Počasí letos pěstitelům máku nepřálo, vlhkost přispěla k výskytu plevelů, jako je vlčí mák nebo laskavec. Mnozí pěstitelé pak sklízeli za deštivého období. Výnos s 0,67 tuny na hektar tak byl podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) mírně podprůměrný. Díky zvětšené pěstební ploše o devět procent sklidili zemědělci 29.220 tun máku, což je meziroční přírůstek o 500 tun. Celková úroda tak byla nejvyšší za posledních 12 let, uvedli dnes zástupci pěstitelů na tiskové konferenci.
Poradce spolku Český modrý mák Václav Lohr pak počítá s tím, že v příštím roce bude osetá plocha přibližně stejná jako letos. Z ČR se vyvezlo za poslední sklizňový rok, tedy do konce letošního srpna, máku za 1,2 miliardy Kč, tedy zhruba 85 produkce. Letošní úroda by podle Lohra měla stačit na vývoz i na českou spotřebu, která je světově po přepočtu na obyvatele s 300 až 400 gramy na rok nejvyšší.
„Některé plochy jsme nemohli vůbec sklízet. Zaplevelené máky vykazovaly horší kvalitu. Nepoškozené byly naopak velmi dobré,“ dodal Jaroslav Mikoláš z firmy Lupofyt.
Spotřebu můžou zvýšit konzumenti makového oleje. Podle ředitele firmy Bohemia Olej Vojtěcha Černého jeho obliba roste, firma se předloni dostala z červených čísel, ve ztrátě byla svého založení v roce 2012. „Trochu jsme předběhli svou dobu,“ dodal. Kromě makového oleje ale společnost vyrábí také oleje z dýňového semínka nebo ostropestřce.
V ČR se pěstuje také mák v bio kvalitě. Podle Petra Jirmuse z společnosti Monas Technology, který se zabývá poradenstvím, není pro jeho pěstitele největším strašákem plevel, který se dá mechanicky vytrhat, ani choroby, na které jsou dostupné ekologické přípravky. “ Limitující bývají škůdci jako krytonosci a další. Ekologické insektividy mají velmi omezené působení nebo jsou velmi drahé,“ vysvětlil.
Evropská unie letos zapsala Český modrý mák mezi evropsky chráněná zeměpisná označení (CHZO). Uznání žádosti trvalo 5,5 roku, řekl už dříve za spolek Vlastimil Mikšík z České zemědělské univerzity v Praze. Podle něj evropské orgány většinou rozhodnou o přiznání ochrany zhruba za rok, v případě Českého modrého máku bylo nutné opakovaně prokazovat, že se skutečně nejedná o farmaceutickou surovinu, ale o v Česku běžně konzumovanou potravinu. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého jde o velký úspěch pro republiku, protože stát se snaží zabránit falšování máku různými způsoby už déle než deset let. Mikšík pak upozorňuje na to, že známka je ojedinělá i tím, že si o ni zažádal nekomerční spolek, u jiných CHZO jde většinou o komerční firmy.
EU zná tři typy ochranných potravinářských známek. CHZO v současnosti má včetně máku 24 produktů, například Jihočeská niva nebo Štramberské uši. Dále pak Chráněné označení původu, kam spadá třeba Všestarská cibule, Český kmín nebo Žatecký chmel. Poslední je pak Zaručená tradiční specialita, kde jsou třeba Tradiční Špekáčky nebo Pražská šunka. Podle Bílého ČR žádná další CHZO, kde by se čekalo na výsledek řízení EU, nemá.
ČTK