Vedení ministerstva zemědělství na jednání pracovní skupiny s nevládními organizacemi představí změny v pravidlech pro čerpání evropských zemědělských dotací v Česku pro roky 2023 až 2027. Úpravy ohlášené minulý týden po jednání koaliční rady se nelíbí Agrární komoře ČR a Zemědělskému svazu ČR, organizace sdružují hlavně větší zemědělské podniky a proti návrhu ve čtvrtek svolaly protesty.
O několik milionů korun ročně by přišlo Zemědělské družstvo (ZD) Senice na Hané na Olomoucku v případě, že začnou platit připravené změny dotačních pravidel pro tuzemské zemědělce. Řekl to předseda ZD Senice na Hané Jaroslav Navrátil, podle kterého by družstvo bylo kráceno na dotacích v době, kdy mu prudce rostou náklady například na energie a mnohé jeho činnosti jsou nerentabilní. ZD Senice na Hané patří mezi největší zemědělské podniky v Olomouckém kraji. Proti změnám v rozdělování dotací dnes v Česku protestují zemědělci, zejména z velkých firem. Zemědělská technika bude postupně projíždět také například ulicemi Olomouce, Přerova či Šumperka. Dva traktory opatřené transparenty do Olomouce vyslalo i ZD Senice na Hané.
Zemědělci nedaleko Jesenice u Prahy zapálili kupu slámy na protest proti změnám v nastavení dotací. Kolem místa happeningu projelo 30 troubících traktorů. Akce se účastnilo zhruba 50 lidí, velkou část tvořili novináři. Zástupci zemědělských organizací na ní vyjádřili nesouhlas s připravovanými změnami a vyzvali vládu k jednání. „Nechceme zemědělce rozdělovat na malé a velké,“ prohlásil prezident Agrární komory Jan Doležal.
Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR vyzvaly zemědělce, aby ve čtvrtek na protest proti změnám v nastavení dotací vyjeli se svou technikou na silnice v Česku. Změny v dotační politice podle organizací nespravedlivě zvýhodnily malé zemědělce. Znovu varovaly před tím, že změny mohou vést k vyšším cenám potravin, snížení pestrosti krajiny, soudním sporům a arbitrážím. Zástupci Agrární komory a Zemědělského svazu to uvedli na společné tiskové konferenci.
Více než polovinu ze zhruba 12.000 hektarů tuzemských polí s tržní zeleninou loni obhospodařovaly zhruba tři desítky největších pěstitelů, kteří se starají o pěstební plochy převyšující 100 hektarů. V Česku bylo loni evidováno dohromady 435 pěstitelů zeleniny, menším farmářům kvůli horšímu postavení na trhu hrozí ukončení činnosti. Vyplývá to ze situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství, na které se podílela Zelinářská unie Čech a Moravy.
Sklizeň ovoce v České republice loni meziročně klesla o pět procent na 133.867 tun. Výrazný pokles úrody ovocnáři zaznamenali u švestek, opět velmi slabá byla úroda třešní. Meruňky loni nezasáhly mrazy a jejich sklizeň vzrostla čtyřnásobně. Z dlouhodobého pohledu byla loňská úroda podprůměrná, když proti průměru sklizní předchozích pěti let byla nižší o sedm procent. Řekla to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková.
Menší problémy s odbytem kachen měla loni na jaře kvůli ptačí chřipce Blatenská ryba. V malochovu poblíž její výkrmny se v březnu potvrdila nákaza, firma tak nemohla dodávat drůbež syrovou, ale musela ji zamrazit nebo tepelně zpracovat. Výkupní ceny tak byly nižší, rozdíl ale firmě doplatilo ministerstvo zemědělství. Všechny kachny teď chová vevnitř. Řekli to zástupci firmy. Loni 21. ledna se v ČR zhruba po roce vyskytla ptačí chřipka.
Sladovny v roce 2020/2021 vyrobily 314.348 tun sladu, meziročně o bezmála devět procent méně. Prodej sladu ale díky vyššímu exportu vzrostl o 2,5 procenta na 323.701 tun. O rok dříve klesl o 14,3 procenta. Na český trh Sladovny Soufflet v roce 2020/2021 dodaly 121.031 tun sladu a 202.671 tun sladu vyvezly do zahraničí. V předchozím roce tuzemský prodej obnášel 132.693 tun sladu a export 183.074 tun.
Neratovická Spolana zmodernizovala výrobu zemědělského hnojiva na provoz šetrnější k životnímu prostředí a zároveň s vyšší kvalitou produktu. Zvýší tím schopnost vývozu, uvedl v tiskové zprávě mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Investice do technologie podle něj přesáhla 25 milionů korun. Spolana patří do skupiny Orlen od roku 2016.
Krmné biopásy v zemědělské krajině významně zvyšují početnost i druhovou rozmanitost polních ptáků a malých savců. Vyplývá to ze studie česko-polského týmu vědců, o které informovala Akademie věd ČR (AV). Podle odborníků dosud chyběla data, která by ukázala skutečný vliv biopásů na různé skupiny živočichů během zimy. Nyní se prokázalo, že jsou přínosem pro řadu zvířat. Biopás je pruhové potravní políčko o šíři šest až 12 metrů, které je umístěné na okraji nebo uvnitř půdních bloků.
