Výrazné sucho zasáhlo čtvrtinu území Slovenska, deště na konci července nevyrovnaly nedostatek srážek. Suché počasí poznačí úrodu zemědělských plodin a farmáři budou mít méně krmiva pro hospodářská zvířata, uvedli slovenští meteorologové a zástupci zemědělců. Nedostatek pitné vody zase postihl několik obcí. Suchu čelí i řada dalších zemí včetně Česka.
Na zaujaté vystupování vůči holdingu Agrofert a možné zneužívání politických funkcí proti holdingu si stěžuje představenstvo Agrofertu v otevřeném dopise předsedovi vlády Petru Fialovi (ODS). Holding se ohradil proti výrokům členů kabinetu, které podle představenstva například ještě před zahájením jakýchkoli řízení předjímají, že Agrofert přijde o dotace. Mluvčí vlády Václav Smolka serveru iROZHLAS.cz řekl, že dopis Agrofertu je „inzerce“ a premiér jej nečetl.
Největší část mimořádné podpory pro zemědělce nejvíce zasažené růstem cen energií a vstupních nákladů dostanou chovatelé prasnic. Rozdělí se mezi ně 334,43 milionu Kč z celkem 831 milionů Kč. Celkovou částku už dříve schválila vláda. Přes 206,7 milionu Kč z ní dostanou chovatelé kuřat. Dotaci obdrží také chovatelé krav nebo pěstitelé jablek a brambor. Sazby mimořádné podpory schválil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
Ministerstvo zemědělství omezí od roku 2023 osevní plochu jedné plodiny v silně erozně ohrožených oblastech ze současných třiceti na deset hektarů. V tiskové zprávě to uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Podle agrární komory to povede k tomu, že dál zdraží potraviny, protože zemědělci za to nedostanou žádné kompenzace, znamená to pro ně vyšší náklady. Na dotčených plochách nebude možné některé plodiny vůbec pěstovat, řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Silně erozně ohrožené plochy tvoří podle něj tři procenta orné půdy v zemi.
Na 48. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka se v Českých Budějovicích představí přes 600 vystavovatelů. Výstavní plochy jsou obsazené podobně jako v posledním předpandemickém roce 2019. Chovatelé přivezou rekordní počet hospodářských zvířat, 185 kusů masného skotu. Světovou premiéru bude mít na výstavě samochodný krmný míchací vůz. Základní vstupné na výstavu, která potrvá od 25. do 30. srpna, letos zdražilo o dvacetikorunu na 200 Kč. Novinářům to řekli organizátoři.
Ukrajina bude schopna v září vyvézt ze svých přístavů tři miliony tun obilí a předpokládá, že v dalším období dokáže export zvýšit na čtyři miliony tun každý měsíc. Řekl to dnes náměstek ministra infrastruktury Jurij Vaskov. Kvůli únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu a zablokovaným přístavům teď Ukrajina ve srovnání s loňskem vyváží méně než polovinu obilí.
Žně v Moravskoslezském kraji pomalu končí. Zemědělci mají sklizeno více než 85 procent polí osetých obilím, většinu tvoří ozimá pšenice. Výnos je zatím vyšší než loni. Sklizeno je také přes 95 procent polí řepky. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
Žně v Olomouckém kraji se chýlí ke konci, zemědělci už sklidili všechen ječmen ozimý na celkové ploše 3565 hektarů, jehož průměrný hektarový výnos činí 6,49 tuny. Loni dosahoval výnos 5,92 tuny na hektar. Ukončena je také sklizeň řepky na ploše 23.746 hektarů s průměrným výnosem 3,78 tuny na hektar, zatímco loni na konci žní obnášel 3,28 tuny. Hektarové výnosy jsou tak zatím mírně vyšší než na konci loňské sklizně, vyplývá z údajů ministerstva zemědělství.
Žně v Královéhradeckém kraji spějí ke konci. Zemědělci ke 14. srpnu sklidili 86 procent ploch osetých obilovinami. Dosavadní hektarový výnos činí 7,18 tuny a je zatím nejvyšší v ČR. Celá ČR má zatím hektarový výnos 6,05 tuny a posečeno 94 procent ploch. Vyplývá to ze statistik, které dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
Žně v ČR postoupily do závěrečné fáze, sklizeno je přes 94 procent ploch obilovin. Stejně jako v minulých týdnech postupuje sklizeň rychleji než loni, kdy bylo touto dobou sklizeno přes 51 procent obilovin. Řepky je již sklizeno 99 procent osetých ploch, minulý rok to bylo 89 procent. Nejvíce se opožďuje sklizeň ovsa, kterého je sklizeno přes 68 procent ploch, loni to bylo v této době asi osm procent ploch. Vyplývá to z žňového zpravodajství ministerstva zemědělství (MZe).
