Určení maximální výše dotací pro největší firmy a platbu na první hektary si zapsala do svého programového prohlášení vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Chce také ukončit podporu biopaliv první generace a bioplynových stanic, které zpracovávají technické plodiny. Osevní plocha jedné plodiny by měla být podle kabinetu v erozně ohrožených oblastech maximálně deset hektarů.
Ministerstvo zemědělství (MZe) by mělo úpravám strategického zemědělského plánu věnovat více času, uvedlo Hnutí Duha v tiskové zprávě. Do poloviny ledna, jak ministerstvo zamýšlí, ho Evropské komisi poslat nemusí, doplnilo hnutí. Ekologové požadují v dokumentu změny, které povedou k vyšší ochraně přírody. Právě nová verze plánu má být podle dřívějšího vyjádření MZe ekologicky ambicióznější. Hnutí Duha kritizuje také průběh nynějšího jednání o úpravách dokumentu, který určí, jak se budou v letech 2023 až 2027 přerozdělovat dotace.
Ministerstvo zemědělství (MZe) upravuje návrh zemědělského strategického plánu, který připravilo bývalé vedení úřadu. Dokument má cílit na vyšší ochranu přírody, půdy, vody a podporu druhové rozmanitosti, uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Současnou podobu plánu dříve kritizovaly ekologické organizace, Agrární komora naopak odmítla dodatečné změny. Plán pro Českou republiku stanovuje klíčové cíle a nastavení dotací pro tuzemské zemědělství na období 2023 až 2027.
Zavedení Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) v navrhované podobě neprospěje životnímu prostředí, sníží úrodnost půdy a obyvatelstvo vystaví nebezpečí kvůli špatné kvalitě a nedostatku potravin. Na Mezinárodní konferenci Asociace samostatných odborů to řekl bývalý předseda Agrární komory a člen jejího představenstva Zdeněk Jandejsek. Evropské zemědělské cíle například předpokládají, že do roku 2030 sníží každý z evropských států spotřebu přípravků na ochranu rostlin o 50 procent a minerálních hnojiv o 20 procent.
Ekologické organizace požadují po novém vedení ministerstva zemědělství, aby přepracovalo návrh zemědělského strategického plánu, který připravil odcházející ministr Miroslav Toman (ČSSD). Podle něj by se měla vyvíjet česká zemědělská politika do roku 2027 a Evropské komisi se má odeslat do konce roku. Ekologové však podle svého vyjádření očekávají vstřícnost komise, že pozdější odevzdání plánu vadit nebude. Agrární komora ČR však rychlé změny bez konzultace se zemědělci odmítá. Stanovisko ministerstva zjišťuje.
Za největší úspěchy svého ministerského působení považuje odcházející ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) prosazení maximální výměry jedné pěstované plodiny na poli na 30 hektarů, zákaz dvojí kvality potravin v podobných obalech a snížení používání pesticidů. Naopak se podle něj musí dotáhnout ústavní ochrana vody nebo centrální registr psů.
Ministerstvo zemědělství poslalo k notifikaci Evropské komisi zjednodušující systém na přerozdělování některých národních dotací. Pro získání peněz by se prokazovala produkce, řekl končící ministr Miroslav Toman (ČSSD). Jaké programy by do nového systému mohly konkrétně spadat, přesně nesdělil.
Kritická situace v sektoru vepřového masa a příprava strategických plánů společné zemědělské politiky (SZP) jsou body, které Česká republika předložila na prosincovém jednání ministrů pro zemědělství v Bruselu. Ti se na zasedání Rady pro zemědělství a rybářství (AGRIFISH) dohodli na společné pozici 27 zemí EU k pohotovostnímu plánu pro zajištění dodávek potravin a potravinové bezpečnosti v případě krize. Diskutovali také o nekalých obchodních praktikách v potravinovém řetězci. Českou delegaci vedl náměstek ministra Jiří Šír.
Spotřebu elektřiny a fixaci cen řešil předseda Agrodružstva Miroslav na Znojemsku Radek Janeček už před třemi lety. Díky tomu nezažívá a nezažije příští rok drastický skok v platbách jako mnozí kolegové. I tak dnes ale platí dvakrát víc než před třemi lety a příští a přespříští rok to bude trojnásobek staré ceny, řekl. Podle něj zemědělci prožívají obtížné časy i kvůli zdražujícím krmivům a hnojivům a nedostatku pracovní síly. Zároveň však dodal, že od žní roste poměrně výrazně cena komodit.
Technokratické zvyšování ploch v ekologickém zemědělství by mohlo zapříčinit rozpad trhu s biopotravinami, varuje Zemědělský svaz ČR. Pokud nebude dostatečně vysoká poptávka, klesly by ceny a byli ohroženi stávající producenti, uvedl na tiskové konferenci předseda svazu Martin Pýcha ke koaliční smlouvě nastupující vlády. Ta počítá, stejně jako evropská strategie Farm to Fork (Od zemědělce ke spotřebiteli) s tím, že se do roku 2030 přesune čtvrtina zemědělské půdy do ekologického režimu.
