Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR chystají na 15. září během summitu ministrů zemědělství a rybolovu protestní jízdy v regionech. Ministrům chtějí také předat společné memorandum agrárních komor zemí Visegrádské skupiny. Detaily akce zveřejní po společném jednání předsednictev obou organizací příští týden v pondělí. Sdělila to mluvčí Agrární komory Barbora Pánková.
Koncern Agrofert koupil předního pěstitele chmele skupinu Top Hop. Rozloha chmelnic Agrofertu stoupne o 550 hektarů, když dosud obhospodařoval 160 hektarů chmelnic. Hodnotu transakce nebudou smluvní strany zveřejňovat. Informoval o tom mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. Celkově je v Česku podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského zhruba 4940 hektarů osázených chmelem. Pěstitelů je kolem 120, přičemž přes tři čtvrtiny chmele se pěstují v Žatecké chmelařské oblasti. Podle odhadu dvou zdrojů serveru Hospodářských novin (HN) se hodnota transakce může pohybovat okolo jedné miliardy korun.
Nastavení zemědělských dotací na období mezi lety 2023 až 2027 negativně ovlivní přibližně 2000 velkých podniků, které hospodaří na 63 procentech půdy a chovají více než tři čtvrtiny hospodářských zvířat. Kvůli přesunu větší části dotací směrem k menším farmářům může dojít u velkých firem ke snižování konkurenceschopnosti a produkce, zpomalení inovací a v dlouhodobém výhledu i k poklesu počtu firem. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti KPMG pro Agrární komoru ČR a Zemědělský svaz ČR, které rozdělení dotací dlouhodobě kritizují.
Nizozemský ministr zemědělství Henk Staghouwer nečekaně rezignoval. V oznámení pro tisk uvedl, že se nepovažuje za vhodnou osobu pro řešení demonstrací zemědělců, kteří již několik měsíců protestují proti vládním plánům na povinné snižování emisí. Post po Staghouwerovi bude dočasně zastávat ministryně pro boj proti chudobě Carola Schoutenová, která rezort zemědělství vedla dříve, informovala agentura Reuters.
Pro malé farmáře je stále obtížnější dostat se k půdě, protože nemohou nabídnout takovou cenu jako velké podniky. V tiskové zprávě to uvedla Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ), která sdružuje hlavně menší zemědělce. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) z roku 2020 v ČR hospodařilo zhruba šest procent z téměř 29.000 zemědělských podniků s výměrami ploch nad 500 hektarů na 66 procentech zemědělské půdy. Naopak firmy s výměrami do 50 hektarů tvoří asi 72 procent všech podniků a hospodaří na 7,4 procenta půdy.
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PRGLF) spustí další kolo příjmů žádostí na podporu malých a středních zemědělských podniků. První kolo žádostí o podporu vyčerpalo kapacitu 2000 žádostí krátce poté, co byl spuštěn jejich příjem. Fond o tom informoval v tiskové zprávě. Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ), která sdružuje hlavně malé farmáře, žádá v dopise ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) o zmírnění některých požadavků.
V jižních Čechách ubývá chovatelů ovcí a koz. Práce je náročná a vlna jde málo na odbyt. Svaz chovatelů ovcí a koz má v kraji 120 členů, jejich počet klesá. Chovatelům v ČR ale pomohl brexit, protože Británie byla velkým importérem masa do EU. Roste také zájem o skopové a jehněčí maso jako o regionální potravinu. Pomoci by mohla také vládou plánovaná větší dotace na prvních 150 hektarů ploch, řekl předseda krajského sdružení svazu Jan Vejčík.
Slovensko snížilo výhled letošní úrody základních obilovin, sklizeň by ale i tak měla být mírně vyšší než loni. Naopak kukuřice bude nejméně za poledních 15 let. Nový odhad sklizně poskytl statistický úřad. Slovenští zemědělci už dříve upozornili, že letošní sklizeň ovlivní výrazné sucho a vysoké teploty společně s dřívějším nedostatkem srážek. Vyšší úrodu obilí očekává i Česká republika.
Prudce rostoucí ceny elektřiny a plynu vážně ohrožují tuzemskou produkci zeleniny, jelikož energie patří mezi hlavní nákladové položky pěstitelů. Kvůli extrémně vysokým cenám energií pěstitelé v zimě omezí produkci zeleniny ve sklenících, rychle rostoucí náklady sehrají také důležitou roli při rozhodování zelinářů, zda zasejí ozimou zeleninu pro jarní sklizeň. Řekl to předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka, podle kterého je regulace cen energií pro pěstitele zeleniny otázkou přežití.
Ministerstvo zemědělství (MZe) by příští rok mohlo hospodařit s výdaji 56,13 miliardy Kč, což je zhruba o 2,5 miliardy méně než letos. Vyplývá to z prvního návrhu rozpočtu na následující rok, který je dostupný na webu vlády. Proti červnovému návrhu je to o zhruba 4,33 miliardy korun více.
