Jen mírný nárůst svých příjmů z dotací očekává po úpravě pravidel pro přímé platby a dotace pro zemědělce, na které se v úterý večer shodla koaliční rada, farmář Ladislav Kašpar z Těšetic na Olomoucku. Zemědělec na 25 hektarech pěstuje zeleninu a tvrdí, že si ročně přilepší maximálně o desítky tisíc korun. „Nečekal jsem nic jiného. Logicky vzato, vždy rozhoduje poptávka,“ řekl Kašpar.
Ekologové ocenili podporu ekologického zemědělství v úpravě strategického zemědělského plánu. Hnutí Duha to uvedlo v tiskové zprávě v reakci na výsledky úterního projednání plánu koaliční radou. Ekologové však také míní, že je třeba návrh plánu více zaměřit na obnovu krajinných prvků a mimoprodukčních ploch – například tůní, mokřadů či remízků. Ministerstvo zemědělství (MZe) chce návrh plánu během ledna poslat k posouzení Evropské komisi. Dohodu koalice naopak kritizují Agrární komora a Zemědělský svaz. Jejich zástupci dnes uvedli, že pokud vláda nezmění přístup, uspořádají protesty.
Vláda diktuje zásadní změny pravidel pro zemědělské hospodaření, které neprojednala s Agrární komorou ČR a Zemědělským svazem ČR jakožto hlavními zástupci většiny českých zemědělských podniků všech velikostí a různého výrobního zaměření. Ignoruje tak téměř čtyři tisíce demonstrantů, kteří se sešli před sídlem Úřadu vlády České republiky ve Strakově akademii. Hrozí další protesty zemědělců napříč republikou, pokud vláda nezmění svůj přístup.
Další čtyři hektary skleníků pro hydroponické pěstování rajčat zprovoznili loni pěstitelé v České republice. Celková rozloha krytých ploch s rajčaty tak vzrostla na 69 hektarů. Vyplývá to ze statistik Zelinářské unie Čech a Moravy. Poptávka po menších rajčatech v tuzemských obchodech navzdory vyšší ceně stále roste. Česko kvůli tomu v posledních letech zažívá rozmach jejich pěstování.
Někteří malí rolníci z Ústeckého kraje vítají větší podíl z přímých plateb. Na tom, že přímé platby zemědělcům nebudou mít omezení pro velké podniky, menší farmáři z nich ale dostanou větší podíl, a na poklesu maximální výše investiční dotace se v úterý večer shodla koaliční rada. Podle zemědělců se dřív na malé podniky nemyslelo. Předseda krajské agrární komory Ústeckého kraje Jaroslav Brožka je proti, jde podle něj o omezování podnikání.
Ve Španělsku se v posledních dnech rozhořela debata o tamních velkochovech, zejména prasat. Diskuse, do níž se zapojili politici, chovatelé, ekologové i ochránci zvířat, vnesla napětí i do vládní koalice. Zažehl ji komunistický ministr pro otázky spotřebitele Alberto Garzón, který velkochovy kritizoval.
Přímé platby zemědělcům nebudou mít omezení pro velké podniky, menší farmáři z nich ale dostanou větší podíl. Klesne také maximální výše investiční dotace. V úterý večer se na tom shodla koaliční rada, informoval mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Dosud ministerstvo v návrhu vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027 počítalo s určením maximální výše dotace velkým zemědělským podnikům, v úterý večer proti tomu před úřadem vlády na akci zorganizované Agrární komorou ČR protestovalo několik tisíc lidí.
Před úřadem vlády dnes večer demonstrovali zemědělci proti změnám ve vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027. O úpravě systému, která by mimo jiné omezila platby velkým zemědělským podnikům, jednají představitelé vládní koalice. Demonstraci nazvanou O nás bez nás zorganizovala Agrární komora ČR společně se Zemědělským svazem ČR. Na akci se podle mluvčího pražské policie Jana Daňka sešlo až 4500 lidí. Demonstrace byla klidná a policisté nemuseli proti nikomu zasahovat, řekl mluvčí.
Omezení dotací pro velké zemědělské podniky, které navrhuje vláda ve svém programovém prohlášení, je podle Agrární komory ČR diskriminační. Připravuje proto stížnost k Ústavnímu soudu. Řekl to předseda Regionální agrární rady Libereckého kraje Robert Erlebach. Zemědělci z kraje se dnes stejně jako jejich kolegové z jiných částí republiky chystají proti změnám dotačních plánů, které určí, jak se budou vyplácet peníze mezi lety 2023 a 2027, protestovat před úřadem vlády.
Zemědělci dnes budou demonstrovat proti změnám dotačních plánů, které určí, jak se budou vyplácet peníze mezi lety 2023 a 2027. Od 17:30 budou protestovat před úřadem vlády, kde by se mělo jednat právě o tomto plánu. Vadí jim mimo jiné nedostatečné projednání plánovaných změn se zemědělskou veřejností. Proti argumentům Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR se staví Asociace soukromého zemědělství (ASZ), která si naopak změny ve strategii, kterou odsouhlasila bývalá vláda, přeje.
