Sklizňové plochy chmelnic proti loňsku klesly o 36,7 hektaru na 4966 hektarů. Loni činily 5003 hektarů. Zpřesněný odhad sdělila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Podle dřívějšího odhadu ústavu měla plocha klesnout až na 4947,4 hektaru. Chmelnice byly letos nově vysazené na 270,3 hektaru, proti loňsku jich přibylo o 22,3 hektaru.
„Největší plochu již tradičně zaujímá Žatecká chmelařská oblast, ve které se chmel pěstuje na 3836,6 ha, což představuje 77,25 procenta výměry chmelnic v ČR. Úštěcká chmelařská oblast zaujímá 504,1 ha sklizňové plochy, která činí 10,15 procenta chmelnic. V Tršické chmelařské oblasti se pěstuje chmel na 625,6 ha, tj. 12,6 procenta ploch chmelnic v ČR,“ uvádí ústav.
Nejvíce pěstitelé chmelu zvětšili plochy minoritní odrůdy Sládek – o 45 hektarů na současných 365 hektarů. Zvýšila se i plocha, kde pěstují odrůdu Premiant, a to na 196,5 hektaru. Naopak se snížila sklizňová plocha nejčastějšího Žateckého poloraného červeňáku o 45,9 hektaru.
Sklizeň chmele loni v Česku meziročně vzrostla o 39,4 procenta na 7145 tun s průměrným výnosem 1,43 tuny na hektar. Sklizeň tak byla nadprůměrná. Na export jde ročně 60 až 80 procent úrody, nejvíce do Japonska a Číny.
ČTK