Lovosická Lovochemie dvakrát omezila výrobu hnojiv, a to v prosinci a lednu. Produkci omezují i další firmy. Hrozí, že na trhu budou hnojiva chybět, a to právě ve chvíli, kdy je potřebují zemědělci na jarní práce na polích nejvíce. Cena hnojiv výrazně vzrostla už loni a letos trend růstu pokračuje. Řekl to Pavel Heřmanský, mluvčí skupiny Agrofert, do které Lovochemie patří. Lovosický podnik je největším výrobcem hnojiv v Česku.
Na pomoc zemědělcům, kteří se kvůli ruské invazi na Ukrajinu potýkají s rostoucími náklady a cenami zemědělských produktů, Evropská komise uvolní mimořádných 500 milionů eur (12,5 miliardy korun). Po jednání ministrů zemědělství zemí Evropské unie to řekl český ministr Zdeněk Nekula, podle něhož Česko svými 270 miliony korun podpoří zejména producenty vepřového a jablek. Farmáři budou také v rámci mimořádných opatření moci osívat část ploch, které až dosud museli nechávat ležet ladem.
Počasí posledních týdnů trápí zemědělce. Sešla se totiž kombinace faktorů, z nichž ani jeden neprospívá kondici ozimů a nedává dobrou perspektivu jařinám, které zemědělci začínají sít v teplejších oblastech. Únor a březen jsou srážkově velice slabé, někde už řadu týdnů s výjimkou úterý nepršelo. Půda je do 40 centimetrů hloubky vyschlá téměř v celé republice. K tomu se přidává dlouhé období s nočními, místy i silnějšími mrazy, a také s větrem, což napomáhá vysušování půdy a oslabuje ozimy, vyplývá z hlášení sedláků na webu Intersucho. Aby se nepříznivá situace zlepšila, muselo by začít pršet a přestat mrznout.
Válka na Ukrajině zcela zastavila vývoz polských jablek na východ. Na trhu se kvůli tomu dál zvýšil přebytek polských jablek za nízké ceny, čímž trpí i čeští pěstitelé. Na Ovocnářských dnech v Hradci Králové to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Prodej jablek se ztrátou bude podle něj mít pro české ovocnáře neblahé důsledky pro další období.
Pěstitelé opět nevědí, kdo zajistí jarní práce na chmelnicích. Brigádníky ze zahraničí měli domluvené, cestu jim však může překazit válka na Ukrajině. Nahradit tyto lidi by mohli Ukrajinci, kteří už jsou v České republice. Před bojem však utíkají převážně matky s dětmi a chmelaři budou potřebovat hlavně traktoristy. Řekl to předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda. Do Čech nemohli zahraniční brigádníci ani před dvěma lety, tehdy se hranice uzavřely kvůli covidu.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) podpoří ovocnáře 92 miliony korun. Podpora bude rozdělena podle míry pracnosti pěstování ovoce. Z celkového balíku získá 26 milionů korun 320 pěstitelů ovoce s vysokou pracností a 66 milionů dostane 310 pěstitelů ovoce s velmi vysokou pracností. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy SZIF. Podpora bude vyplacena přímými platbami. Zemědělci o ni mohli loni zažádat prostřednictvím tzv. jednotné žádosti.
Chovatelé prasat budou moci čerpat speciální dotace a zálohy, ministerstvo zemědělství pro ně vyčlenilo navíc až 100 milionů korun. Na jedno ustájovací místo úřad v novém dotačním programu poskytne až 80.000 korun. Zároveň si budou chovatelé prasat a drůbeže požádat o mimořádné zálohy až 70 procent u dalších programů podpory. Příjem žádostí o zálohy začal dnes. Na pomoc chovatelům prasat úřad letos vydá 1,2 miliardy korun. Novinářům to řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Rozsah ničení amazonského pralesa se na začátku letošního roku zvětšil. Podle údajů brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) v lednu a v únoru prales přišel o zhruba 630 kilometrů čtverečních své plochy, což je přibližně třikrát více než před rokem. Vývoj velice znepokojuje ekology, kteří upozorňují, že kvůli dešťům se odlesňování na začátku roku drží spíše na nízkých hodnotách, uvedla agentura EFE.
Už třetí rok za sebou nenaplní vinaři kvótu pro výsadbu nových vinic. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) v tiskové zprávě uvedl, že kvóta pro letošní rok umožňovala výsadbu až 178,4 hektaru nových vinic, vinaři ale podali žádosti o osázení 81,2 hektaru.
