Štítek: ekologie

Jak uvedl statistický úřad Eurostat, výměra využívaná k ekozemědělství se v Evropské unii vytrvale rozšiřuje, takže v minulém roce činila 16,9 milionu hektarů. O rok dříve plocha pro ekologické zemědělství činila 15,9 milionu, v roce 2020 pak 14,7 milionu hektarů. Za posledních deset let se zvyšuje prakticky ve všech zemích unie.

Ekologické organizace kritizují návrh ministerstva zemědělství, podle kterého by se ekologické dotace vyplácely také zemědělcům, kteří nesplní některé podmínky ke zlepšení stavu krajiny, například požadavek na pěstování více než jedné plodiny na větších farmách nebo vyčlenění části půdy na podporu přírody. Ve společné tiskové zprávě to uvedly Hnutí Duha, Česká společnost ornitologická a Světový fond na ochranu přírody (WWF) v Česku. Ministerstvo zemědělství  uvedlo, že chce sazbu ekologické platby zachovat, protože vypuštěný požadavek na diverzifikaci plodin je pouze jedním z mnoha a většina ostatních podmínek pro výplatu dotace se nezmění.

Omezovat stavy skotu kvůli snaze o uhlíkovou neutralitu není v Česku potřeba. Díky tomu, že významná redukce se v Česku uskutečnila již v 90. letech, kdy celé zemědělství procházelo náročnou postsocialistickou transformací, produkuje zemědělství jen sedm procent českých emisí, zatímco evropský průměr je deset procent a celosvětový dokonce 25 procent. Na konferenci tvůrců a přispěvatelů projektu Intersucho to řekli bioklimatologové Zdeněk Žalud a Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Pět českých farem získalo za rok 2023 ocenění v programu Pestrá krajina, které se uděluje za pozitivní vliv na životní prostředí a šetrné hospodaření. Zlatou medaili dostala farma Bělecký mlýn, farma Milošovice rodiny Cihlářových, farma Libora Konvalinky a ekofarma Zelený kopec. Stříbrnou medaili má farma Koňákov. Akci pořádá šestým rokem Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR). Zemědělci si dnes ocenění převzali na konferenci v prostorách České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).

Zemědělci s využitím dotace na zakládání takzvaných agrolesnických systémů v loňském roce vysadili 61.000 stromů na 610 hektarech zemědělské půdy. Zemědělci získali na podporách dohromady 66 milionů korun. Stromy se sází na pozemcích, které dále slouží k pěstování plodin nebo jako pastvina. Dotace budou moci farmáři čerpat i na následnou údržbu stromů. V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo zemědělství.

Česko může dosáhnout cíle EU mít do roku 2030 čtvrtinu půdy v ekologickém zemědělství, vyžaduje to ale větší podporu odbytu od státu. Řekla to manažerka svazu organizace PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Kateřina Urbánková. Nyní se ekologicky hospodaří na zhruba 15 procent zemědělské půdy a většinu tvoří trvalé travnaté porosty. Spotřebu lze podle svazu podpořit zařazením biopotravin z ekologického zemědělství do veřejného stravování.

Evropský parlament po nebývale těsném hlasování podpořil návrh na obnovu přírody na územích dotčených lidskou činností. Pro klíčovou součást environmentální politiky Evropské unie hlasovalo 336 poslanců, většinou z levicových skupin či liberálů. Proti se postavilo 300 zástupců pravicových frakcí včetně většiny nejpočetnějších lidovců. Europoslanci nyní začnou o konečné podobě pravidel vyjednávat se členskými státy.

Vyhlášení a provoz národního parku Křivoklátsko vyjde stát na stovky milionů korun. Uvádí to odhad Lesnicko-dřevařské komory České republiky. Agrární komora ČR (AK) poukazuje na odpor obcí i místních obyvatel a petici proti NP podepsanou více než 11.000 lidmi. Lesnicko-dřevařská komora ČR upozorňuje například na zvýšené riziko šíření kůrovce i požárů. AK i Lesnicko-dřevařská komora ČR jsou dlouhodobě proti záměru vlády, která chce z části CHKO Křivoklátsko vytvořit národní park, uvedla mluvčí AK Barbora Pánková.

