Zástupci zemědělského holdingu Lukrom, který sídlí v Lípě na Zlínsku, kritizují plánované změny v dotační politice na období let 2023 až 2027. Velké podniky v případě jejich uskutečnění podle nich přijdou o významnou část dotací. Na dotaz to uvedl Karel Čadek ze společnosti Lukrom plus, která se ve skupině zabývá rostlinnou i živočišnou výrobou.
Koaliční rada se tento týden shodla, že na takzvanou redistributivní platbu, tedy dotaci na podporu prvních 150 hektarů u každé firmy, má jít 23 procent z celkové částky na přímé platby. V návrhu bývalé vlády ANO a ČSSD to bylo deset procent. Nový návrh bude ještě posuzovat Evropská komise, podle ministerstva zemědělství bude znamenat výrazně vyšší podporu malých a středních zemědělců.
Se zavedením redistributivní platby v navrhované výši nemůže Lukrom podle Čadka souhlasit. „Velké podniky přijdou o velmi významnou část dotací. Takto vysoká redistributivní platba by ale výrazně poškodila všechny současné zemědělce, včetně rodinných farem. Když bude na první hektary tak obrovská dotace, majitelé nebudou chtít půdu nadále pronajímat zemědělcům. Radši si ji nechají vydat zpět a naoko na ní budou hospodařit sami, aby získali dotace, nebo zatlačí na výši pachtovného. Takže všichni, i malí zemědělci, budou přicházet o půdu,“ řekl Čadek.
Horní limit pro investiční dotaci na jeden projekt bude 30 milionů korun, v minulosti to bylo až 150 milionů, z čehož podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) těžily především velké podniky. Zemědělské dotace pro velké společnosti nakonec nebudou mít stanovený strop, tedy určenou maximální výši dotace na jeden podnik, menší rolníci z nich však dostanou větší podíl.
Případné zastropování by podle Čadka znamenalo výrazné snížení dotací větším podnikům. Domnívá se, že by přibyla i další obrovská administrativní zátěž s prokazováním a uplatňováním případných odpočtů mzdových nákladů. „Nejhorší dopad by mělo společné zavedení příliš vysoké redistributivní platby na první hektary a zastropování,“ uvedl Čadek.
Skupina Lukrom hospodaří zhruba na 15.000 hektarech půdy, především na jihovýchodní a střední Moravě. Zabezpečuje komplexní zemědělské služby, zaměstnává okolo 750 lidí. Za prodej výrobků, služeb a zboží utržila předloni zhruba 2,806 miliardy korun a vykázala zisk přesahující 140,5 milionu korun, vyplývá z konsolidované účetní závěrky. Hospodářské výsledky za loňský rok holding zatím oficiálně nezveřejnil.
ČTK