V Česku loni mírně přibylo chovaného skotu a množství drůbeže stouplo o více než 12 procent. Naopak prasat oproti roku 2020 ubylo zhruba o 3,5 procenta. V meziročním srovnání vyšší byla loni produkce mléka a vajec. Vyplývá to z dat zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
Farma Kožichovice u Třebíče přistavěla k rozlehlým skleníkům s rajčaty vytápěný fóliovník na pěstování jahod. Na 3000 metrech čtverečních tam od druhé poloviny ledna roste okolo 27.000 sazenic jahodníku. První plody začnou zrát na přelomu března a dubna, řekl jednatel Leoš Zahrádka. Denní produkce by se měla postupně dostat na 100 až 150 kilogramů. Farma počítá s tím, že sklizeň jahod bude pokračovat do konce roku, pak porost obmění.
Veletrhy Brno se na základě jednání s partnerskými oborovými svazy a průzkumu mezi vystavovateli a návštěvníky rozhodly zkrátit konání veletrhů SILVA REGINA a BIOMASA o den. Kvůli situaci způsobené pandemií nemoci covid-19 a absenci některých důležitých novinek a exponátů však musely veletrh TECHAGRO přesunout do roku 2024.
Dotace z Operačního programu Rybářství 2021-2027 se více zaměří na péči o přírodu a krajinu. Nově bude možné získat příspěvek za plnění mimoprodukčních funkcí u rybníků o rozloze dva až pět hektarů. V operačním programu, který schválila vláda, je do roku 2027 připravena zhruba jedna miliarda korun, informoval na webu ministerstva zemědělství jeho mluvčí Vojtěch Bílý.
Někteří středočeští zemědělci považují nový dotační systém za kompromis, jiní za extrém. Většinou se shodují, že nejvíce postihne velké holdingy. Podle Josefa Stehlíka z Asociace soukromého zemědělství změna ke zdražování potravin nepovede a zásadní změny ve vyplácení vyšší dotace na prvních 150 hektarů už zřejmě nenastanou. Bude však podle něj ještě možné diskutovat například o rozdělování peněz z dotačního Programu rozvoje venkova. Podle Gabriely Jeníčkové z Regionální agrární komory Středočeského kraje by rozdíl v nastavení neměl být natolik zásadní pro malá a velká hospodářství.
Premiér Petr Fiala (ODS) bude se zástupci Agrární komory (AK) a Zemědělského svazu (ZS) jednat o změnách v nastavení dotací pro roky 2023 až 2027 příští týden. Premiér to uvedl na tiskové konferenci po jednání vlády. Šéfy obou organizací sdružující větší zemědělské a potravinářské podniky na Pražském hradě přijal prezident Miloš Zeman. Agrární komora a Zemědělský svaz původně připravovaly protesty, ustoupily od nich právě kvůli slíbené schůzce s premiérem. Fiala dal najevo, že s nimi bude jednat, ale ne pod nátlakem demonstrací.
Zemědělství by pomohlo, kdyby mnohem více dotací mohli zemědělci využít na nákup moderní techniky a technologií, z nichž mohou profitovat jak velké, tak malé podniky. Naopak by se tvůrci společné zemědělské politiky Evropské unie neměli primárně zaměřovat na to, jaké zemědělce zvýhodnit podle velikosti, uvedl v tiskové zprávě Lubor Lacina z Provozně-ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Vědci k těmto závěrům dospěli ve zprávě, kterou vypracovali na žádost Evropského parlamentu (EP).
Jak informuje serveru iROZHLAS.cz, Česko podalo na Evropskou komisi žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. Nesouhlasí s pokutou ve výši 1,15 miliardy korun, kterou mu Brusel udělil za chyby v zemědělských dotací. Podání pokuty potvrdila dvě ministerstva i mluvčí unijního tribunálu. Sankce je výsledkem čtyři roky starého auditu, jehož závěry české úřady dlouhodobě rozporují.
Na středu plánovaný protest zemědělců proti změnám v nastavení dotací pro roky 2023 až 2027 se neuskuteční. Premiér Petr Fiala (ODS) se rozhodl s vedením Zemědělském svazu ČR (ZS) a Agrární komory ČR (AK) jednat, ale ne pod nátlakem demonstrací. Sdělil to předseda ZS Martin Pýcha. Podle něj nyní organizace, podle nichž změny v dotační politice nespravedlivě zvýhodnily malé zemědělce, kontaktují své členy a protest odvolávají.
Jako uvádí idnes.cz, cena zemědělské půdy v Česku v loňském roce za posledních pět let rekordně vzrostla. Ceny vyskočily v průměru o 16,1 procenta na 294 326 korun za hektar.