V jižních Čechách pomalu končí žně. Jihočeští zemědělci stihli do poloviny srpna posíct přes 90 procent obilovin, řepky jim zbývá sklidit méně než 200 hektarů. Dosavadní průměrný výnos zrna je 6,14 tun z hektaru. Průměrný výnos řepky činí nyní 3,36 tun z hektaru, což je proti loňsku nárůst o téměř 0,5 tuny na hektar. Sdělila to ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná. Na polích zbývá sklidit necelých 8000 hektarů obilovin. Letošní úrodu zatím zemědělci prodávají jen minimálně.
V Plzeňském kraji už zemědělci sklidili všechen ozimý ječmen a řepku. Hlavní plodiny žní, ozimé pšenice, zbývá sklidit jen desetiny procenta. Údaje zveřejnilo ministerstvo zemědělství. Žně v regionu začaly počátkem července a skončí příští týden.
Na Vysočině sklidili zemědělci skoro všechnu řepku olejnou, na začátku tohoto týdne jí zbývalo posíct posledních sto hektarů na Pelhřimovsku. Průměrný hektarový výnos 3,7 tuny je o 320 kilogramů vyšší než před rokem. Obiloviny zůstaly k dnešku už jen na 6,6 procenta polí v kraji. Také úroda obilovin je zatím o něco lepší než vloni. Vyplývá to z dnešních údajů ministerstva zemědělství.
Žně ve středních Čechách jsou téměř u konce, zemědělci mají sklizeno 97 procent obilovin a téměř všechnu řepku, té na polích zbývá ještě 76 hektarů. Nejpomalejší je sklizeň ovsa, zbývá ho sklidit ještě 30 procent. Postup sklizňových prací je letos díky příznivému počasí rychlejší než loni, žádná z plodin zatím není sklizena zcela. Výnosy jsou v regionu nižší než celorepublikové. Vyplývá to z dnešních dat zveřejněných ministerstvem zemědělství.
Žně v Ústeckém kraji končí. Letos mají zemědělci sklizeno o tři týdny dřív než loni, kdy práce na polích zpozdil déšť. Výnosy jsou pod celorepublikovým průměrem, zemědělci viní sucho a vedro. Na Litoměřicku poškodily plodiny kroupy, stojí na webu krajské agrární komory. Práce na polích ještě nekončí, zemědělci budou připravovat půdu na další sezonu, někde už sejí řepku.
Zemědělci ve Zlínském kraji dokončili v minulém týdnu sklizeň ozimé pšenice. Průměrný výnos je 6,44 tuny na hektar, loni byl rovných sedm tun. Pšenicí ozimou bylo letos v regionu oseto 31.717 hektarů. Pod střechou mají pěstitelé v kraji už také veškerou pšenici jarní, která rostla na 1620 hektarech. Výnos je 5,33 tuny na hektar, loni byl 5,22 tuny. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
Sklizeň obilovin a řepky se v Karlovarském kraji blíží k závěru. Sklizeno je již 72,44 procenta obilovin a 87,72 procenta řepky. V postupu sklizně je ale Karlovarský kraj za ostatními, například v Ústeckém kraji už mají sklizeň dokončenou. I ve výnosu Karlovarský kraj zaostává za průměrnými výnosy v celém Česku, vyplývá z aktuálních informací ministerstva zemědělství.
Sklizeň obilí a řepky v Libereckém kraji je za polovinou, úroda je lepší než loni. Řepka je prakticky posekaná, dnes zbývalo podle údajů z ministerstva zemědělství sklidit poslední čtyři hektary. Také sklizeň obilí výrazně pokročila, i když žádnou z obilovin se ještě nepodařilo sklidit beze zbytku. Posečená je většina polí s ozimým ječmenem, ozimou pšenicí a žitem, výnosy u ječmene a pšenice jsou lepší než zemědělci ještě v červenci čekali, výnosy žita jsou naopak nižší.
Produkce masa v Jihomoravském kraji v letošním prvním pololetí v meziročním srovnání klesla na 14.300 tun, což je o 709 tun méně než v prvním pololetí loňského roku. Zatímco výroba hovězího a telecího masa meziročně vzrostla, produkce vepřového se snížila. Obdobně se vyvíjejí také chovy hospodářských zvířat v kraji. Zatímco stavy skotu chovaného v kraji v prvním pololetí rostly, počet chovaných prasat poklesl. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo krajské pracoviště Českého statistického úřadu.
Zemědělci a potravináři stále nemají žádné signály od vlády o tom, že české firmy dostanou od státu kompenzace vysokých cen energií. Státům EU to umožňuje takzvaný dočasný krizový rámec a několik zemí toho využilo. Podniky jsou také ve velké nejistotě, zda budou mít dostatek plynu pro svou produkci. Novinářům to řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal a prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.