Porážka skotu i prasat na jatkách v Plzeňském kraji se za loňská první tři čtvrtletí meziročně zvýšila o 10,6 procenta na 15.300 tun jatečné hmotnosti. U vepřového, které dlouhodobě v regionu vede, meziročně vzrostla o více než 12 procent na 9247 tun, u hovězího o necelých devět procent na 6048 tuny. Region se na výrobě hovězího masa v ČR podílel 11,4 procenty, u porážky prasat byl tento podíl 5,6 procenta. Vybrané ukazatele zveřejnil Český statistický úřad v Plzni.
Česko musí odeslat strategický zemědělský plán k posouzení Evropské komisi (EK) co nejdříve, aby mohl být včas schválen. Napsal mluvčí ministerstva zemědělství (MZe) Vojtěch Bílý v reakci na čtvrteční apel Hnutí Duha, aby úřad s úpravou plánu nespěchal. Ekologové uvedli, že MZe nemusí poslat plán do půli ledna, jak zamýšlí, a mělo by věnovat čas změnám vedoucím k vyšší ochraně přírody. Právě nová verze plánu má být podle dřívějšího vyjádření MZe proti původní ekologicky ambicióznější.
Určení maximální výše dotací pro největší firmy a platbu na první hektary si zapsala do svého programového prohlášení vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Chce také ukončit podporu biopaliv první generace a bioplynových stanic, které zpracovávají technické plodiny. Osevní plocha jedné plodiny by měla být podle kabinetu v erozně ohrožených oblastech maximálně deset hektarů.
Ministerstvo zemědělství (MZe) by mělo úpravám strategického zemědělského plánu věnovat více času, uvedlo Hnutí Duha v tiskové zprávě. Do poloviny ledna, jak ministerstvo zamýšlí, ho Evropské komisi poslat nemusí, doplnilo hnutí. Ekologové požadují v dokumentu změny, které povedou k vyšší ochraně přírody. Právě nová verze plánu má být podle dřívějšího vyjádření MZe ekologicky ambicióznější. Hnutí Duha kritizuje také průběh nynějšího jednání o úpravách dokumentu, který určí, jak se budou v letech 2023 až 2027 přerozdělovat dotace.
Ministerstvo zemědělství zvažuje přesun Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) a Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) mimo Prahu. Do konce února mají vedení těchto institucí vypracovat analýzy možných provozních úspor po případném stěhování, sdělil mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Poté se finálně rozhodne. Intervenční fond by se mohl přesunout do Olomouce a rolnický fond do Brna.
Tuzemská produkce zeleniny určené pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl v roce 2021 podle předběžných údajů meziročně vzrostla o 15.568 tun na 244.459 tun. Farmáři loni zeleninu pěstovali na 12.066 hektarech, zatímco o rok dříve pole pro tržní produkci zeleniny zabírala 11.326 hektarů. Pěstitelé se ale od loňska potýkají s nízkými cenami, za které zeleninu prodávají do obchodů či k dalšímu zpracování. Vyplývá to ze situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství, která je zaměřena na zeleninu.
Zemědělci budou ve středu 12. ledna demonstrovat před úřadem vlády proti změnám ve strategickém dotačním plánu. S ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL) se zástupci Agrární komory a Zemědělského svazu ČR nedohodli. Po jednání to sdělil prezident komory Jan Doležal.
Firmě A. Pöttinger, která ve Vodňanech vyrábí zemědělské stroje, stouply v obchodním roce od 1. srpna 2020 do 31. července 2021 tržby z prodeje výrobků a služeb téměř o 14 procent na 2,34 miliardy Kč. Provozní zisk vzrostl o 30 procent na 209,2 milionu. Firma nabídla i nové typy strojů na zpracování půdy. Vyplývá to z výroční zprávy firmy zveřejněné ve Sbírce listin.
V ČR hrozí změnami strategického zemědělského plánu, který určí, jak se budou v dalších letech přerozdělovat dotace, destrukce významné části českého zemědělství. Na tiskové konferenci to uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala připravuje svaz spolu s komorou demonstraci, její datum ale neuvedl. Komora a svaz chtějí, aby se strategický plán poslal Evropské komisi ke schválení v podobě, kterou odsouhlasila bývalá vláda.
Sedmina klecových chovů drůbeže se loni předělala na neklecové. V rozhovoru to řekl místopředseda Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský. Klecových tak podle něj zůstává 65 procent chovů, biochovů je v současnosti kolem jednoho až dvou procent. Podle Mlázovského je číslo předělávaných chovů nadhodnocené, protože někteří chovatelé jdou cestou jednoduché alternativy a to odstraněním dvířek klecí.
