Sklizeň ozimých obilovin na Chrudimsku a Pardubicku začala o dva týdny dřív, než je obvyklé. Zemědělské stroje sklízely ozimy od minulého týdne, deštivé počasí pak práce zastavilo. Řekl to předseda chrudimské agrární komory a zemědělec Jaroslav Kopista.
O podporu za škody způsobené letošními jarními mrazy požádalo zemědělský fond 630 ovocnářů a zemědělských družstev, z toho více než polovina nahlásila poškození na jabloních, 275 pěstitelů nahlásilo škody na švestkách. Řekla to Kateřina Adamcová, ředitelka Sekce projektových opatření Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). K vyplacení podpory musí žadatelé splnit podmínky a fond následně zkontroluje škody na zasaženém místě. K 2. červenci ověřil SZIF přes 500 žadatelů.
Ztráty ovocnářů na tržbách z úrody, kterou zničily mrazy, budou kolem 1,3 miliardy korun. Kritické bude pro ovocnáře 1. pololetí příštího roku, kdy jim budou chybět tržby za jablka. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Podle zveřejněného odhadu sklizně k 15. červnu úroda ovoce kvůli silným jarním mrazům klesne v porovnání s pětiletým průměrem o 77 procent na 31.430 tun ze 138.963 tun. Při výpočtu ztrát ovocnáři vycházeli z cen zemědělských výrobců v roce 2023 podle ČSÚ.
Přesto, že hraboší populace se v červnu na českých polích po několika měsících poklesu mírně zvýšila, s ohledem na aktuální práh škodlivosti, který je čtyřikrát výše než květnový, se riziko poškození porostů snížilo. Z květnového průměru 176 aktivních východů z nor na hektar se průměr zvýšil na 216. Jde pouze o desetiprocentní překročení červnového prahu škodlivosti, což je nejméně za poslední rok a populace je prakticky stejná jako loni v červnu, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) Ivana Kršková. Loni se populace hrabošů přes léto a na podzim dramaticky rozrostla.
V rámci prvej zahraničnej návštevy na úrovni agroministrov dnes minister pôdohospodárstva a rozvoja vidieka Slovenskej republiky Richard Takáč privítal ministra zemědelství Českej republiky Marka Výborného. Témou spoločných rozhovorov boli najmä spoločná poľnohospodárska politika, dovozy agrokomodít z Ukrajiny, problémy s veľkými šelmami či odlesňovanie.
Původní rozhodnutí ohledně plošného navýšení pachtu ze strany SPÚ o 5,8 % bylo podle vyjádření předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýcha vnímáno zemědělskou veřejností značně kontroverzně. Tento postoj nevyplýval pouze z plošného navýšení pachtu, ale i z metodiky výpočtu. „V únoru tohoto roku jsme nad otázkou úprav pachtovného ze strany SPÚ měli poměrně věcnou a plodnou diskusi s ředitelkou SPÚ Ing. Maradovou, díky ní jsme došli k dohodě ohledně úprav kalkulací,“ poznamenal.
„Po deseti letech jsme se rozhodli zvýšit ceny pachtovného u zemědělských nemovitostí státu, abychom je přiblížili reálné hodnotě,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný a dodal, že při tomto rozhodnutí se vycházelo z analýzy Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). „Ta potvrdila, že dosavadní výše již neodpovídá současným ekonomickým podmínkám v zemědělství,“ zdůraznil.
Na jižní Moravě začala minulý týden sklizeň polních plodin, ovšem deštivé počasí ji komplikuje. A předpoklady očekávaných výnosů se spíše nenaplňují. Průběh zimního, jarního i současného letního počasí není příznivý, řekl předseda Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václav Hlaváček.
Zemědělci loni na dotacích obdrželi 34,8 miliardy korun, o 4,1 miliardy korun méně než předloni. Vyplývá to z výroční zprávy Státního zemědělského výročního fondu (SZIF), který dotace mezi zemědělce rozděluje. Nejvíce peněz, a to 15,6 miliardy korun, poskytl fond na přímé platby, které zemědělci získávají na plochu obhospodařované půdy nebo chov hospodářských zvířat. Předloni rozdělil 22,9 miliardy korun. Téměř většinu peněz na přímé platby vyplatila ze svého rozpočtu Evropská unie, ze státního rozpočtu šlo přes půl miliardy korun.
Dánsko uvalí zelenou daň na chovy prasat či krav, které jsou významným zdrojem emisí skleníkových plynů. Podle agentury AP to oznámil ministr pro daně Jeppe Bruus. Daň, kterou dánský stát začne vybírat v roce 2030, je součástí dohody mezi vládou a zemědělskými svazy.