Pro rozšíření agrofotovoltaiky, která kombinuje zemědělskou a energetickou výrobu, je podle svazů potřeba změna legislativy. Současná úprava zákona agrivoltaiku neumožňuje, protože k instalaci fotovoltaických elektráren je potřeba vyjmout půdu ze zemědělského fondu. Ve společné tiskové zprávě to uvedly Aliance pro energetickou soběstačnost, Agrární komora České republiky, Ovocnářská unie České republiky a Zelinářská unie Čech a Moravy.
Česko chce spolu s dalšími státy Evropské unie zajistit unijní podporu pro chovatele prasat, které existenčně ohrožují nízké výkupní ceny vepřového masa. Českým novinářům v Bruselu to řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula po svém prvním jednání s kolegy z ostatních členských zemí. S komisařem Januszem Wojciechowským hovořil mimo jiné o tom, že česká vláda hodlá místo velkých podniků více podporovat menší farmáře, což podle Nekuly polský komisař ocenil.
Jako právě utržená chutnají cherry rajčata z nového prodejního automatu instalovaného u rozlehlých skleníků rajskými jablíčky v Haňovicích na Olomoucku, které provozuje tamní zemědělské družstvo. Automat tam funguje od závěru loňského roku a pracovníci družstva musí kvůli velké poptávce jeho útroby doplňovat čerstvými plody i dvakrát denně. Družstvo proto uvažuje, že ke skleníkům přidá ještě jeden automat. Samoobslužné prodejní přístroje s čerstvými rajčaty možná posléze rozmístí i v některých městech Olomouckého kraje. Řekla to vedoucí skleníků ZD Haňovice Veronika Sedlářová.
Farmáři loni v Olomouckém kraji sklidili více obilí, cukrové řepy a kukuřice. Naopak množství sklizené řepky a brambor v meziročním srovnání kleslo. Vyplývá to z odhadu sklizně vybraných zemědělských plodin, který zveřejnil Český statistický úřad. Farmáři měli loni na konci sklizně mírně vyšší výnosy než v roce 2020.
Veterináři potvrdili nové ohnisko ptačí chřipky v malochovu drůbeže v obci Klínovice na Strakonicku. Bylo v něm 32 slepic, kachen i hus, některé uhynuly, zbylé veterináři utratili. Jde o vysoce patogenní ptačí chřipku typu H5N1, přenosnou na člověka, je to čtvrté letošní ohnisko nákazy v ČR. První letošní případ nákazy u volně žijících ptáků potvrdili veterináři u labutě ve středočeské Davli. Řekl to mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer.
Turecký farmář zkouší pomocí virtuální reality přimět své krávy, aby dojily více mléka. Speciálními brýlemi jim promítá zelené pastviny, když jsou v kravíně. A zdá se, že experiment funguje, napsala agentura DPA. U dvou krav ze svého stáda, na nichž farmář Izzet Koçak virtuální brýle zkouší, nadojí nyní denně o pět litrů více.
Zástupci zemědělského holdingu Lukrom, který sídlí v Lípě na Zlínsku, kritizují plánované změny v dotační politice na období let 2023 až 2027. Velké podniky v případě jejich uskutečnění podle nich přijdou o významnou část dotací. Na dotaz to uvedl Karel Čadek ze společnosti Lukrom plus, která se ve skupině zabývá rostlinnou i živočišnou výrobou.
Farmáře Františka Němce z Netína na Žďársku mrzí to, že zemědělci nejsou schopní své požadavky místo nátlakových akcí řešit společně jednáním u kulatého stolu. Podle něj to hospodáře zbytečně rozděluje. „Všem nám jde nakonec o to samé, aby fungoval venkov,“ řekl . Za důležité považuje hlavně investice do technologií a nemovitostí, které podle něj mohou nejvíc zlepšit ekonomiku farem. Rodina Němcova hospodaří přibližně na 150 hektarech půdy, má 200 kusů skotu a výkrm drůbeže, ale také svoji mlékárnu, drůbeží jatka, výrobu uzenin a e-shop.
Větší podpora menších farmářů, kterou chce nová vláda, pomůže podle zemědělce z Plzeňska rozvoji krajiny i zemědělství. Kromě snahy státu zvyšovat ochranu životního prostředí by měla zajistit také širší nabídku zpracované regionální a domácí produkce rovnou od zemědělců, řekl Pavel Moulis z rodinné ekologické Farmy Moulisových v Milínově na jihu Plzeňska. Farma hospodaří 30 let na 145 hektarech, chová masná plemena krav a významnou část příjmů jí zajišťuje agroturistika.
Asociace soukromého zemědělství (ASZ) hodnotí změny v zemědělských dotacích po roce 2023 jako správný krok k potřebným změnám. Její zástupci novinářům řekli, že 23 procent z peněz na takzvanou redistributivní platbu, tedy dotaci na podporu prvních 150 hektarů u každé firmy, vidí jako kompromis. Za lepší by považovali 30 procent. Úterní demonstraci Agrární komory a Zemědělského svazu před úřadem vlády označili za nespontánní akci s cílem ukázat sílu.
