavců je stále nejvíce v Ústeckém a Středočeském kraji, nárůst v říjnu zaznamenal Jihočeský kraj, dodala.
Koronavirus letos zvýšil zájem o krouhané zelí. Jeho producenti na Ostravsku zaznamenali navíc i řadu nových klientů, kteří toužili po vitamínové bombě v podobě podomácku nakládaného kysaného zelí. Řekla to vedoucí Zahradnictví Poruba v Ostravě Františka Bestová. Období prodeje krouhanky nyní vrcholí. Společnost ZP Otice dokonce kvůli zájmu lidí prodej o týden prodloužila.
Produkce medu v jižních Čechách je letos proti průměrným rokům o 50 až 70 procent menší. Nižší výnosy ovlivnilo hlavně deštivé letní počasí, kdy včely nelétaly tak daleko a tvořily si víc zásob, které spotřebovaly. V kraji ubylo poslední roky i mnoho jehličnatých stromů, jež jsou hlavním zdrojem pro lesní medy. Med stojí 150, 170, ale i 220 korun za kilogram. Na trhu se kvůli malé české produkci objeví med z Číny či Jižní Ameriky. Řekli to jihočeští včelaři.
