Letošní sklizeň obilovin v Česku bude průměrná, možná lehce nadprůměrná. Domácí spotřebu, která se pohybuje kolem pěti milionů tun, svým objemem bez problémů pokryje, řekl na briefingu k zahájení žní v Žíšově na Kutnohorsku ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Pokud Evropská unie nenavýší rozpočet na další společnou zemědělskou politiku (SZP), nebudou ji zemědělci dodržovat, řekl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha na konferenci v Praze. Druhou možností je podle něj omezení některých cílů strategického plánu. Zároveň upozornil na to, že bez evropských dotací je zemědělství v ČR ztrátové. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že čísla, ze kterých Pýcha vychází, neodpovídají realitě. Oba se ale shodli například na tom, že další SZP musí vycházet z dopadových analýz a je nutné snižovat byrokracii.
Česká republika prosazuje posilování konkurenceschopnosti evropského zemědělství, méně regulací a více motivací, uvedl dnes na jednání v Lucemburku ministr zemědělství Marek Výborný. Tématem dnešního zasedání byla zejména debata o budoucnosti společné zemědělské politiky EU, ministři ve svých vystoupeních ale reagovali také na nedávné protesty zemědělců, kteří vyjeli do ulic v mnoha evropských městech, naposledy například v Bruselu. V Česku se podle ministra Výborného podařilo situaci do značné míry uklidnit, ocenil v této souvislosti i konstruktivní přístup právě zemědělců.
Ministerstvo zemědělství sníží počet veřejných výzkumných institucí ze sedmi na pět. Do Výzkumného ústavu rostlinné výroby se od příštího roku začlení Výzkumný ústav potravinářský Praha a Výzkumný ústav zemědělské techniky. Informace Mladé fronty Dnes (MfD) potvrdilo ministerstvo v tiskové zprávě. Výzkum to podle úřadu neohrozí, místa všech vědeckých pracovníků zůstanou zachovaná. Ministerstvo si od změny slibuje efektivnější a racionálnější řízení, nižší náklady i snadnější zapojování do mezinárodních projektů.
Farmáři v Plzeňském kraji sklidí letos dost sena i kukuřice na krmení pro dobytek. Pomáhá jim vlhko v posledních týdnech. Loni a předloni, kdy bylo velké sucho, sklidili minimum objemných krmiv, zejména travin, jetelovin a kukuřice, která se zkrmují v zeleném, sušeném a silážovaném stavu. Kvůli tomu museli omezovat krmení dobytka. Také bioplynové stanice neměly dost materiálu a někde kvůli tomu omezovali jejich provoz.
Na jihu Čech na konci roku 2023 chovali zemědělci 215.000 kusů skotu, počet meziročně klesl o dvě procenta. Prasat se chovalo 82.000, to je meziročně o 2,4 procenta méně. Ve srovnání s koncem roku 2013 se stav skotu shodně s celorepublikovým trendem mírně zvýšil, a naopak stav prasat klesl. Trend v chovu drůbeže v desetiletém období byl rozdílný, v kraji se stavy snížily, zatímco v Česku vzrostly. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Žatva 2024 je realitou. Prvé kombajny už kosia tohtoročnú úrodu obilnín. Počasie bolo mesiace dozadu mimoriadne nestabilné. Slnečné dni počas jari striedali intenzívne dažde a krupobitie. Poľnohospodári preto pristupujú k zberu obilnín s pokorou a príliš veľké očakávania z nadpriemerných úrod nemajú.
Celková plocha vinic v České republice se od konce loňského roku opět snížila, a to o 352 hektarů na celkových 17.383 hektarů. To představuje zmenšení plochy o dvě procenta. Ještě výrazněji se snížila plocha nově osázených či obnovených vinic, která klesla o 61 procent na 107 hektarů vinic. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).
Protesty zemědělců, které trvaly po celé zemi i v Evropě od konce února do května, podle farmářů z Plzeňska pomohly k prosazení jejich požadavků jen z malé části. Podařilo se například znovu prosadit zálohové platby. Ceny zejména rostlinných komodit jsou ale stále pod výrobními náklady a farmy často drží mírně „nad vodou“ jen živočišná výroba, mléko, a jiné činnosti. Uvedli to zemědělci na Zemědělské výstavě na Hadačce, kterou pořádala společnost Kralovická zemědělská, s 3000 hektary jedna z největších farem na Plzeňsku. Na největší podobnou akci v Plzeňském kraji přijelo přes 5000 lidí.
Zemědělské organizace zemí Visegrádské skupiny požadují po Evropské komisi peníze z krizové rezervy. Zemědělci se podle nich potýkají s vysokými náklady, nízkými výkupními cenami a přibývajícími regulacemi. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková. Představitelé agrárních organizací z Česka, Polska, Slovenska a Maďarska na jednání v Choťovicích na Kolínsku nevyloučili pokračování zemědělských protestů na podzim.
