Společnosti Zevos z Uherského Hradiště, která podniká především v zemědělství a také ve stavebnictví, vzrostly loni meziročně tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží asi o 186,7 milionu korun zhruba na 648,7 milionu. Podnik za rok 2022 vykázal čistý zisk téměř 31,8 milionu korun, o rok dříve byl přibližně 9,5 milionu korun.
Na jihomoravských jatkách se za letošní první tři čtvrtletí propadla produkce masa bez drůbežího meziročně o 1542 tun na 19.566 tun. Trend, který je daný dlouhodobým úbytkem chovu prasat, se tak nezastavil, naopak proti loňsku zrychlil. Ještě v roce 2011 se na jižní Moravě vyprodukovalo přes 31.000 tun masa. Zatímco množství vepřového se snižuje, hovězího naopak několik let po sobě přibývalo, letos jeho výroba stagnovala. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
Česko může dosáhnout cíle EU mít do roku 2030 čtvrtinu půdy v ekologickém zemědělství, vyžaduje to ale větší podporu odbytu od státu. Řekla to manažerka svazu organizace PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Kateřina Urbánková. Nyní se ekologicky hospodaří na zhruba 15 procent zemědělské půdy a většinu tvoří trvalé travnaté porosty. Spotřebu lze podle svazu podpořit zařazením biopotravin z ekologického zemědělství do veřejného stravování.
Zisk potravinářských firem v posledních deseti let činí v průměru 0,2 procenta jejich ročního obratu, v samotném loňském roce zisk firem v různých oborech byl na úrovni od dvou do pěti procent jejich obratu. Na konferenci o zemědělství a potravinářství v Poslanecké sněmovně to tento týden řekla prezidentka Potravinářské komory ČR (PK) Dana Večeřová. Firmy musí podle ní mít i prostředky na růst mezd nebo na investice. Na ty však nyní po zrušení jediného dotačního programu z ministerstva zemědělství nedostanou žádné dotace, uvedla.
Počty hrabošů se v říjnu ve srovnání se zářím sice mírně snížily, stále ale představují ohrožení pro oseté plodiny, v současnosti jde zejména o ozimy. Zatímco v srpnu Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) evidoval průměrně 603 používaných východů z nor na hektar, a v září počet stoupl na 732, v říjnu se snížil na 708. To stále představuje 2,7 násobek takzvaného prahu škodlivosti. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
Na přímých platbách pro zemědělce, které dostávají na hektar obhospodařované půdy, se letos rozdělí 20 miliard Kč. Loni to bylo téměř 23 miliard Kč, letos však začalo nové dotační období Společné zemědělské politiky EU. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zemědělství. Přímé platby jsou hrazené zcela ze zdrojů EU.
Ministerstvo zemědělství bude v příštím roce usilovat o navýšení částky určené na pozemkové úpravy a hledat volné peníze ve vlastním rozpočtu. Ministerstvo to uvedlo v tiskové zprávě. Podle ministra Marka Výborného (KDU-ČSL) souvisí pozemkové úpravy s prioritami ministerstva, jako je zadržení vody v krajině a opatření reagující na změnu klimatu. Letos se navýšil rozpočet o 200 milionů Kč a je na něj k disposici 2,35 miliardy. Příští rok by to mělo být 1,7 miliardy Kč.
Některé obchodní řetězce nadále poptávají vejce z klecových chovů, přestože se všechny společnosti již dříve zavázaly, že s jejich prodejem skončí v roce 2025. Na tiskové konferenci Agrární komory a Českomoravské drůbežářské unie to řekl místopředseda představenstva společnosti Proagro Nymburk Zdeněk Mlázovský. V Česku má chov v klecích skončit v roce 2027.
Čeští chovatelé letos vykrmili 125.000 hus, což je o 26 procent méně než loni. Podniky se potýkají s vysokými náklady hlavně na krmné směsi. Chovem hus se zabývají spíše menší firmy a je také náročnější na lidskou práci. Novinářům to řekli zástupci Českomoravské drůbežářské unie a prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Obchodní řetězce nabízí jako levnější alternativu husy každoročně kachny.
Extrémně teplý a suchý podzim působí zemědělcům na jižní Moravě problémy s ozimými plodinami. V sušších oblastech vzcházejí velmi obtížně a až déšť minulý týden jim možná trochu pomohl. V chladnější oblasti na severu kraje zase teplo způsobilo, že řepka narostla do takové míry, že ji mohou poškodit mrazy. Vzrůstajícím problémem jsou stále přemnožení hraboši, kterým sucho a teplo vyhovuje. Řekli to předseda představenstva společnosti Bonagro Romana Zvěřina, která hospodaří na východním Brněnsku, a ředitel zemědělského podniku Agrospol, agrárního družstva Knínice na Blanensku, Ladislav Menšík.
