Počet pracovníků v zemědělství loni meziročně klesl o 0,2 procenta na 98.800 lidí. Uvádí to ministerstvo zemědělství ve Zprávě o stavu zemědělství, tedy tzv. Zelené zprávě. Podle mluvčí Agrární komory Barbory Pánkové je v zemědělství zaměstnán nedostatečný počet lidí, podniky shánějí pracovníky.
Podíl zaměstnanců na celém hospodářství byl loni stejně jako o rok dřív 1,9 procenta. Podle dokumentu bylo 71,1 procenta lidí placenou pracovní silou, 28,9 procenta byly neplacené pracovní síly, tedy hospodáři nebo vypomáhající členové jejich rodin.
Nejvíc zemědělců (40 procent) je ve věku mezi 45 a 59 lety, následuje věková kategorie 30 až 44 let s 31,8 procenty. V nejstarším věku nad 60 let bylo 12,8 procenta pracovníků. Podíl pracovníků nad 45 let se loni meziročně snížil o 4,7 procentního bodu na 52,8 procenta.
„Potíže se sháněním pracovníků pociťuje podle ohlasů z naší členské základny 90 procent zemědělských podniků. Se zajištěním pracovní síly se nejvíce potýká živočišná výroba, chybí především ošetřovatelé zvířat, ale také lidé s hlubšími znalostmi ohledně péče o zvířata nebo krmivářství. V rostlinné výrobě nejvíce scházejí lidé na sezonní práce na polích, sadech, vinicích a chmelnicích, dále opraváři a řidiči zemědělských strojů nebo agronomové. Zemědělské podniky situaci řeší tím, že se po posilách poohlížejí v zahraničí,“ uvedla mluvčí komory.
O potížích hovoří také ministerský dokument, podle kterého se problém se získáváním pracovníků loni prohluboval, v sektoru byla dvojnásobná míra volných pracovních míst (11,4 procenta) ve srovnání s průmyslem (4,5 procenta) i celkovým národním hospodářstvím.
„Například jen na sezonní práce přijíždí každý rok do Česka kolem 20 tisíc lidí. Uvítali bychom proto zjednodušení systému pro najímání zahraničních pracovníků, především z Ukrajiny. Potíže způsobují například problémy s uznáním řidičského oprávnění na traktor a další zemědělské stroje u pracovníků ze třetích zemí,“ dodala mluvčí komory.
Podle ní postupuje digitalizace a mechanizace, ale jsou činnosti, které se bez živých pracovníků neobejdou. „Jedná se například o každodenní péči a dohled nad hospodářskými zvířaty, aby byl zajištěn jejich pravidelný režim a pohoda. V rostlinné výrobě se pak ručně musí sklízet třeba hrášek nebo meruňky určené pro přímou konzumaci. Na tyto práce bohužel chybí lidé a situace se rok od roku zhoršuje. Připisujeme to stárnutí populace současných pracovníků v zemědělství a zároveň neprobíhá mezigenerační výměna v tomto oboru,“ uzavřela mluvčí.
Podle zprávy činila průměrná zemědělská mzda loni 28.609 korun, v průmyslu šlo o 34.528 Kč a celkem v národním hospodářství o 35.611 Kč. V zemědělství tak podle dokumentu vzrostly mzdy meziročně o 4,9 procenta, což byl rychlejší nárůst než v celém hospodářství.
ČTK