Štítek: Dotace

Vláda schválila plán zemědělských dotací na roky 2023 až 2027. Na dotace by mělo každý rok jít 40 miliard korun, většina z toho z evropských zdrojů, uvedl na tiskové konferenci ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Nastavení dotací vyvolalo letos několik protestů organizovaných hlavně Agrární komorou ČR, která kritizovala přesun větší části peněz k menším farmářům. Výhrady k plánu mají také ekologické organizace jako například Hnutí Duha. Plán musí ještě schválit Evropská komise.

Ministerstvo zemědělství dnes schválilo výši sazeb hlavních zemědělských dotací, tedy přímých plateb na hektar obhospodařované půdy, pro rok 2022. Hlavní platba na plochu, tzv. SAPS, bude činit 3213,91 Kč na hektar. Je to zhruba o 118 korun méně než loni, kdy to bylo 3331,70 Kč na hektar. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) schválil i výši plateb na citlivé komodity, jako jsou chmel, ovoce, zelenina nebo chov dojnic nebo telat, na které bude letos vyplaceno přes 3,1 miliardy Kč. Ministerstvo to uvedlo v tiskové zprávě.

Studie poradenské společnosti KMPG, která analyzovala dopady nastavení zemědělských dotací na příští období mezi lety 2023 až 2027, je podle ředitele Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) Štěpána Kaly zkreslená a její část zabývající se zemědělskými komoditami je podle něj zavádějící. Uvedl to ve vyjádření pro Asociaci soukromého zemědělství ČR, která sdružuje malé farmáře. Studii si nechala zpracovat Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR. Prezident Agrární komory Jan Doležal uvedl, že studie pracovala s veřejně dostupnými daty.

Rozpočet na příští rok počítá s programem na podporu zaměstnanosti v zemědělství na venkově pomocí sníženého sociálního pojištění. Sdělil to vedoucí oddělení mediální komunikace ministerstva práce (MPSV) a sociálních věcí Jakub Augusta. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) už dříve uvedl, že by mělo jít o podporu až tři miliardy korun a měla by směřovat do živočišné výroby a pěstování citlivých komodit, jako jsou brambory nebo zelenina.

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PRGLF) spustí v úterý nové kolo programu investičních úvěrů na zvýšení výkonnosti a udržitelnosti zemědělských podniků. Malé a střední firmy mohou žádat o úvěr od 100.000 do deseti milionů korun. Žádosti lze podávat výhradně prostřednictvím internetového formuláře, fond přijme maximálně 250 žádostí. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí PRGLF Barbora Šenfeldová.

Chovatelé prasat, drůbeže a dojnic a pěstitelé brambor a jablek dostali 831 milionů korun mimořádné podpory. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) peníze vyplácel od konce srpna a vyřídil 2559 žádostí. Dotace má zemědělcům pomoci hlavně kompenzovat růst cen vstupních nákladů na energie, krmiva nebo hnojiva. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zemědělství.

Ministerstvo zemědělství (MZe) by příští rok mělo hospodařit s rozpočtem 57,44 miliardy korun. Oproti letošnímu rozpočtu je to pokles o 3,8 procenta, tedy 2,24 miliardy Kč. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který v pondělí schválila vláda. Po letošní novele rozpočtu ministerstvo hospodaří s výdaji 59,64 miliardy korun, výdaje oproti původně schválenému rozpočtu letos stouply o zhruba miliardu.

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PRGLF) dnes spustil další kolo žádostí o podporu na splátky úvěrů pro potravináře. Příjem žádostí byl však ukončený krátce po spuštění, kdy se vyčerpal limit 50 žádostí. Firmy mohly žádat až o 1,25 milionu korun. Ve čtvrtek od devíti hodin ráno pak mohou zemědělci žádat o další podporu až 250 tisíc Kč, limit je 350 žádostí. Fond tak ve druhém kole rozdělí celkem až 150 milionů Kč mezi malé a střední firmy. Informovala o tom mluvčí fondu Barbora Šenfeldová.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) rozdělil 70 procent z 831 milionů korun určených na mimořádnou pomoc chovatelům prasnic, drůbeže, dojeného skotu a pěstitelům jablek a brambor. K dnešnímu dni vyplatil 587 milionů Kč a vydal téměř 1200 kladných rozhodnutí o poskytnutí dotace, která má firmám pomoci kompenzovat rostoucí vstupní náklady na energie, krmiva a pohonné hmoty. Fond o tom informoval v tiskové zprávě. Největší část podpory dostali chovatelé prasnic a kuřat.