Ministerstvo zemědělství poskytne v letech 2022 a 2023 dotace na nákup učebních pomůcek pro střední a vyšší odborné zemědělské školy za až 140 milionů korun. Vyplývá to z tiskové zprávy ministerstva. Dotační program podle něj fungoval už v letech 2017 až 2021, kvůli velkému zájmu byl prodloužen.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) bude letos hospodařit s 42,6 miliardy korun, meziročně jde o zvýšení zhruba o 2,2 miliardy Kč. Vyplývá to z vládního návrhu rozpočtu fondu, který schválila Sněmovna. Většinu peněz by měl fond získat z evropských fondů, a to 31,2 miliardy korun. Předchozí kabinet navrhoval zemědělskému fondu pro letošek rozpočet 44,2 miliardy korun.
Zemědělci a potravináři letos dostanou na národních dotacích pět miliard korun. Návrh podpůrných programů schválila Sněmovna. Částka na dotace je podle materiálu stejná, jako byla po navýšení určena na loňský rok.
Ministr zemědělství Nekula (KDU-ČSL) s vládním návrhem na zrušení přimíchávání biosložky do paliv na středečním zasedání souhlasil. Prioritou je pěstování plodin pro potravinářské, nikoliv technické využití. Současné ceny řepky jsou zároveň natolik vysoké, že to dále prodražuje pohonné hmoty. Sdělil to mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Společnost Agrogreen získala majoritní podíl v prodejci zemědělské techniky Agrozet České Budějovice. Agrogreen spravuje přibližně 7000 hektarů zemědělské půdy. Agrozet měl loni obrat více než dvě miliardy korun. V tiskové zprávě o tom informovala mediální zástupkyně Agrogreenu Gabriela Semová.
Vláda Petra Fialy (ODS) je pasivní k zemědělcům a potravinářům a její kroky k řešení zemědělské krize jsou kontraproduktivní, protože zvyšují závislost na ruské ropě. Může to mít dopad na faktickou a cenovou dostupnost potravin pro obyvatele. Zemědělské organizace Agrární komora (AK), Zemědělský svaz (ZS) a Potravinářská komora (PK) to uvedly ve společné tiskové zprávě.
Zrušení přimíchávání biosložky do paliv je podle Zemědělského svazu špatný krok, který se v cenách pohonných hmot nijak neprojeví. Pravděpodobně neovlivní ani osevní postupy zemědělců. Většina řepky se totiž používá na výrobu potravin, navíc je už dávno zasetá v zemi. Sdělil to mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha.
Tolik nejistoty na začátku jara ještě ředitel Agrospolu z Knínic u Boskovic Ladislav Menšík nezažil, začínal přitom v 80. letech. Nelehkou dobu pro zemědělce ještě ztížily dopady války na Ukrajině, kterou napadlo Rusko. Ze dne na den se mění ceny paliv, kolísá cena obilí i masa a do toho není podle Menšíka dosud stoprocentně jasné, jak bude vypadat detailně dotační politika českého státu. Finanční plán na letošní rok, který vznikl před měsícem, už je dnes prakticky k ničemu, řekl.
Zisk v českém zemědělství se podle šetření Zemědělského svazu loni snížil přibližně o 800 milionů na 9,1 miliardy korun. Další pokles očekává svaz v tomto roce, kvůli dopadům vysoké inflace a zvyšování vstupních nákladů. Ceny placené zemědělcům se zvyšují pomaleji, řekl předseda svazu Martin Pýcha na jednání ve Větrném Jeníkově. V roce 2020 byl podle svazu zisk v zemědělství 9,9 miliardy korun.
Srbsko se chystá zakázat vývoz některých plodin a potravin. Televizi B92 to řekl srbský prezident Aleksandar Vučić. Bělehrad od čtvrtka zakáže vývoz pšenice, kukuřice, mouky a oleje na vaření. Vučić to zdůvodnil tím, že se jejich ceny na mezinárodních trzích kvůli ruské invazi na Ukrajinu v posledních dnech prudce zvýšily.
V zemědělské výrobě, potravinářství či lesnictví bude možné zaměstnat 40.000 až 50.000 lidí. V souvislosti s ukrajinskými uprchlíky přicházejícími do Česka to před jednáním vlády novinářům řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Resort zároveň eviduje odchody ukrajinských mužů do vlasti u zhruba deseti procent podniků.
