Okruh údajů zveřejňovaných v registru využití půdy, takzvaném systému LPIS, se od příštího roku rozšíří například o kontaktní údaje na zemědělce a zemědělské firmy, které na ní hospodaří. Změnu přinese novela zákona o zemědělství a zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu, která vstupuje v účinnost k 1. lednu.
Průměrná tržní cena zemědělské půdy byla letos 335.000 Kč za hektar, což je meziroční nárůst o 13,8 procenta. Vyplývá to z odhadu poradenské společnosti Farmy.cz, který vychází z údajů o doposud realizovaných obchodech. Společnost to dnes uvedla v tiskové zprávě. Loni stál hektar půdy v průměru zhruba 294.000 Kč a cena meziročně vzrostla o 16 procent.
Monitoring eroze zemědělské půdy v Česku zaznamenal za posledních deset let přes 2500 erozních událostí, z toho na více než 260 místech se objevily opakovaně. V tiskové zprávě to uvedl Státní pozemkový úřad (SPÚ). Podle ekologů z Hnutí Duha může být případů výrazně více, protože monitoring vyplývá z dobrovolného hlášení. Ministerstvo zemědělství chce od roku 2024 rozšířit podíl ploch s přísnější protierozní ochranou. Zpřísnění ochrany může podle Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR ohrozit pěstování například kukuřice nebo brambor.
Pro malé farmáře je stále obtížnější dostat se k půdě, protože nemohou nabídnout takovou cenu jako velké podniky. V tiskové zprávě to uvedla Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ), která sdružuje hlavně menší zemědělce. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) z roku 2020 v ČR hospodařilo zhruba šest procent z téměř 29.000 zemědělských podniků s výměrami ploch nad 500 hektarů na 66 procentech zemědělské půdy. Naopak firmy s výměrami do 50 hektarů tvoří asi 72 procent všech podniků a hospodaří na 7,4 procenta půdy.
Stav půdní biodiverzity v české krajině je vinou intenzivní zemědělské produkce velmi špatný. Půda ztratila kvůli velkému omezení vstupu organické hmoty do zeminy schopnost zadržovat vodu a živiny. Na konferenci Fórum pro budoucnost zemědělství a lesnictví to řekl bývalý ministr životního prostředí, biolog a nynější poradce na ministerstvu životního prostředí Ladislav Miko. Česko si podle něj nemůže dovolit pokračovat v péči o krajinu beze změny přístupu.
Vláda ve středu projedná návrh změny svého nařízení, který letos umožní zemědělcům využít půdu ponechanou ladem k pastvě nebo obdělávání a stále pobírat dotace určené pro ekologické zemědělství. Cílem je podpořit produkci potravin v reakci na růst cen. Návrh na vládu předkládá ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Reaguje tím na březnové rozhodnutí Evropské komise, které státům umožňuje odchýlit se od podmínek pro dotace směřující do ekologického zemědělství.
V Pardubickém kraji se za 20 let snížila plocha obhospodařované zemědělské půdy téměř o 10.500 hektarů. V roce 2000 činila její výměra 240.335 hektarů, v roce 2020 to bylo 229.886 hektarů. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Jako uvádí idnes.cz, cena zemědělské půdy v Česku v loňském roce za posledních pět let rekordně vzrostla. Ceny vyskočily v průměru o 16,1 procenta na 294 326 korun za hektar.
Technokratické zvyšování ploch v ekologickém zemědělství by mohlo zapříčinit rozpad trhu s biopotravinami, varuje Zemědělský svaz ČR. Pokud nebude dostatečně vysoká poptávka, klesly by ceny a byli ohroženi stávající producenti, uvedl na tiskové konferenci předseda svazu Martin Pýcha ke koaliční smlouvě nastupující vlády. Ta počítá, stejně jako evropská strategie Farm to Fork (Od zemědělce ke spotřebiteli) s tím, že se do roku 2030 přesune čtvrtina zemědělské půdy do ekologického režimu.
V Česku se v posledních letech odehrává boj o zemědělskou půdu, její celková rozloha se snižuje, zejména kvůli výstavbě, zatímco tržní cena stoupá. Za posledních 15 let se cena ztrojnásobila, informovala v tiskové zprávě Mendelova univerzita v Brně.
Zemědělcům kritizují plán vysokorychlostní tratě z Prahy do Drážďan. Trať se dotkne pěstitelů, kteří produkují chmel a zeleninu, sdělili zástupci Agrární komory ČR. Podle Svazu pěstitelů chmele ČR se tak stát na jedné straně snaží o zápis chmelařské krajiny do Seznamu světového dědictví UNESCO, na druhé straně chce stejně cennou oblastí s dlouhodobou pěstební historií vést vysokorychlostní trať. Dříve se již zemědělci ozvali proti jiné větvi plánovaných tratí – z Prahy do Brna.
