Návrh protierozní vyhlášky je vyváženým kompromisem mezi požadavky ochránců přírody a zemědělskou praxí, řekl dnes na tiskové konferenci předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. To, že vyhláška nepočítá s pokutami při první erozní události, je podle něj v pořádku, neboť zemědělec je trestán už samotným smyvem půdy a znehodnocením půdy do budoucna. Také hodnota přípustného smyvu devět tun na hektar u hlubokých půd a dvě tuny na hektar u mělkých půd je podle svazu v pořádku, i když původně svaz navrhoval 12 tun z hektaru. Vyhlášku, kterou roky připravovalo ministerstvo životního prostředí, kritizuje například Hnutí Duha nebo Piráti, kterým se zdá málo ambiciózní.
„Samozřejmě bychom si dokázali představit lepší podmínky, ale vnímáme to jako rozumný kompromis,“ řekl Pýcha. Předseda připomněl, že v ČR již půdu před erozí chrání evropská legislativa v podobě tzv. standardů DZES (Dobrý zemědělský a environmentální stav půdy). Ty například pod hrozbou částečné ztráty zemědělských dotací zakazují pěstování kukuřice na nejohroženějších půdách nebo přikazují pokrytí půdy plodinami, čímž se také erozi předchází.
Svaz by chtěl, aby byla do vyhlášky ještě zakomponován institut vyšší moci, hlavně kvůli přívalovým dešťům, které jsou podle něj spouštěčem až 60 procent projevů eroze. „Ačkoliv zpracovatelé vyhlášky signalizují, že by měla být vyšší moc dílčím způsobem posuzována v rámci monitoringu eroze ze strany Státního pozemkového úřadu, právně tento institut ve vyhlášce explicitně vyjádřen není. To znamená, že do působnosti vyhlášky budou mnohdy zařazeny i pozemky, kde i přes veškerá předchozí opatření došlo k projevu eroze v důsledku této vyšší moci,“ dodal.
Pirátihodnotínávrh jako málo ambiciózní. Požadují například snižování limitu přípustné ztráty ornice a do roku 2030 by chtěli maximální limit na pěti tunách smyvu na hektar. Chtějí pod vyhlášku také zařadit veškerou zemědělskou půdu, nyní jde o půdu ornou. Nechrání tak pozemky, kde jsou vinice nebo chmelnice. Vadí jim také nedostatek preventivních opatření.
Ekologové kritizují návrh dlouho očekávané protierozní vyhlášky. Chybí jim důraz na prevenci a přípustná míra každoroční ztráty ornice z hektaru je podle nich příliš vysoká. Navrhovaná opatření tak podle nich půdu neochrání. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) už dříve uvedlo, že limity odpovídají akademickým poznatkům. „
Hnutí Duha požaduje přepracování návrhu, mimo jiné mu vadí, že návrh neřeší větrnou erozi, ale pouze vodní a že nepostihuje první erozní události. „Podle některých to je v rozporu s účelem zákona, který zakazuje ohrožovat i poškozovat půdu erozí a povede to k legalizaci významných škod a ztrát na půdě. Samo ministerstvo životního prostředí přitom dříve tvrdilo, že vyhláška má předcházet vzniku erozních událostí, ne řešit až ty nastalé,“ sdělili jeho zástupci.
MŽP poslalo v březnu dokument v nové podobě do meziresortního připomínkového řízení. Je to již třetí verze vyhlášky, první byla připravená v roce 2017. Má začít platit v červenci. Nyní se vypořádává s připomínkami.
ČTK