Na horní palubě třípatrové konstrukce zakotvené nedaleko centra Rotterdamu hnědobílé krávy spásají seno shazované z dopravního pásu nad jejich hlavami a také slupky pomerančů z automatů na džusy. Nad hlavou mají střechu, která je chrání před sluncem a zároveň slouží ke sběru dešťové vody, kterou mohou krávy pít, píše agentura AP o farmě na vodě.
Hodnota zemědělské produkce z rostlinné výroby letos klesne oproti roku 2022 o 18,8 procenta. O více než čtvrtinu se sníží hodnota produkce obilovin. Vyplývá to z prvního odhadu takzvaného podnikatelského důchodu zemědělské činnosti Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ten očekává, že podnikatelský důchod klesne meziročně o 37,5 procenta na 16 miliard korun. Důchod měří odměnu neplacené práce, výnos z půdy patřící jednotkám a výnos z užití kapitálu. Blíží se koncepci běžného zisku před rozdělením a zdaněním. Podle ČSÚ se sestavuje na základě unijní metodiky a popisuje ekonomickou výnosnost odvětví.
Němečtí zemědělci na demonstraci v Berlíně pohrozili rozsáhlými celostátními protesty, pokud vláda spolkového kancléře Olafa Scholze farmářům omezí dotace a zruší daňová zvýhodnění. Německo kvůli rozpočtové krizi, kdy ve státním rozpočtu chybí desítky miliard eur, přikročilo k ráznému úspornému programu.
V rámci posledného tohtoročného zasadnutia Rady ministrov EÚ pre poľnohospodárstvo a rybárstvo (11.12.), minister pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR Richard Takáč inicioval diskusiu k dorovnaniu priamych platieb pre slovenských poľnohospodárov na úroveň výšky starších členských štátov.
Sklizeň pšenice na Ukrajině by v létě příštího roku mohla být nejnižší za posledních 12 let. Důvodem je pokles osevu ve válkou zmítané zemi. Celkem by sklizeň mohla klesnout na 20,2 milionu tun z letošních 22,2 milionu tun. Sklizeň také bude výrazně pod průměrem z posledních pěti let, který činí 25,9 milionu tun. Vyplývá to z odhadu, který zveřejnila agentura Argus Media.
Zástupci agrárních komor zemí Visegrádské skupiny (Česka, Slovenska, Maďarska a Polska) vyzvali své vlády k řešení dovozu ukrajinské zemědělské produkce do Evropské unie. V tiskové zprávě to uvedla Agrární komora ČR. Upozornila na to, že Česko jako jediná ze zemí V4 nezavedla bariéry na dovoz zemědělských komodit z Ukrajiny, přestože to má dopad na tuzemský trh. Zemědělské organizace vlády vyzvaly, aby navrhly jednostranný zákaz dovozu některých druhů produkce a sjednotily ho.
Zpřísnění pravidel pro přepravu hospodářských zvířat v podobě, jakou navrhuje Evropská komise, by mělo zásadně negativní dopad na chovatele. Řekl to ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu Kamil Malát. Podotkl, že ještě letos na začátku roku se mluvilo o tom, že úprava bude spíše směrem k důslednějším kontrolám, nyní ale přichází podle něho dramatické zpřísnění pravidel. Komise totiž navrhuje mimo jiné zkracování maximální doby převozu na jatka. A například v době, kdy teploty překročí 30 stupňů Celsia, by se podle návrhu zvířata směla převážet jen v noci.
Po skleníku jezdí více než čtyři metry vysoký robot a detailně fotí jednotlivé rostliny rajčat, kterých je přes 40.000. Jakmile narazí na škůdce či nemocný list, okamžitě informuje farmáře, a ten zasáhne. To není výjev z filmu o budoucnosti, tak to vypadá v brněnské farmě Ráječek, kterou provozuje rodina Sklenářových. Devětadvacetiletý Matěj Sklenář získal v Bruselu cenu za nejlepší digitální projekt na konferenci Evropských mladých farmářů, kterou pořádala lidovecká frakce Evropského parlamentu (EP). V konkurenci farmářů z dalších členských států zvítězil právě díky spojení zemědělství a robotiky spolu s využitím umělé inteligence (AI).
Vítězem letošního ročníku soutěže Farma roku je Vinařství Válka z Nosislavi z okresu Brno-venkov. Soutěž pořádá Asociace soukromého zemědělství ČR, která sdružuje drobné farmáře. Výsledky oznámila na slavnostním vyhlášení v Praze, na České zemědělské univerzitě. Na druhém místě se umístil Ranč Karpentná na Frýdecko-Místecku a na třetím místě ekologická farma ALMAKO na Bruntálsku.
Senát se bude zřejmě příští rok zabývat peticí části zemědělců, kteří žádají po vládě změnu jarního nastavení podmínek přímých dotací tak, aby je sdružení vlastníci půdy měli stejné jako samostatní zemědělci. Petici podepsalo na 11.600 lidí, a horní parlamentní komora ji tak bude muset projednat na svém zasedání.
