Senát se bude zřejmě příští rok zabývat peticí části zemědělců, kteří žádají po vládě změnu jarního nastavení podmínek přímých dotací tak, aby je sdružení vlastníci půdy měli stejné jako samostatní zemědělci. Petici podepsalo na 11.600 lidí, a horní parlamentní komora ji tak bude muset projednat na svém zasedání.
Petice kritizuje nastavení takzvané redistributivní platby, kterou získávají podniky na prvních 150 hektarů půdy. Od letošního roku je to 23 procent z celkové částky, předchozí vláda chtěla platbu nastavit na deset procent. Větší část peněz tedy směřuje k menším farmářům. Nastavení dotací kritizovala loni i Agrární komora ČR, uskutečnily se kvůli němu demonstrace.
Současné nastavení podle tvůrců petice vzniklo na ideologickém základu. „Žádáme odstranění ‚duálního‘ rozlišování soukromých zemědělských vlastníků v ČR, a to jen ve prospěch mediálně aktivních zemědělců z ASZ (Asociace soukromého zemědělství ČR), svázaných s politiky, mnohdy i s jejich osobním prospěchem,“ uvádí se v petici.
Současné nastavení podle organizátorů petice ze Zemědělského družstva Ostaš na Náchodsku nebere v úvahu vlastníky sdružené do družstev, která jsou právnickou osobou. Družstvo Ostaš, které má 40 členů, podle nich dostane na hektar zhruba poloviční částku ve srovnání se samostatným zemědělcem. Předseda družstva Jaroslav Lád k tomu ČTK v říjnu řekl, že nastavení dotací je diskriminační a může vést účelovému rozdělování zemědělských podniků.
Na případné účelové dělení farem kvůli získání dotací by podle exministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) bylo možné pohlížet jako na dotační podvod, tedy i jako na trestný čin.
Diskusi o nastavení dotací považuje za nutnou i prezident Agrární komory Jan Doležal. „Při jejím zavedení bylo ostatně vládními představiteli slíbeno, že se k jejímu nastavení vrátíme na základě analýzy dopadů na konkurenceschopnost tuzemských zemědělských podniků a soběstačnost České republiky v základních komoditách. Česká republika od letošního roku uplatňuje redistributivní platbu na extrémní 23procentní výši podílu obálky přímých plateb, přičemž evropský průměr se pohybuje na úrovni deset až 12 procent,“ řekl ČTK.
Doležal také podotkl, že ve výsledku se znehodnocuje majetek drobných akcionářů či držitelů podílu zemědělských společností. „Považujeme proto za dobré, že se tímto tématem zabývá petice,“ dodal. Komora podle něj přispěla k distribuci petice mezi své členy.
ČTK