OLYMPUS DIGITAL CAMERA
V Česku v letošním prvním čtvrtletí po roce a tři čtvrtě klesla výroba masa. Snížila se meziročně o 1,5 procenta na 111.669 tun. Nejvýrazněji klesla u hovězího, méně bylo také drůbežího a vepřového. Na dlouhodobém minimu zůstávají ceny jatečných prasat. Výkup mléka se meziročně zvýšil o 2,2 procenta na téměř 771 milionů litrů. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V chovech v prvním čtvrtletí meziročně přibylo skotu, méně bylo drůbeže, ovcí, koz a zejména prasat, kterých zemědělci chovali nejméně od počátku sledování v roce 1921, oznámil také ČSÚ.
Z výsledků živočišné výroby za první čtvrtletí vystupuje do popředí nižší výroba masa a zvláště u prasat již znatelný pokles stavů, komentovala čísla Markéta Fiedlerová z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ. „Pro chovatele prasat je to důsledek neudržitelného rozdílu mezi tempem růstu cen vstupů a cen, za které svou výrobu prodávají,“ dodala.
Výroba vepřového od ledna do konce března klesla o procento na 52.710 tun. Snížil se počet poražených prasat z výkrmu, výrazně ale přibylo porážek prasnic. „Ceny jatečných prasat se i nadále držely dlouhodobého minima, ale vzhledem k nízké srovnávací základně se meziročně zvýšily o 1,1 procenta,“ uvedl ČSÚ. Zemědělci dostávali v průměru 25,59 koruny za kilogram v živé hmotnosti nebo 33,26 Kč za kilogram v mase.
Prasat v chovech ubylo v prvním čtvrtletí meziročně o 5,6 procenta na 1,43 milionu kusů, počet prasnic se snížil o víc než desetinu na necelých 81.000. „V letošním roce jsou celkové stavy prasat i stavy prasnic nejnižší od počátku sledování v roce 1921. Nejvíce prasat se chovalo v 70. až 90. letech minulého století,“ uvedla Renata Vodičková z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ. Pod čtyři miliony kusů podle ní stavy prasat klesly v roce 2000, pod tři miliony v roce 2005 a pod dva miliony v roce 2009.
Podle ředitele společnosti SPV Pelhřimov Petra Coufala je již chov prasat pro většinu zemědělství vysoce ztrátový a finančně ho zvládají pouze nadstandardně fungující podniky. Pokles chovu zvířat podle něj může ohrozit i rostlinnou výrobu, protože chovy jsou zdrojem organických hnojiv. „Propad stavu prasnic o téměř 11 % indikuje v budoucím období další snížení celkového stavu prasat a současně významné snížení soběstačnosti. Pokud by tento trend pokračoval, tak bychom se v soběstačnosti ve vepřovém mase dostali na 30 až 40 procent,“ uvedl. Podle ČSÚ byla soběstačnost ve výrobě vepřového masa v roce 2020 ještě 43 procent.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala je situace chovatelů hospodářských zvířat alarmující. Musí se potýkat s rostoucími vstupními náklady na krmiva, energie, pohonné hmoty i na mzdy. „Chovatelé ale mají omezené možnosti promítnout toto zdražování do cen, za které prodávají své zboží. Cenu určují především velké obchodní řetězce, které dovážejí levné a předotované zboží z jiných zemí,“ uvedl.
Komora už v dubnu prezentovala průzkum mezi svými členy, podle kterého se chystá letos omezit chovy 43 procent chovatelů prasat a třetina zvažuje o ukončení chovů. Komora tak odhaduje, že po roce 2023 se může soběstačnost ve výrobě vepřového snížit na 20 až 25 procent. „Pokud se situace v blízké době nezlepší, hrozí i ohrožení potravinové bezpečnosti Česka,“ dodal Doležal.
Zemědělský svaz považuje za obzvlášť problematický pokles počtu prasnic, což souvisí s dlouhodobě neuspokojivou situací na trhu pro chovatele. „Ačkoli naši chovatelé prasat patří ke špičce Evropy v produkčních ukazatelích, jako jsou denní přírůstky, nákladovost produkce, počty odchovaných selat, nemají šanci konkurovat více podporovaným chovatelům v jiných zemích,“ uvedl mluvčí svazu Vladimír Pícha.
Výroba hovězího v prvním čtvrtletí meziročně klesla o 2,3 procenta na 17.435 tun. Ubylo poražených býků a jalovic, počet poražených krav se mírně zvýšil. Podle ČSÚ to odráží nižší stavy skotu ve výkrmu na počátku roku, pokles dovozu a mírné zvýšení vývozu jatečných zvířat určených k porážce. Ceny meziročně vzrostly o 16,2 procenta. Jatečné býky chovatelé prodávali v průměru za 51,58 Kč/kg v živém nebo 93,88 Kč/kg v mase.
Drůbežího masa se vyrobilo 41.502 tun, meziročně o 1,6 procenta méně. Ceny jatečných kuřat vzrostly o 1,7 procenta, výrobci je v první jakosti prodávali průměrně za 23,66 Kč/kg v živém.
Drůbeže k 1. dubnu meziročně ubylo o 3,3 procenta na 23 milionů kusů, z toho slepic o 6,4 procenta na 7,6 milionu kusů. Počty ovcí se snížily o 4,9 procenta na 174.000 kusů, koz o 3,2 procenta na necelých 25.000 zvířat. Naopak skotu třetím rokem přibývá, v prvním čtvrtletí meziročně o 1,1 procenta na 1,42 milionu kusů. Stoupl počet býků ve výkrmu i masných krav, u krav na dojení téměř beze změny zůstal na 358.000 kusů.
Ceny zemědělských výrobců mléka meziročně vzrostly o 14 procent. „Průměrná cena litru mléka jakostní třídy Q přesáhla hranici deset Kč o jeden haléř,“ doplnil ČSÚ.
ČTK