Plánovaná severní varianta vysokorychlostní tratě mezi Prahou a Brnem vede pět kilometrů od vodního díla Vrchlice, nezasahuje tedy ani do ochranného pásma tohoto zdroje vody, sdělil mluvčí ministerstva dopravy (MD) František Jemelka. Reagoval tak na vyjádření předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy, který v úterý na tiskové konferenci uvedl, že výstavba koridoru má zabrat přes 3300 hektarů úrodné půdy a hrozí i to, že koridor ovlivní hydrologickou bilanci povodí řeky Vrchlice, které je zdrojem pitné vody pro 60.000 obyvatel Kutnohorska. Podle Jemelky se stát bude snažit se zemědělci více komunikovat, což však v poslední době bylo obtížné kvůli koronaviru.
Návrh protierozní vyhlášky je vyváženým kompromisem mezi požadavky ochránců přírody a zemědělskou praxí, řekl dnes na tiskové konferenci předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. To, že vyhláška nepočítá s pokutami při první erozní události, je podle něj v pořádku, neboť zemědělec je trestán už samotným smyvem půdy a znehodnocením půdy do budoucna. Také hodnota přípustného smyvu devět tun na hektar u hlubokých půd a dvě tuny na hektar u mělkých půd je podle svazu v pořádku, i když původně svaz navrhoval 12 tun z hektaru. Vyhlášku, kterou roky připravovalo ministerstvo životního prostředí, kritizuje například Hnutí Duha nebo Piráti, kterým se zdá málo ambiciózní.
Ekologové kritizují návrh dlouho očekávané protierozní vyhlášky. Chybí důraz na prevenci a přípustná míra každoroční ztráty ornice z hektaru je příliš vysoká, uvedli v tiskové zprávě zaslané Hnutím Duha. Navrhovaná opatření podle nich půdu neochrání. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poté v tiskové zprávě uvedlo, že limity odpovídají akademickým poznatkům. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala se díky znění vyhlášky bude k pozemkům ohroženým erozí přistupovat individuálně, při opakovaných erozních událostech pak budou pozemky, jež jsou dnes mimo systém ohrožení, zařazené do zvýšené ochrany
Problém se suchem je v České republice menší než v posledních pěti letech. Půdu dosytily deště a tající sníh a dostane se do ní ještě voda ze sněhu, který v půli února ležel i v nižších polohách. Únorové sněžení by mělo citelně zlepšit i situaci v některých místech západních a severozápadních Čech, kde pětiletá suchá epizoda přetrvávala i v lednu. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí Mendelovy univerzity Filip Vrána.
Průměrná cena zemědělské půdy loni vzrostla o 3,9 procenta, bylo to nejvíce za poslední tři roky. V průměru se prodávala za 25,35 Kč za metr čtvereční. Uvádí to výroční zpráva společnosti Farmy.cz, která se specializuje na prodej farem a zemědělských nemovitostí. Loni byla zrušená čtyřprocentní daň z nabytí nemovitostí, trh s půdou jinak prochází klidným obdobím. Koronavirová pandemie snížila počty obchodů, v polovině roku se ale vrátily na obvyklou úroveň. Podle konkurenční společnosti Agro21 loni cena půdy stagnovala.
Především na Moravě, v jižních a východních Čechách a na Vysočině nadále převládá vysoká vlhkost půdy. Sucho se nadále vyskytuje jen lokálně v severozápadních a západních Čechách. Ve většině republiky vysoká vlhkost ornice způsobuje problémy s dokončením zemědělských prací, řekl klimatolog a jeden z tvůrců projektu InterSucho Pavel Zahradníček.
Vydanie dodatkov k nájomným zmluvám na poľnohospodársku pôdu zo strany Slovenského pozemkového fondu (SPF) a ich rozposlanie bolo v súlade s tým, čo nám ukladá Európska komisia (EK). Uviedol to pre TASR prostredníctvom svojej hovorkyne Anežky Hrdej minister pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR Ján Mičovský (OĽaNO) v reakcii na dopoludňajší piatkový brífing Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory (SPPK).
Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora (SPPK) pripravuje verejnú výzvu politikom, ktorá súvisí s návrhom dodatkov Slovenského pozemkového fondu (SPF) o zmene výšky nájmu za poľnohospodársku pôdu. Informoval o tom predseda SPPK Emil Macho a členovia predstavenstva SPPK. Výzvu podľa Macha za uplynulých 24 hodín podpísalo už 100 štatutárov poľnohospodárskych podnikov.
Slovenský pozemkový fond (SPF) posiela farmárom návrhy na uzatvorenie dodatkov k aktuálnym nájomným zmluvám. Požaduje, aby sa zmenila doterajšia výška nájomného za pôdu. SPF pritom nájomcom hrozí, že ak so zmenou výšky nájomného nebudú súhlasiť, odstúpi od nájomných zmlúv. Agrominister Ján Mičovský (OĽaNO) návrh SPF zvýšiť nájomné obhajuje potrebou urobiť v správe štátneho majetku poriadok, ktorý predchádzajúce vlády zanedbali.