Stát přerozdělí na přechodných vnitrostátních podporách pro zemědělce 550 milionů korun.ˇV tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo zemědělství. Loni byla suma zhruba o osm milionů Kč nižší.
Poslanci Evropského parlamentu dnes v konečném hlasování schválili reformu společné zemědělské politiky (SZP), která bude ovlivňovat podobu zemědělství v členských zemích evropského bloku v pětiletém období od roku 2023 a určovat způsob přerozdělování evropských zemědělských dotací. Chystané změny mají za cíl zvýšit šetrnost k životnímu prostředí, lepší podporu malých a středních zemědělských podniků a lepší připravenost zemědělského sektoru na případné krize či výkyvy na trhu. Nová pravidla musí ještě schválit členské státy.
Zemědělství nemůže být oblastí, kde se budou dramaticky ořezávat výdaje, řekl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Možností jsou podle něj jiné podpory než jen přímé dotace, například některé dotační prostředky by se mohly osvobodit od daně z příjmu. K tomu, jestli se v nové vládě stane ministrem zemědělství, se nechtěl vyjadřovat. U evropského rozvojového programu se podle něj bude strana snažit usilovat, aby byla podpora vyšší než současných 35 procent z českých zdrojů.
Zemědělský svaz ČR a Agrární komora vyzvaly vznikající vládu koalic Pirátů a Starostů a Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) ke zvýšení spolufinancování evropské zemědělské politiky za státního rozpočtu. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala by se mělo zvýšit spolufinancování na 65 procent ze současných 35 procent. Vyšší kofinancování přispěje k posílení konkurenceschopnosti českých zemědělců a potravinářů. Současně může pomoci při naplňování cílů vyplývajících ze Zelené dohody pro Evropu, sdělil Doležal. Svaz navrhuje spolufinancování ze 70 procent.
Finanční limit u zemědělských dotací pro velké farmy, tzv. zastropování, konec podpory bioplynovým stanicím zpracovávajícím technické plodiny, ale i omezení plochy jedné pěstované plodiny na deset hektarů v erozně ohrožených oblastech. To jsou mimo jiné priority vznikající vlády koalic Pirátů a Starost a Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP09). Informují o tom v programovém prohlášení vlády, které koalice podepsaly.
Státní zemědělský intervenční fond bude v příštím roce hospodařit s 44,2 miliardy korun, meziročně je to o 3,78 miliardy Kč více. Rozpočet fondu schválila vláda, informoval úřad na svém webu. Většinu peněz by měl fond získat z evropských fondů a to 31,2 miliardy korun, uvedlo ministerstvo zemědělství.
Vlastní jatka a obchody, ale i výrobu energií z vlastních zdrojů vytvořili farmáři Horákovi z Choťovic na Kolínsku. Samotný chov zvířat by se podle nich nevyplatil. Zástupci farmy řekli novinářům. Díky vlastní bioplynové stanici i tzv. ZEVO, tedy zařízení na energetické využívání odpadu, je farma energeticky soběstačná. V nynější době stoupajících cen energií je to výhodné, i když nafta do traktoru je stále potřeba, uvedli majitel farmy Karel Horák a jeho syn Jiří, který představuje 11. generaci sedláků v rodině Horákových.
Ministerstvo zemědělství chce kofinancovat v budoucím období evropské zemědělské politiky, tedy mezi lety 2023 až 2027, peníze z EU na projekty do zemědělství ze 65 procent. Ročně to bude průměrně 12 miliard korun, kdyby se program kofinancoval ze 40 procent, bylo by to pro státní pokladnu každoročně o osm miliard levnější. Uvádí se to v materiálu ke strategickému plánu ČR, který v pondělí probere vláda. V současné době je tato část v evropském rozvojovém programu kofinancována ze 35 procent.
Ministerstvo zemědělství chce v národních zemědělských dotacích pro příští rok přerozdělit pět miliard korun. To je stejně, jako bylo po posílení dotací v letošním roce a o 1,2 miliardy Kč více, než původně vláda pro letošní rok předpokládala. Do živočišné výroby by mělo jít 3,49 miliardy Kč, do rostlinné výroby 471 milionů Kč, do potravinářství 848 milionů Kč a 194 milionů Kč na další aktivity, píše ministerstvo zemědělství v předkládací zprávě k dokumentu, který v pondělí projedná kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO).
Zemědělský svaz ČR kritizuje kladné stanovisko europarlamentu ke strategii Od zemědělce ke spotřebiteli. Podle mluvčího svazu Vladimíra Píchy europoslanci strategii schválili, i když si uvědomují její dopady. Svaz už dříve na základě studií varoval před zdražováním potravin právě v důsledku evropských strategií. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala bude nyní hlavně záležet na tom, jaký podíl na plnění strategie budou mít jednotlivé členské státy. Evropské zemědělské cíle mimo jiné předpokládají, že do roku 2030 sníží každý z evropských států spotřebu přípravků na ochranu rostlin o 50 procent a minerálních hnojiv o 20 procent.
