Celková plocha vinic v České republice se od konce loňského roku opět snížila, a to o 352 hektarů na celkových 17.383 hektarů. To představuje zmenšení plochy o dvě procenta. Ještě výrazněji se snížila plocha nově osázených či obnovených vinic, která klesla o 61 procent na 107 hektarů vinic. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).
Škody na vinicích v Česku po vlně dubnových mrazů jsou vyšší než dvě miliardy korun. V Čechách, kde jsou čtyři procenta registrovaných vinic v Česku, škody dosahují 95 procent. Na Moravě bude výnos nižší nejméně o čtvrtinu, škody ale mohou v některých podoblastech přesáhnout i 30 procent. Svaz vinařů, který je největším oborovým svazem, to zjistil v průzkumu mezi členy. Prezident Svazu vinařů Martin Chlad to dnes oznámil na tiskové konferenci. Podobné škody na révě vinaři podle něj nepamatují. Žádají aktivnější přístup ministerstva zemědělství a zastavení diskuse o zavedení spotřební daně na tiché víno. Ministr pozval vinaře a ovocnáře na jednání.
Škody způsobené mrazem na letošní úrodě vinařů v Česku půjdou do stovek milionů korun, v Čechách pomrzlo 40 procent vinohradů, řekl prezident Svazu vinařů Martin Chlad. Vinohrady v Čechách ničil noční mráz o víkendu, část úrody poškodil už v noci na pátek. Vinaři na jihu Moravy proto od minulého týdne pozorně sledují několik předpovědních modelů i vlastní meteostanice, doplnil Chlad. Chladné počasí s rizikem nočních mrazů má podle předpovědi meteorologů vydržet do noci na pátek, ve středu se Svaz vinařů chystá své členy obeslat dotazníky o zjištěných škodách.
Francie by letos podle odhadů mohla být znovu největším producentem vína na světě, a předstihnout tak Itálii. Nedopomohla by jí k tomu ale dobrá sklizeň doma, jako spíš špatná úroda v Itálii. Podle agentury AFP to vyplývá ze statistik francouzského ministerstva zemědělství zpracovaných na základě odhadů k 1. říjnu.
Hroznů z jihomoravských vinohradů bude letos o něco méně, díky teplému podzimu je ale jejich kvalita dobrá, vysoké teploty uplynulých dvou týdnů prospívaly zejména modrým odrůdám, bílé musí vinaři rychle sklízet, aby nepřišli o žádoucí kyseliny. Řekli to oslovení zástupci vinařů i odborníci.
Vinaři v Česku využili k výsadbě nových vinic pouze 31,5 hektaru, i když na základě evropské a národní legislativy mohli osázet téměř 179 hektarů. Jedná se o nejmenší osázenou plochu za posledních osm let, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) Ivana Kršková. Průměrně vychází na jednoho žadatele půl hektaru nové vinice, protože ÚKZUZ schválil 62 žádostí pěstitelů o novou výsadbu.
Sklizeň hroznů pro výrobu vína bude letos v České republice přibližně o 15 procent nižší než loni a o deset procent menší, než je dlouhodobý průměr. Důvodem je suché období od května do srpna a naopak silné srážky v průběhu září. V tiskové zprávě o tom informoval Svaz vinařů.
Deště z druhé poloviny srpna na jihu Moravy ovlivnily kvalitu hroznů u raných odrůd révy vinné, jejich cukernatost je nižší než obvykle. Kvalita hroznů v hlavní části sklizně, která zatím plošně nezačala, bude záviset na dalším vývoji počasí. Nejhorší variantou by bylo deštivé a chladné počasí bez slunečního svitu, řekl prezident Svazu vinařů Martin Chlad.
Vysoké teploty beze srážek, které v tomto týdnu panují na jihu Moravy, zpomalily dozrávání hroznů ve vinohradech. První rané odrůdy tak v kraji budou vinaři sklízet nejdříve ve druhé polovině srpna. Řekli to odborníci i zástupci vinařů. Se zahájením sklizně hroznů souvisí i začátek prodeje burčáku.
Už třetí rok za sebou nenaplní vinaři kvótu pro výsadbu nových vinic. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) v tiskové zprávě uvedl, že kvóta pro letošní rok umožňovala výsadbu až 178,4 hektaru nových vinic, vinaři ale podali žádosti o osázení 81,2 hektaru.