Nastavení zemědělských dotací na období mezi lety 2023 až 2027 negativně ovlivní přibližně 2000 velkých podniků, které hospodaří na 63 procentech půdy a chovají více než tři čtvrtiny hospodářských zvířat. Kvůli přesunu větší části dotací směrem k menším farmářům může dojít u velkých firem ke snižování konkurenceschopnosti a produkce, zpomalení inovací a v dlouhodobém výhledu i k poklesu počtu firem. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti KPMG pro Agrární komoru ČR a Zemědělský svaz ČR, které rozdělení dotací dlouhodobě kritizují.

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PRGLF) spustí další kolo příjmů žádostí na podporu malých a středních zemědělských podniků. První kolo žádostí o podporu vyčerpalo kapacitu 2000 žádostí krátce poté, co byl spuštěn jejich příjem. Fond o tom informoval v tiskové zprávě. Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ), která sdružuje hlavně malé farmáře, žádá v dopise ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) o zmírnění některých požadavků.

Ministerstvo zemědělství (MZe) by příští rok mohlo hospodařit s výdaji 56,13 miliardy Kč, což je zhruba o 2,5 miliardy méně než letos. Vyplývá to z prvního návrhu rozpočtu na následující rok, který je dostupný na webu vlády. Proti červnovému návrhu je to o zhruba 4,33 miliardy korun více.

Hnutí Duha a další ekologické organizace vyzvaly ministerstvo životního prostředí (MŽP), aby v nastavení zemědělských dotací v ČR v období 2023 až 2027 více prosazovalo zájmy ochrany přírody. Poukázaly na nezávislé hodnocení ekologických dopadů od společnosti Integra Consulting, podle kterého koncepce dotací jako celek bude mít jen mírný pozitivní vliv. MŽP se k finální podobě dotačního plánu ještě může vyjádřit.

Zemědělci nebudou muset příští rok osít pole stejnými plodinami jako letos, umožňuje to výjimka z ekologických pravidel. Budou také moci osít plochy, které by jinak musely zůstat ladem. Na agrosalonu Země živitelka o přijetí výjimek informoval ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Umožnila je Evropská komise jako pomoc zemědělcům zasaženým růstem cen energií pohonných hmot nebo krmiv.

Na podporu zaměstnanosti v zemědělství na venkově by mohla vláda dát až tři miliardy korun. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) na agrosalonu Země živitelka řekl, že jeho resort spolu s ministerstvem práce a sociálních věcí připravuje v této výši program sníženého sociálního pojištění pro živočišnou výrobu a produkci citlivých komodit, jako jsou brambory nebo zelenina.

Žádosti o investiční dotace pro firmy z holdingu Agrofert ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) od 29. listopadu loňského roku zpracovává Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) podle standardních postupů. Na Babiše jako řadového poslance se již nevztahují příslušná omezení vyplývající ze zákona o střetu zájmů a není ani jinou osobou podílející se na plnění rozpočtu podle evropského nařízení. Fond to uvedl na svých webových stránkách. SZIF kvůli auditnímu šetření Evropské komise (EK) pozastavil od 2. srpna 2018 administraci projektů z holdingu. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) minulý týden uvedl, že smlouvy týkající se těchto projektů se budou ukončovat.

Malé a střední zemědělské a potravinářské firmy budou moci od 30. srpna žádat o podporu na snížení jistiny úvěru. Jednorázovou dotaci jim vyplatí Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), který podpůrné programy v připravil spolu s ministerstvem zemědělství. Firmám vyplatí celkem 750 milionů korun. Zemědělci mohou dostat až 250.000 korun, potravináři až 1,250.000 korun. Fond o tom informoval v tiskové zprávě.

Vláda dnes rozhodla, že nepodá žalobu k Soudnímu dvoru EU na Evropskou komisi kvůli pokutě více než 3,2 milionu eur (zhruba 80,3 milionu korun) za chyby v zemědělských dotacích. Její součástí je i sankce za střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) ve výši 30.606 eur (zhruba 751.000 Kč). Na tiskové konferenci po jednání vlády to oznámil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Lucie Bukovanská, mluvčí holdingu Agrofert z Babišových svěřenských fondů, v reakci uvedla, že společnost překvapilo, že vláda kvůli sankci, která je jen zhruba jedno procento celé částky, v rámci politického boje obětovala zájmy ČR.

Na zaujaté vystupování vůči holdingu Agrofert a možné zneužívání politických funkcí proti holdingu si stěžuje představenstvo Agrofertu v otevřeném dopise předsedovi vlády Petru Fialovi (ODS). Holding se ohradil proti výrokům členů kabinetu, které podle představenstva například ještě před zahájením jakýchkoli řízení předjímají, že Agrofert přijde o dotace. Mluvčí vlády Václav Smolka serveru iROZHLAS.cz řekl, že dopis Agrofertu je „inzerce“ a premiér jej nečetl.