Čerstvou zeleninu v Česku na zahrádkách pěstuje zhruba 240.000 domácností, což je více než pět procent z jejich celkového počtu. Pro vlastní spotřebu je v posledních letech určeno deset až 15 procent z celkového množství v tuzemsku vypěstované zeleniny, které například v roce 2019 obnášelo 283.541 tun. Pěstování zeleniny pro vlastní spotřebu se v Česku těší stále větší oblibě. Loni snahu lidí o samozásobení domácí zeleninou umocnila pandemie koronaviru. Na dotaz to řekl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.
Průměrná pěstební plocha, kterou domácnosti využívají k produkci vlastní zeleniny, činí zhruba 50 metrů čtverečních. Zelenina pro vlastní spotřebu tak v Česku zabírá celkem 1200 hektarů. V roce 2020, kdy pěstování i maloobchodní prodej zeleniny negativně ovlivnila pandemie koronaviru, podíl samozásobení vlastní zeleninou vzrostl z deseti procent na 15 procent. Pěstováni zeleniny pro vlastní spotřebu je podle Hanky rozšířeno zejména na vesnicích a v okolí menších měst, ve velkých městech pokrývají poptávku po čerstvé zelenině farmářské trhy a řetězce.
„Tento trend (pěstování zeleniny pro vlastní spotřebu) je určitě v posledních dvou letech ovlivněn pandemií koronaviru, v loňském roce asi více než letos. Svůj podíl na rostoucí oblíbenosti samozásobitelského pěstování zeleniny má i současný zájem o životní prostředí i naše zdraví,“ uvedl Hanka. Podle něj se pěstování zeleniny pro vlastní spotřebu stalo důležitou součástí tohoto sektoru. „Na nás profesionálních pěstitelích je pak pokrytí zbývající poptávky po čerstvé či skladované zelenině v průběhu celého roku,“ podotkl Hanka.
Většinu produkce čerstvé zeleniny tuzemští farmáři dodávají obchodním řetězcům, na jejichž pultech končí 75 procent úrody. Velkoobchodům zelináři prodávají desetinu své produkce a stejný podíl připadá na konzervárny, mrazírny či sušárny. Letošní úroda zeleniny zatím podle Hanky vypadá slibně a ceny, za které zeleninu prodávají její čeští pěstitelé, jsou nyní na svém minimu.
Spotřebitelské ceny zeleniny na pultech prodejen jsou podle Hanky stále závislejší na politice obchodních řetězců, které často využívají výkyvy na trhu a prodejní ceny neúměrně zvyšují či naopak snižují. „Farmářské ceny většiny druhů zeleniny ale za poslední dva roky výrazně klesly, náklady naopak rostou,“ upozornil Hanka.
V Česku je evidováno více než 400 velkých pěstitelů zeleniny. Největší plochu na tuzemských polích se zeleninou zabírá cibule, zelí, hrách a mrkev. Pěstební plochy zeleniny určené pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl se loni podle ČSÚ zvýšily z 10.960 hektarů v roce 2019 na 11.326 hektarů. Letos pěstební plocha zeleniny překročila 12.000 hektarů.
ČTK