Tolik nejistoty na začátku jara ještě ředitel Agrospolu z Knínic u Boskovic Ladislav Menšík nezažil, začínal přitom v 80. letech. Nelehkou dobu pro zemědělce ještě ztížily dopady války na Ukrajině, kterou napadlo Rusko. Ze dne na den se mění ceny paliv, kolísá cena obilí i masa a do toho není podle Menšíka dosud stoprocentně jasné, jak bude vypadat detailně dotační politika českého státu. Finanční plán na letošní rok, který vznikl před měsícem, už je dnes prakticky k ničemu, řekl.
Na jedné straně sice může být příslib vyšších cen za obilí, mléko a maso, ale růst nákladů se zdá být mnohem tvrdší. Naftu Agrospol podle ředitele stihl koupit za příznivější ceny, než jsou teď. „Jarní práce ještě nezačaly a s cisternou, kterou máme plnou, vydržíme měsíc,“ řekl Menšík. Už dříve museli zemědělci jako všichni ostatní zvýšit mzdy, aby lidé neodešli do jiného odvětví. I přesto stále shání alespoň dva zaměstnance, bez nichž nemůže část provozu fungovat. A problém je také s hnojivy, které se ve velkém vozí z Ruska. „Jejich cena se skokově zvýšila už na podzim. Máme podepsané smlouvy, ale sklady dodavatelských firem jsou prázdné. Slibují, že hnojivo bude, ale dokud není v Česku, tak to není jisté,“ řekl Menšík.
I přes tyto nejistoty věří, že se rok podaří zvládnout a na polích vyroste aspoň to nejnutnější. I když po loňském vláhově příznivém roce se během zimy do Česka zase vrací sucho. Po srážkově špatné zimě a minimu sněhu už se začíná z polí prášit.
Otázkou je, do jaké míry mohou zvýšené náklady kompenzovat vyšší prodejní ceny obilí, mléka a masa. „Ještě než válka začala, tak jsme prodali pšenici za 6500 korun za tunu, protože jsem se obával, že cena klesne. Po uzavření přístavu v Oděse ale vyskočila na 8900 korun. To je cena, jakou jsme tu nikdy neměli. Pohyby cen jsou úplně nevyzpytatelné. Řepku ze staré sklizně jsme teď prodávali dokonce za 22.000 korun za tunu,“ řekl Menšík. Dodal, že smlouva na novou sklizeň je 19.000 korun. „Kolik pak bude stát řepkový olej, to tedy nevím,“ poznamenal Menšík. V dřívějších letech se tuna prodávala zhruba za polovinu.
Předpokládá také, že by se dále mohla zvyšovat cena mléka, která byla za únor 9,98 korun za litr a v březnu by mohla přesáhnout deset korun. Což je na první pohled dobrá cena, kterou ale devalvuje razantní růst ceny sóji, kterou se dobytek krmí. „Naposledy jsem ji kupoval za 12.800, dneska stojí 16.000 korun,“ řekl Menšík.
Agrospol má ještě jako jeden z mála podniků chov prasat, který je dlouhodobě nerentabilní a úvah o jeho zrušení už bylo několik. Vždy ale převážila naděje, že se prodejní ceny zvýší. „Navíc některé budovy nejsou ještě ani odepsané a když to zavřeme, nebudeme v nich mít nic. Ale za elektřinu letos zaplatíme s novou smlouvou o 30 až 45 procent víc,“ uvedl Menšík. Produkce vepřového byla podle něj ve ztrátě tři miliony. „Letos jsme plánovali sedm milionů, ale tento týden šla cena nahoru, tak uvidíme, kam až se to dostane. Pokud se to ale nezlepší, tak uvidíme, co řekne představenstvo. Jakmile to ale zavřeme, už se k tomu nevrátíme,“ je si jistý zemědělec.
Nejistota je podle něj i kolem dotací. Kvůli změně jejich systému od příštího roku by podnik s 2400 hektary pro rostlinnou výrobu proti současnému stavu přišel o 3,8 milionu korun. „Sice se mluví o tom, že se bude peněz rozdělovat více, ale rozhodnutí ještě není. Nevíme, co nás přesně čeká, tak ani nevím, do jakých investic se máme pouštět. Rozmýšlíme, zda rekonstruovat jeden silážní žlab, který by to potřeboval,“ dodal Menšík.
ČTK