Pro malé farmáře je stále obtížnější dostat se k půdě, protože nemohou nabídnout takovou cenu jako velké podniky. V tiskové zprávě to uvedla Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ), která sdružuje hlavně menší zemědělce. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) z roku 2020 v ČR hospodařilo zhruba šest procent z téměř 29.000 zemědělských podniků s výměrami ploch nad 500 hektarů na 66 procentech zemědělské půdy. Naopak firmy s výměrami do 50 hektarů tvoří asi 72 procent všech podniků a hospodaří na 7,4 procenta půdy.
Cena zemědělské půdy loni podle zprávy o trhu společnosti farmy.cz meziročně stoupla o 16 procent a i letos lze očekávat další růst cen. Hektar půdy minulý rok stál v průměru 294.326 korun, když v roce 2011 stál hektar v průměru 108.100 Kč. Cena orné půdy byla loni průměrně o 33 procent vyšší než trvale travnaté porosty.
Zpráva také zmiňuje, že v minulém roce se zvýšil zájem o akvizice farem a zemědělských společností a zemědělský sektor lákal investory díky stabilní ziskovosti. Uvádí, že od roku 2020 roste podíl takzvaně nezemědělských investorů, loni to bylo 48 procent kupujících.
Místopředseda ASZ Jan Staněk uvedl, že v současnosti je běžné například v případě, „kdy předseda privatizovaného družstva odchází do důchodu, že se půda prodává jako velký celek, zatímco dříve bylo běžné, že půdu koupili spíše soukromníci a část třeba okolní družstva.“
To podle Staňka vede k tomu, že pro začínající zemědělce je obtížné se k půdě vůbec dostat, pokud se například nedědí v rodině. „Pokud je někde pozemek na prodej a začínající se rozhodne ho koupit, jsou tu ti velcí, kteří ho jsou schopni až několikanásobně přeplatit,“ doplnil.
Pozemky lze také použít jako zástavu úvěru. Například banka Moneta uvádí, že financuje asi třetinu úvěrů v zemědělském sektoru a za posledních pět let poskytla půjčky v hodnotě více než pět miliard korun. „Úvěrem lze financovat až 100 procent kupní ceny půdy se splatností až 30 let. To může pomoci hlavně mladým začínajícím farmářům,“ uvedla manažerka banky pro oblast zemědělství Barbora Kobiánová.
ČTK