Letošní sklizeň obilovin v Česku bude průměrná, možná lehce nadprůměrná. Domácí spotřebu, která se pohybuje kolem pěti milionů tun, svým objemem bez problémů pokryje, řekl na briefingu k zahájení žní v Žíšově na Kutnohorsku ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Pokud Evropská unie nenavýší rozpočet na další společnou zemědělskou politiku (SZP), nebudou ji zemědělci dodržovat, řekl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha na konferenci v Praze. Druhou možností je podle něj omezení některých cílů strategického plánu. Zároveň upozornil na to, že bez evropských dotací je zemědělství v ČR ztrátové. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že čísla, ze kterých Pýcha vychází, neodpovídají realitě. Oba se ale shodli například na tom, že další SZP musí vycházet z dopadových analýz a je nutné snižovat byrokracii.
Česká republika prosazuje posilování konkurenceschopnosti evropského zemědělství, méně regulací a více motivací, uvedl dnes na jednání v Lucemburku ministr zemědělství Marek Výborný. Tématem dnešního zasedání byla zejména debata o budoucnosti společné zemědělské politiky EU, ministři ve svých vystoupeních ale reagovali také na nedávné protesty zemědělců, kteří vyjeli do ulic v mnoha evropských městech, naposledy například v Bruselu. V Česku se podle ministra Výborného podařilo situaci do značné míry uklidnit, ocenil v této souvislosti i konstruktivní přístup právě zemědělců.
Ministerstvo zemědělství sníží počet veřejných výzkumných institucí ze sedmi na pět. Do Výzkumného ústavu rostlinné výroby se od příštího roku začlení Výzkumný ústav potravinářský Praha a Výzkumný ústav zemědělské techniky. Informace Mladé fronty Dnes (MfD) potvrdilo ministerstvo v tiskové zprávě. Výzkum to podle úřadu neohrozí, místa všech vědeckých pracovníků zůstanou zachovaná. Ministerstvo si od změny slibuje efektivnější a racionálnější řízení, nižší náklady i snadnější zapojování do mezinárodních projektů.
Farmáři v Plzeňském kraji sklidí letos dost sena i kukuřice na krmení pro dobytek. Pomáhá jim vlhko v posledních týdnech. Loni a předloni, kdy bylo velké sucho, sklidili minimum objemných krmiv, zejména travin, jetelovin a kukuřice, která se zkrmují v zeleném, sušeném a silážovaném stavu. Kvůli tomu museli omezovat krmení dobytka. Také bioplynové stanice neměly dost materiálu a někde kvůli tomu omezovali jejich provoz.
Na jihu Čech na konci roku 2023 chovali zemědělci 215.000 kusů skotu, počet meziročně klesl o dvě procenta. Prasat se chovalo 82.000, to je meziročně o 2,4 procenta méně. Ve srovnání s koncem roku 2013 se stav skotu shodně s celorepublikovým trendem mírně zvýšil, a naopak stav prasat klesl. Trend v chovu drůbeže v desetiletém období byl rozdílný, v kraji se stavy snížily, zatímco v Česku vzrostly. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Žatva 2024 je realitou. Prvé kombajny už kosia tohtoročnú úrodu obilnín. Počasie bolo mesiace dozadu mimoriadne nestabilné. Slnečné dni počas jari striedali intenzívne dažde a krupobitie. Poľnohospodári preto pristupujú k zberu obilnín s pokorou a príliš veľké očakávania z nadpriemerných úrod nemajú.
Celková plocha vinic v České republice se od konce loňského roku opět snížila, a to o 352 hektarů na celkových 17.383 hektarů. To představuje zmenšení plochy o dvě procenta. Ještě výrazněji se snížila plocha nově osázených či obnovených vinic, která klesla o 61 procent na 107 hektarů vinic. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).
Protesty zemědělců, které trvaly po celé zemi i v Evropě od konce února do května, podle farmářů z Plzeňska pomohly k prosazení jejich požadavků jen z malé části. Podařilo se například znovu prosadit zálohové platby. Ceny zejména rostlinných komodit jsou ale stále pod výrobními náklady a farmy často drží mírně „nad vodou“ jen živočišná výroba, mléko, a jiné činnosti. Uvedli to zemědělci na Zemědělské výstavě na Hadačce, kterou pořádala společnost Kralovická zemědělská, s 3000 hektary jedna z největších farem na Plzeňsku. Na největší podobnou akci v Plzeňském kraji přijelo přes 5000 lidí.
Zemědělské organizace zemí Visegrádské skupiny požadují po Evropské komisi peníze z krizové rezervy. Zemědělci se podle nich potýkají s vysokými náklady, nízkými výkupními cenami a přibývajícími regulacemi. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková. Představitelé agrárních organizací z Česka, Polska, Slovenska a Maďarska na jednání v Choťovicích na Kolínsku nevyloučili pokračování zemědělských protestů na podzim.
