Zpoždění prací na polích o dva až tři týdny, problémy se sklízením kukuřice, setím ozimých plodin, ale i rozmetáním hnoje a další péčí o půdu způsobuje zemědělcům na jihu Moravy letošní deštivé a vlhké počasí. Sdělili to zástupci zemědělců.
Farma ve městě Puiflijk v Nizozemsku musí utratit 200.000 kuřat, v chovu se jí totiž vyskytla nebezpečná ptačí chřipka. Nařídilo jí to místní ministerstvo zemědělství, informovala agentura Reuters. Nizozemsko se potýká se stále častějším výskytem ptačí chřipky už několik týdnů.
Na jižní Moravě se za prvních devět měsíců letošního roku vyrobilo 22.500 tun masa, což je v porovnání se stejným obdobím loňského roku o 713 tun méně. Vzrostla produkce hovězího a telecího masa, ubylo naopak vepřového a skopového. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Ministerstvo zemědělství letos navýšilo rozpočet na vědu a výzkum o 27,3 milionu Kč, dává na ně přes miliardu korun. V příštím roce by se na ně mělo dát o dalších 156 milionů korun více, rozpočet na resortní výzkum by měl dosáhnout 1,16 miliardy Kč. Vyplývá to z údajů, které poskytl mluvčí úřadu Vojtěch Bílý. Úřad také informovalo o tom, že z 246 projektů vybral 50, u kterých doporučil pro příští rok 155milionovou dotaci, celkem na ně půjde 650 milionů Kč.
Česko bude podle Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR, nejvíce znevýhodněna mezi evropskými státy po příchodu nové zemědělské politiky. Ukazují to podle nich předložené návrhy evropských institucí, sdělili zástupci těchto organizací na tiskové konferenci. Organizace odmítají navyšování byrokratické zátěže například při zjišťování skutečných majitelů jednotlivých podílů zemědělských společností, což odsouhlasil Evropský parlament. Kromě krácení peněz pro ČR se jim nelíbí také zjišťování, zda zemědělec nedělá jinou činnost, než pouze zemědělské práce.
Pět oborových zemědělských organizací odmítlo návrh a způsob projednání zákona o fondu těžko pojistitelných rizik. Ten chce předložit ministerstvo zemědělství jako poslanecký návrh. Návrh by měl, pokud si za ním stojí, ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) předložit jako vládní, aby prošel standardním připomínkovým řízením, nikoliv ho dát nějakému poslanci, aby ho následně předložil Poslanecké sněmovně, řekl předseda Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) Jaroslav Šebek.
Počty přemnožených hrabošů klesly v říjnu meziměsíčně o 37 procent. Stále ale výzkumníci zaznamenali 664 aktivních východů z nor na hektar, loni jich touto dobou bylo 764. Současné hodnoty odpovídají u ozimých plodin 3,3násobku tzv. podzimního prahu škodlivosti. Sdělila to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Hlodavců je stále nejvíce v Ústeckém a Středočeském kraji, nárůst v říjnu zaznamenal Jihočeský kraj, dodala.
Koronavirus letos zvýšil zájem o krouhané zelí. Jeho producenti na Ostravsku zaznamenali navíc i řadu nových klientů, kteří toužili po vitamínové bombě v podobě podomácku nakládaného kysaného zelí. Řekla to vedoucí Zahradnictví Poruba v Ostravě Františka Bestová. Období prodeje krouhanky nyní vrcholí. Společnost ZP Otice dokonce kvůli zájmu lidí prodej o týden prodloužila.
Produkce medu v jižních Čechách je letos proti průměrným rokům o 50 až 70 procent menší. Nižší výnosy ovlivnilo hlavně deštivé letní počasí, kdy včely nelétaly tak daleko a tvořily si víc zásob, které spotřebovaly. V kraji ubylo poslední roky i mnoho jehličnatých stromů, jež jsou hlavním zdrojem pro lesní medy. Med stojí 150, 170, ale i 220 korun za kilogram. Na trhu se kvůli malé české produkci objeví med z Číny či Jižní Ameriky. Řekli to jihočeští včelaři.
Husí farma v Rohozné na Jihlavsku má přes ztrátu odbytu v restauracích objednávky na všech 1000 vykrmených hus. Půjdou do obchodů a na drobný prodej, řekl farmář Josef Tříska. Farma přitom zvažovala, jestli se do výkrmu hus letos vůbec pustí, protože nikdo na jaře nedokázal odhadnout, jak bude kvůli epidemii vypadat svatomartinský trh a jestli bude o husí pečínku zájem.
