Obiloviny byly přibližně na 83.000 hektarech, zabíraly o 2500 hektarů víc než loni. Z jednoho hektaru měly podniky v průměru 6,32 tuny, loni byl výnos 6,01 tuny. Republikový průměr je letos 6,02 tuny.
Řepku zemědělci zaseli na 2500 hektarech, průměrný výnos byl 3,51 tuny, loni činil 3,28 tuny. Letošní průměr za republiku byl nižší než krajský, 3,38 tuny.
Na Chrudimsku, Svitavsku a Orlickoústecku dopadla sklizeň lépe, na Pardubicku byla horší, protože půda tam není tak úrodná a navíc tam bylo větší sucho.
Tím podle Říhy dobré zprávy končí a víc je těch horších. „Nový vegetační rok, který začíná setím ozimých plodin už v srpnu, je pro zemědělce ohromnou nejistotou. Od příštího roku se mají výrazně změnit dotační pravidla a my je ještě na konci září v definitivní podobě neznáme,“ řekl Říha.
Co dál komplikuje podnikání jsou podle něj ceny hnojiv. Stojí pětkrát víc než loni. Říha také kritizoval Zelenou dohodu pro Evropu, která podle něj jde proti potravinové soběstačnosti státu, může zdražovat potraviny. „Není vůle Green Deal od roku 2023 odložit, snažíme se vyjednávat efektivní výjimky,“ řekl Říha.
České zemědělství je proti jiným státům v nevýhodě, protože národní podpora není tak vysoká jinde, řekl Říha. Třeba kompenzace na vysoké náklady hnojiv je nulová, v Polsku je podle něj 22 miliard korun.
Jaroslav Vaňous z vedení Zemědělského družstva Sloupnice řekl, že rostoucí náklady nejde promítnout do cen potravin, protože kupní síla lidí klesá. Ve 12 prodejnách, které podnik provozuje, se už změna nákupního chování projevila.
Některé podniky skončí, podle ředitelky obecně prospěšné společnosti Agrovenkov Petry Vaňousové je to patrné na počtech přihlášených do regionálních soutěží. Je jich méně. Provozovnu například zavřela Jatka v Lanškrouně, dodala.
ČTK