Ačkoliv se využití mechanizace v péči o vinohrady v Česku v posledních letech zvyšuje, péče o vinice představuje 400 až 500 hodin ruční práce na hektar za rok, v zahraničí je to ale podstatně méně. Podle vedoucího Ústavu zahradnické techniky Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Patrika Burga je na porovnání s údaji z Francie, Itálie nebo Německa vidět, že využití mechanizace v Česká má stále limity. Mendelova univerzita o tom informovala na svých internetových stránkách.
Vinohradníci v České republice v uplynulém roce podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) vysázeli 268,2 hektaru nových vinic. Ve srovnání s rokem 2020 to bylo o 28 hektarů méně. Z bílých odrůd vysadili nejvíce Pálavy, z modrých odrůd vedl Merlot. Řekla to mluvčí ústavu Ivana Kršková.
Vinohradům pod hradem Sádek na Třebíčsku nynější nezvykle teplé počasí s denními teplotami i nad deset stupňů Celsia nevadí. Aby réva začala rašit, muselo by být ve vinařské oblasti Čech a Moravy víc než deset stupňů Celsia 30 dní v řadě, řekl majitel vinařství Lubomír Lampíř. Ani zemědělci na Vysočině se zatím o plodiny na polích nebojí, teplo je podle nich teprve krátkou dobu.
Vinné révě mohou pomoci půdní houby čelit nedostatku vody v suchých obdobích klimatické změny. Zjistili to vědci z Mendelea – ústavu genetiky Zahradnické fakulty MENDELU ve výzkumu, na němž spolupracovali s vědci ze Španělska a Uruguaye. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě. Tyto houby se vyskytují v půdě zcela přirozeně a lze je do vinohradů v potřebném množství dodat. Výrazně přispívají ke zmírnění vodního stresu a navíc dodávají rostlině minerální látky z půdy, jako je fosfor nebo stopové prvky.
Sklizeň hroznů v České republice bude letos přibližně o pět procent nižší než dlouhodobý průměr a o 15 procent nižší než loni, kvalita hroznů je ale velmi vysoká. Novinářům to řekl prezident Svazu vinařů Martin Chlad.
Vinnou révu v Evropě letos zasáhla sucha, krupobití a choroby. Patrně se blíží historicky nízká sklizeň. Kvalita hroznů bude ale i tak vyšší, napsala agentura Bloomberg.
Sběr hroznů ve vinohradech na jihu Moravy se sice pomalu rozjíždí, na vrcholu ale bude vinobraní pravděpodobně v posledním týdnu v září. Současné počasí, kdy denní teploty přesahují 20 stupňů a v noci klesají k 10 stupňům, hroznům velmi prospívá, řekli Pavel Pavloušek z Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity a prezident Svazu vinařů Martin Chlad.
Letošní chladné jaro, kdy ještě v květnu padaly noční teploty pod bod mrazu, přibližně o dva týdny oddálilo kvetení révy vinné. Úrodu hroznů ale neovlivní, mrazíky keře na jihu Moravy nepoškodily. Řeklo to několik dotázaných vinařů a odborníků.
Počasí posledních dní a týdnů je jako na houpačce. Mrazíky potrápily nejednoho pěstitele, nejinak tomu bylo i u vinařů, kteří bedlivě sledovali stav teploměrů. Zatím poslední obavy panovaly o víkendu, kdy předpovědi hlásily i teploty pod nulu. Ledoví muži, kteří s sebou podle pranostik přinášejí citelné ochlazení a s ním i případné ohrožení budoucí úrody, se podle předpovědi na vývoji počasí podepíšou, teploty by ale pod nulu klesnout neměly. Réva má co dohánět, její vegetace je kvůli nízkým teplotám o dva až tři týdny opožděná. Zásadní je termín kvetení révy.
Réva na českých vinicích už začala rašit, ale kvůli chladnému březnu a dubnu později než obvykle, kdy to bývá kolem 8. až 10. dubna. Pro budoucí vývoj vegetace révy to však nemusí nic znamenat a nevypovídá to ani o letošním ročníku; pro vinaře je rozhodující doba kvetení, která obvykle nastává v druhé polovině května. Řekl to Josef Svoboda, vinohradnický manažer skupiny Bohemia Sekt, největšího výrobce sektů a vín v ČR. Vinaři doufají, že mrazy, které by ohrozily úrodu, už nepřijdou.