Ekologické zemědělství (EZ) v ČR se soustřeďuje hlavně v horských a podhorských oblastech, kde je 90 procent všech farem. Vyplývá to z poslední ročenky ekologického zemědělství ministerstva zemědělství. Podle ní se v roce 2021 ekologicky hospodařilo na 558 124 hektarech, což odpovídá 15,7 zemědělské půdy. Podíl orné půdy v režimu ekologického zemědělství se podle zprávy meziročně zvýšil o zhruba deset procent na 103.000 hektarů. Podle ministerstva to naznačuje, že přibývá farmářů hospodařících v režimu EZ, kteří se zaměřují na pěstování plodin a chov zvířat.

Povinnost dodržovat stanovené limity škodlivých plynů a látek vypouštěných do ovzduší by se nově měla vztahovat nejen na průmyslové podniky či chovatele prasat, ale i na velkochov hovězího dobytka. Shodli se na tom ministři životního prostředí zemí Evropské unie, kteří dojednali společný přístup k novele směrnice o průmyslových emisích. V Česku se pravidla nově dotknou několika set chovatelů.

Zlaté medaile v programu Pestrá krajina za rok 2022 získaly čtyři farmy. Ocenění, které zemědělci získávají za šetrné hospodaření v krajině a pozitivní vliv na životní prostředí, farmáři převzali v aule České zemědělské univerzity. Akci pořádala pátým rokem Asociace soukromého zemědělství ČR.

Ministerstvo životního (MŽP) prostředí vydalo souhlasné stanovisko ke strategickému plánu zemědělských dotací na další období mezi lety 2023 až 2027. Připojilo k němu připomínky, které může ministerstvo zemědělství do finální podoby plánu zapracovat před tím, než ho předloží ke schválení vládě. Hnutí Duha v tiskové zprávě upozornilo na to, že požadavky MŽP se shodují s připomínkami ekologů, kteří upozorňují na to, že bez přísnější ochrany biodiverzity v krajině vláda nemůže splnit svůj programový cíl vyčlenit do roku 2030 desetinu zemědělské půdy pro meze, remízky nebo nesečená místa na loukách.

Zemědělské metody šetrné k přírodě zvyšují biologickou rozmanitost, aniž by snižovaly průměrné výnosy. Vyčlenění zemědělské půdy pro přírodu nemá negativní vliv ani na potravinářskou bezpečnost. Vyplývá to ze závěrů desetiletého projektu britského Centra pro ekologii a hydrologii (UKCEH), o kterých informoval list The Guardian.

Nizozemská vláda představila plány snížení emisí oxidů dusíku o 70 procent, v některých oblastech až o 95 procent. Podle vlády jde o „nevyhnutelnou změnu“. Zemědělci plány označují za nerealistické a chystají protesty, napsala agentura AP. Nizozemské provinční vlády mají teď rok na to, aby představily konkrétní plány, kterými docílí požadovaného snížení.

Do krajinotvorby plánuje v následujících pěti letech podle aktuálního průzkumu Agrární komory ČR investovat zhruba 80 procent zemědělců, přičemž zhruba 44 procent počítá s pravidelnými investicemi každý rok. V posledních pěti letech budovalo krajinotvorné prvky v boji proti nepříznivým vlivům, jako je vodní nebo větrná eroze půdy, 70 procent zemědělských podniků. Nejčastěji vytvářely stromořadí, skupiny dřevin, ale také meze, mokřady či terasy. Výsledky průzkumu na tiskové konferenci představil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Rozsah ničení amazonského pralesa se na začátku letošního roku zvětšil. Podle údajů brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) v lednu a v únoru prales přišel o zhruba 630 kilometrů čtverečních své plochy, což je přibližně třikrát více než před rokem. Vývoj velice znepokojuje ekology, kteří upozorňují, že kvůli dešťům se odlesňování na začátku roku drží spíše na nízkých hodnotách, uvedla agentura EFE.

Zlatou medaili v programu Pestrá krajina letos získaly tři farmy a jedno vinařství. Byly oceněny za odpovědné a šetrné hospodaření, které má pozitivní vliv na přírodu. Laureáti dnes převzali medaile v aule České zemědělské univerzity v Praze. Akci pořádá Asociace soukromého zemědělství ČR. Ocenění získaly farmy z Hodonínska, Nymburska a Vyškovska a vinařství z Břeclavska.

Mýcení amazonského deštného pralesa v Brazílii za rok vzrostlo o 22 procent, což je nejvíce od roku 2006. S odkazem na zveřejněnou vládní výroční zprávu o tom informuje agentura Reuters. Zjištění podle ní odporuje tvrzení prezidenta Jaira Bolsonara, že brazilské úřady nelegální odlesňování potírají.